Dálnice A8 (německy plným názvem A8 Innkreis Autobahn, zkráceně Innkreis Autobahn nebo též A8 Autobahn) je přibližně 76,2 km dlouhá dálnice, která vede od dálniční křižovatky Voralpenkreuz kolem měst Wels a Ried im Innkreis k obci Suben, kde na hraničním přechodu Suben/Passau končí a kde na ni přímo navazuje německá dálnice A3.
Tvoří hlavní dálniční spojení východní části Rakouska a střední části Spolkové republiky Německo. Je tedy využívána pro cesty od Vídně a Štýrského Hradce směrem na Řezno a Norimberk a opačně.
V úseku mezi dálniční křižovatkou Voralpenkreuz a městem Wels vede souběžně se zemskou silnicí B138 a v úseku mezi městem Wels a hraničním přechodem Passau/Suben vede souběžně se zemskou silnicí B137.
Jsou po ní vedeny dvě evropské silnice, a to v celé její délce evropská silnice E56 a v úseku mezi dálniční křižovatkou Wels a mimoúrovňovou křižovatkou Ried im Innkreis evropská silnice E552.
Nachází se na ní několik významných objektů: dálniční křižovatka Voralpenkreuz, tunel Noitzmühle, jehož součástí je most přes řeku Traun, dálniční křižovatka Wels, most přes řeku Inn, kterou prochází státní hranice mezi Rakouskem a Spolkovou republikou Německo.
Popis trasy dálnice Dálnice A8 začíná u městysu Sattledt na dálniční křižovatce Voralpenkreuz, kde na ní přímo navazuje dálnice A9 a kde se s ní současně kříží dálnice A1. Odtud pokračuje na sever podél potoka Aiterbach, Almské údolní dráhy a silnice B138. Přitom v přibližně 2,5 km dlouhém tunelu Steinhaus/Taxlberg ze západu obchází obec Steinhaus. Následně zahloubená v tunelu Noitzmühle přechází přes řeku Traun a pokračuje po jihozápadním okraji města Wels. Poté se kříží se zemskou silnicí B1, podchází Západní dráhu a pokračuje po severozápadním okraji města Wels až k dálniční křižovatce Wels, kde do dálnice A8 zaúsťuje od východu přicházející dálnice A25.
V dálniční křižovatce Wels se dálnice A8 stáčí na západ a pokračuje podél hornorakouské zemské silnice L519 až k městysu Haag am Hausruck. Přitom jižně obchází obec Krenglbach a městys Pichl bei Wels, před kterým se na dálnici A8 napojuje zemská silnice B134. Za městysem Pichl bei Wels dálnice překračuje řeku Innbach a severně obchází městys Kematen am Innbach a obec Meggenhofen, za kterou se kříží se zemskou silnicí B135. Poté vede jižně od obce Aistersheim a skrz obec Weibern až k severovýchodnímu okraji městysu Haag am Hausruck.
Na severovýchodním okraji městysu Haag am Hausruck se dálnice A8 stáčí na severozápad a vede podél hornorakouské zemské silnice L520 až k zemské silnici B141. Dále pokračuje severovýchodním směrem až k obci Pram, kterou obejde po jihozápadě. Za obcí Pram překoná Dráhu Innského okresu a severně obejde obec Peterskirchen až se po překročení potoka Osternach přiblíží k severovýchodu města Ried im Innkreis, které je na dálnici napojené prostřednictvím zemské silnice B141a.
Od města Ried im Innkreis dálnice A8 pokračuje souběžně se zemskou silnicí B143 a Dráhou solné komory až k obci Ort im Innkreis. Přitom prochází jihozápadně od obce Andrichsfurt a východně od obce Utzenaich, načež se stáčí mezi městys Sankt Martin im Innkreis, který obchází po jeho severovýchodním okraji, a obec Ort im Innkreis, kterou obchází z jihu a ze západu. Západně od obce Ort im Innkreis se dálnice A8 kříží se zemskou silnicí B143 a zemskou silnicí B148.
