Třída St. Vincent byla třída dreadnoughtů Royal Navy. Skládala se ze tří jednotek, které byly ve službě v letech 1909–1922. Plavidla se účastnila první světové války. Bitevní loď Vanguard na základně zničil náhodný výbuch muničního skladu. Její sesterské lodě byly sešrotovány na počátku 20. let 20. století v souladu se závěry odzbrojovací Washingtonské konference. Byly to poslední britské dreadnoughty, u kterých byly druhá a třetí dělová věž umístěny symetricky vedle sebe, po stranách hlavní nástavby.
Stavba Konstrukčně tato třída, zejména pro urychlení stavby, přímo navazovala na HMS Dreadnought a třídu Bellerophon. Lišila se především použitím nových 305mm kanónů s délkou hlavně 50 ráží (oproti starším dělům o délce hlavně 45 ráží). Mírně byl také zvýšen výkon pohonného systému. Stejně jako u třídy Bellerophon byl před zadním komínem druhý trojnožkový stožár, což se však neosvědčilo, protože byl často zahalován kouřem. Celkem byly v letech 1907–1910 postaveny tři jednotky této třídy.
Jednotky třídy St. Vincent: Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Poznámka HMS Collingwood Devonport dockyard 3. února 1907 7. listopadu 1908 duben 1910 Od roku 1918 využívána k výcviku. Sešrotována 1922. HMS St. Vincent Portsmouth dockyard 30. prosince 1907 10. září 1908 květen 1909 Od roku 1919 v rezervě. Sešrotována 1921. HMS Vanguard Vickers, Barrow-in-Furness 2. dubna 1908 22. února 1909 únor 1910 Dne 9. července 1917 se ve Scapa Flow potopila po vnitřním výbuchu.
Konstrukce thumb|left|Základní uspořádání třídy
Hlavní výzbroj tvořilo deset 305mm kanónů v pěti dvoudělových věžích. Doplňovalo je dvacet 102mm kanónů, čtyři 47mm kanóny a tři 457mm torpédomety. Pohonný systém tvořilo osmnáct kotlů Babcock & Wilcox (nebo Yarrow) a čtyři parní turbíny Parsons o výkonu 24 500 ihp, pohánějící čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 21 uzlů. Dosah byl 6900 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.
Modifikace thumb|HMS Vanguard thumb|Zadní dělová věž bitevní lodě Vanguard
Před rokem 1914 byly odstraněny dva 102mm kanóny, které byly umístěny na střeše dělové věže „A“. Do roku 1916 byly odstraněny protitorpédové sítě a výzbroj posílily dva 76mm protiletadlové kanóny. Do roku 1917 byl odstraněn zadní torpédomet a oba 76mm kanóny nahradil protiletadlový 102mm kanón. Roku 1918 byl Collingwood vybaven plošinami pro start průzkumných letounů Sopwith 1½ Strutter a stíhacích letounů Sopwith Pup (přistání na nich možné nebylo).
Služba Všechny tři bitevní lodě se účastnily první světové války. Zejména bojovaly v bitvě u Jutska, přičemž nebyly nijak poškozeny. Dne 9. července 1917 se Vanguard Scapa Flow potopil po výbuchu muničních skladišť. Zemřelo 804 osob. Zbylé dvě lodě byly v letech 1921–1922 prodány do šrotu.
Odkazy Reference
Literatura
Související články Seznam britských bitevních lodí Seznam válečných lodí ztracených během první světové války
Externí odkazy