náhled|Poštovní známka Faerských ostrovů s vyobrazením Ragnaröku
Ragnarök („sudba bohů“) je v severské mytologii série událostí vrcholící bitvou mezi bohy a jotuny a koncem světa, následovaná znovuzrozením světa. Užívána je také forma ragnarøkkr („soumrak bohů“), poprvé užitá Snorrim Sturlusonem a která byla zpopularizována v německém překladu jako Götterdammerung stejnojmennou operou, poslední z cyklu Prsten Nibelungův, Richarda Wagnera. Slovo ragna je genitivem od regin, nejobvyklejšího označení bohů jako skupiny bytostí v staroseverštině, které má význam zhruba „vládci“.
Nejdůležitějším zdrojem o ragnaröku je Vědmina píseň z Poetické Eddy, přičemž další detaily jsou obsaženy v Písni o Vaftrúdnim z téhož díla. V próze tyto události převyprávěl a dalšími detaily doplnil Snorri Sturluson v mladší Prozaické Eddě.
Mýty zjevně pojednávající o konci světa jsou v indoevropských tradicích vzácné, vedle tohoto severského podání se objevuje pouze zarathuštrická apokalypsa zvaná frašokereti. Oba mýty sdílejí i některé motivy: ztráta ruky v důsledku křivé přísahy či podvodu, spoutání či zajetí zloducha, který je osvobozen před koncem světa, dlouhá zima konci světa předcházející. Jaan Puhvel tento mýtus spojuje také s bitvou na Kuruovském poli z Mahábháraty, přičemž Vídara považuje za analogického Kršnovi-Višnuovi a Heimdalla Bhíšmou-Djausovi.
Zdroje
náhled|Víðarr bojuje s Fenrirem. Detail z Gosforthského kříže v Cumbrii na severozápadě Anglie, 10. století
Poetická Edda
Událostmi ragnaröku se zabývá téměř celá druhá polovina Vědminy písně z Poetické Eddy. Jejich popisu předchází zmínky o smrti boha Baldra a o několika podsvětních bytostech a jotunech jako Brimi, Nidhögg a Garm. Samotný ragnarök zpěvem zlatého kohouta, který budí vojska bohů, uvolněním pout Fenriho a nastolením všeobecného chaosu:
náhled|Emil Doepler, Nový svět povstává po ragnaröku
Nastavají bitva je ohlášena Heimdallovým rohem Gjallarhorn a světový strom Yggdrasil se chvěje v kořenech. Do boje se postupně zapojí následující protivníci bohů:
vlk Fenri jotun Hrým had Jörmungand Loki řídící loď Naglfar jotun Surt, vládce Múspelu
A na straně bohů:
Ódin proti Fenrimu Frey proti Surtovi Vídar proti Fenrimu Thór proti Jörmungandovi
Po popisu těchto bojů následují verše o konci světa a jeho znovuzrození:
náhled|Lorenz Frølich, Ódin a Fenri (z knihy Karla Gjellerupa), 1895
Po znovuzrození Vědmina, píseň ještě zmiňuje setkání Ásů na Idské pláni a přeživšího Hoenira. V rukopise obsaženém v Hausbóku je vložen ještě verš o příchodu mocného vladaře shůry a velkém soudu – pravděpodobně pozdější křesťanský přídavek k textu.
V dalších písních Poetické Eddy jsou zmiňované další detaily o ragnaröku. Píseň o Vaftrúdnim zmiňuje val Vigríd na kterém bude bojovat Surt s bohy, fimbulvinter – strašlivou zimu předcházející ragnaröku a lidský pár Líf a Líftrasi, který jako jediný přežije a znovu zplodí lidstvo.
Prozaická Edda
Snorriho popis události v Gylfiho oblouznění obsahuje několik nových detailů: spolknutí slunce a měsíce dvěma vlky, Týrův souboj s Garmem, Heimdallův s Lokim a nakonec přítomnost Ódinových a Thórových synů.
Odkazy Reference
Související články Severská mytologie
Externí odkazy
Kategorie:Události severské mytologie Kategorie:Eschatologie Kategorie:Mytické války