Od obce Ort im Innkreis dálnice A8 pokračuje na sever a vede podél Dráhy Solné komory, hornorakouské zemské silnice L522 a řeky Antiesen až k řece Inn. Přitom prochází po západním okraji obce Antiesenhofen u které třikrát po sobě překonává řeku Antiesen. U soutoku řek Antiesen a Inn pokračuje dálnice A8 podél řeky Inn, Dráhy Solné komory a hornorakouské zemské silnice L512,a to západně kolem obce Sankt Marienkirchen bei Schärding až k jižnímu okraji obce Suben. Zde se na dálnici A8 napojuje zemská silnice B149. Následně dálnice A8 překonává řeku Inn, kde na hranici mezi Rakouskem a Spolkovou republikou Německo končí a kde na ni navazuje německá dálnice A3.
Historie výstavby Dálnice mezi městy Pasov a Wels a dále k městysu Sattledt a městu Linec, byla plánována již na konci 30. let 20. století v rámci sítě německých říšských dálnic. Měla představovat součást dálničního spojení měst Norimberk a Vídeň. V roce 1941 pak byla zahájena její stavba, která ovšem byla v roce 1942 v důsledku válečných událostí a s tím souvisejícího nedostatku pracovních sil a výrobních kapacit zase zastavena.
V roce 1948 bylo schváleno nové vymezení rakouské silniční sítě. Toto vymezení však ve své původní podobě neobsahovalo žádnou dálnici, přestože v tu dobu bylo na území Rakouska několik dálničních tahů rozestavěno či stavebně dokončeno.Kromě dálnice mezi městy Pasov a Wels byly v letech 1938 až 1942 na území Rakouska rozestavěny dálnice mezi městy Vídeň - Salcburk (tj. dnešní dálnice A1), mezi dnešní dálniční křižovatkou Linz a městem Linec (tj. část dnešní dálnice A7), mezi městem Salcburk a obcí Puch bei Hallein (tj. část dnešní dálnice A10) a mezi dnešní dálniční křižovatkou Steinhäusl a městysem Vösendorf (tj. dnešní dálnice A21). Z toho stavebně dokončeny byl úsek dnešní dálnice A1 mezi mimoúrovňovou křižovatkou Salzburg-Mitte a hraničním přechodem Walserberg/Bad Reichenhall a úsek dnešní dálnice A10 od dálniční křižovatky Salzburg po mimoúrovňovou křižovatku Salzburg-Süd. To se změnilo v průběhu 50. až 70. let 20. století, kdy byla rakouská silniční sít postupně doplňována i o dálniční tahy.Jako první byla v roce 1954 doplněna dnešní dálnice A1 (tehdy označena jen jako Autobahn) a krátký úsek dnešní dálnice A10 u Salcburku (tehdy označena jen jako Abzweigung). Dálnice A8 byla do rakouské silniční sítě doplněna v roce 1968. Tehdy však byla označena jen jako Innkreisautobahn a vymezena jako dálnice vedoucí od města AnsfeldenV příloze označené jako Verzeichnis K se jako začátek této dálnice uvádí Nettingsdorf, což je v současnosti součást města Ansfelden. přes město Wels ke státní hranici se Spolkovou republikou Německo jižně od města Schärding, včetně odbočky vedoucí od města Sattledt k městu Wels. Současné označení a vymezení dostala v roce 1971.
náhled|Dálnice A8 u obce Ort im Innkreis Samotná výstavba dálnice A8 probíhala od konce 70. let 20. století do roku 2003.
Většina dálnice byla zprovozněna v průběhu 80. let 20. století. Jako první byl v roce 1982 zprovozněn 4 km dlouhý úsek mezi dálniční křižovatkou WelsSpolu s navazujícím 2 km dlouhým úsekem dálnice A25 od dálniční křižovatky Wels po mimoúrovňovou křižovatku Wels-Nord. a mimoúrovňovou křižovatkou Pichl-Bad Schallerbach následovaný v roce 1983 zprovozněným úsekem od mimoúrovňové křižovatky Suben k hraničnímu přechodu Suben/Passau. V roce 1990, zprovozněním úseku mezi mimoúrovňovou křižovatkou Haag am Hausruck a mimoúrovňovou křižovatkou Ried im Innkreis, byla dokončena část dálnice mezi městem Wels a hraničním přechodem Suben/Passau. Zbývající část dálnice mezi dálniční křižovatkou Voralpenkreuz a dálniční křižovatkou Wels byla dokončena v roce 2003. Tím se dálnice A8 stala dokončenou v celé své délce.
ÚsekDélkaZprovozněníDálniční křižovatka Voralpenkreuz - MÚK Wels-West11,178 km24.08.2003MÚK Wels-West - Dálniční křižovatka Wels3,942 km30.06.1987Dálniční křižovatka Wels - MÚK Pichl-Bad Schallerbach4,338 km27.08.1982MÚK Pichl-Bad Schallerbach - MÚK Meggenhofen/Gallspach10,961 km29.10.1987MÚK Meggenhofen/Gallspach - MÚK Haag am Hausruck11,946 km21.11.1988MÚK Haag am Hausruck - MÚK Ried im Innkreis10,902 km20.06.1990MÚK Ried im Innkreis - MÚK Suben20,533 km21.11.1985MÚK Suben - hraniční přechod Suben/Passau2,232 km30.06.1983
Po dokončení dálnice A8 proběhla v letech 2008 až 2017 rekonstrukce jejích nejstarších úseků, v rámci které byly jízdní pruhy a odstavné pruhy na těchto úsecích rozšířeny tak, aby odpovídaly aktuálním standardům.
Připravované projekty V současnosti není ve vztahu k dálnici A8 připravován ani realizován žádný projekt.
Zpoplatnění náhled|Dálnice A8 u dálniční křižovatky Wels Užití dálnice A8 je zpoplatněno.
Pro vozidla do 3,5 t je užití dálnice zpoplatněno časovým poplatkem. Touto formou je pro vozidla do 3,5 t zpoplatněno užití celé dálnice A8, když žádný její úsek není ze zpoplatnění vyňat a když žádný její úsek není zpoplatněn zvláštním mýtem. Časový poplatek se hradí zakoupením dálniční známky s požadovanou dobou platnosti.
Pro vozidla nad 3,5 t je užití dálnice zpoplatněno výkonovým mýtem. Touto formou je pro vozidla nad 3,5 t zpoplatněno užití celé dálnice A8, když žádný její úsek není ze zpoplatnění vyňat. Výkonové mýto se hradí prostřednictvím elektronického sledování pohybu vozidla, které kvůli tomu musí být vybaveno zvláštní jednotkou.
Zajímavosti náhled|Dálniční přivaděč k mimoúrovňové křižovatce Ried im Innkreis Nejdelším mostem na dálnici A8 je estakáda Gstötten o délce 763 m. Nejdelším tunelem na dálnici A8 je tunel Steinhaus/Taxlberg dlouhý 2334 m (ve směru staničení dálnice) a 2720 m (ve směru proti staničení dálnice).
Dálniční tunel Noitzmühle dlouhý 1610 m je zvláštní tím, že jeho součástí je i most přes řeku Traun o délce 220 m. Stavebně se tedy jedná o dva tunely, které jsou tímto mostem spojeny, neboť při překračování řeky Traun vede dálnice po povrchu; nicméně dálnice je mezi těmito tunely zcela zakrytá, pročež si projíždějící řidiči ani nemusí všimnout, že nejedou v tunelu nýbrž po mostě.
Dálniční přivaděč spojující dálnici A8 v místě mimoúrovňové křižovatky Ried im Innkreis se zemskou silnicí B141a je zárodkem (a současně pozůstatkem) v minulosti zamýšlené rychlostní silnice S9. Mimoúrovňová křižovatka tak původně měla být dálniční křižovatkou, na které měla tato rychlostní silnice zaúsťovat do dálnice A8. Rychlostní silnice S9 (německy plným názvem S9 Innviertler Schnellstraße, zkráceně Innviertler Schnellstraße nebo též Schnellstraße S9) měla vést od dálnice A8 kolem měst Ried im Innkreis a Braunau am Inn až na státní hranici se Spolkovou republikou Německo, na které na ni měla navazovat německá dálnice A94. S výjimkou krátké části mezi mimoúrovňovou křižovatkou Ried im Innkreis a zemskou silnicí B141a však k jejímu vybudování nedošlo a v roce 1992 byla tato rychlostní silnice z rakouské silniční sítě vypuštěna.
Odkazy Poznámky
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Dálnice v Rakousku