1987

1987 (MCMLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Události

Československo 4. ledna – V Československé televizi byl odvysílán první díl známého magazínu pro kutily Receptář nejen na neděli, který moderoval Přemek Podlaha. Vzhledem k masové oblibě chataření a chalupaření v době normalizace v kombinaci s chronickým nedostatkem potřebného vybavení pro kutily získal pořad již od svého počátku značnou popularitu. Počátek února zahájena výstavba provozních objektů budoucí jaderné elektrárny TemelínJE Temelín – Historie, ČEZ 18. března – Na Staroměstském náměstí v Praze byla zahájena expedice Tatra kolem světa. 20. března – Předseda vlády České socialistické republiky a místopředseda vlády Československé socialistické republiky Josef Korčák požádal ze „zdravotních důvodů“ o uvolnění z obou funkcí. Prezident Gustáv Husák žádosti vyhověl. Na jeho místo byl na návrh ÚV KSČ jmenován Ladislav Adamec. 1. dubna – Byl zahájen zkušební provoz letecké záchranné služby v Československu, a to pro území Středočeského kraje prostřednictvím vrtulníku Kryštof 01. Zpočátku byla služba provozována Leteckou správou Federálního ministerstva vnitra. Od 1. července zahájila provoz letecká záchranná služba také ve Středoslovenském a Východoslovenském kraji za pomoci vrtulníků letecké společnosti Slov-Air. Zahájení provozu předcházela přípravná opatření – vybudování heliportů v objektech nemocnic (zpočátku Praha – FTN Krč, FN na Bulovce a KÚNZ Banská Bystrica), zajištění speciálního zdravotnického zařízení, vyškolení personálu a celková koordinace organizace systému. Zkušební provoz ve Středočeském kraji byl financován Českou státní pojišťovnou, na Slovensku pak Zdravotnou správou Stredoslovenského KNV a Slovenskou štátnou poisťovňou. 9.–11. dubna – Československo navštívil za značného zájmu veřejnosti generální tajemník ÚV KSSS Michail Gorbačov. V souvislosti s návštěvou byla v československé společnosti patrná naděje v uvolnění režimu a ve vyšší uplatňování zásad Přestavby. K žádným výraznějším politickým změnám však nedošlo – nejvyšší sovětský představitel setrval v podpoře vládnoucího křídla KSČ, nedošlo ani k žádnému obratu v hodnocení událostí roku 1968. 4. května – Na sjezdu československých dramatických umělců vystoupil s relativně ostrým projevem k tématu Přestavby významný český herec Miloš Kopecký. Poukázal zejména na značný formalizmus v přístupu k proklamovaným společenským změnám. Hovořil o minimální obměně vedoucích politických pracovníků, pro něž byly jakékoliv výraznější změny nemyslitelné. Proto narážel na „umění včas odejít“, což bylo mířeno zejména vůči nejzkompromitovanějším představitelům režimu, jakými byli např. Vasil Biľak nebo Jan Fojtík. V projevu vznesl požadavek na zvýšení mravní a duchovní úrovně společnosti s důrazem na lidská práva, svobodu a toleranci. 18. července – Na nově vybudovaném Masarykově okruhu v Brně se uskutečnil první motocyklový závod. 22. července – V Bruselu byla zahájena jednání mezi představiteli Československé socialistické republiky a Evropského hospodářského společenství v otázkách vzájemné obchodní výměny. Cílem bylo rozšíření vývozu tradičních českých výrobků, jakými jsou např. porcelán, sklo nebo obuv, do států EHS. 13. září – Na zámku v Lánech uspořádali členové Charty 77 pietní akt k 50. výročí úmrtí Tomáše Garrigua Masaryka. 15. září Na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně byl představen nový model automobilu vyráběný národním podnikem AZNP Mladá Boleslav – Škoda Favorit, který byl vyvinut ve spolupráci s italským studiem Bertone v Turíně. Vůz znamenal oproti doposud vyráběným modelům Škoda 120 značný pokrok – byla zmodernizována palubní deska, využito bylo podstatně atraktivnějšího designu. Nejvýraznější změnou bylo přesunutí motoru a poháněné nápravy do přední části vozu. Okamžitě po uvedení vozu na trh v roce 1988 se stal Favorit výrazně nedostatkovým zbožím. V lochotínském amfiteátru v Plzni se uskutečnil Mírový koncert uspořádaný na počest zavražděného švédského premiéra Olofa Palmeho. Na koncertě vystoupila velmi pestrá směsice hudebních umělců – na jedné straně například západoněmecká punková skupina Die Toten Hosen, nebo československá rocková skupina Stromboli, na druhé straně pak představitelé československého středního proudu – např. Dalibor Janda, nebo Michal David se skupinou Kroky Františka Janečka. Fanoušci „tvrdších“ druhů muziky vyprovokovaní exhibicí německých Toten Hosen poté s nelibostí „přivítali“ zpěváka Michala Davida, který zpíval hity z nového filmu Discopříběh, začali po něm házet kelímky od piva a štěrk a vypískali ho. Na základě těchto výtržností byl program koncertu pozměněn – další západoněmecká skupina podobného ražení již nevystoupila, výtržníci byli z koncertu vyvedeni a členové Toten Hosen byli vyhoštěni z Československa. 18. září – Představitelé opozičního hnutí Československá demokratická iniciativa zaslali jménem padesáti československých občanů poslancům Federálního shromáždění ČSSR dopis vyzývající k zahájení demokratizace politických i veřejných poměrů. Požadovali zrušení všeobecně uplatňovaných kádrových zásad řízení, odstranění cenzury a dezinterpretace „nepohodlných“ historických skutečností, zlepšení životního prostředí a propuštění politických vězňů. 12. listopadu – Na železničním přejezdu mezi stanicemi Nová Stráž a Zlatná na Ostrove v okr. Komárno došlo ke střetu čtyřvozového motorového osobního vlaku s nákladním vozem zn. Avia převážejícím potraviny. Vlaková souprava po nárazu vykolejila, přičemž se jeden z vagonů převrátil na bok do přilehlého močálu a rozdrtil 7 v něm cestujících lidí. Celkem si neštěstí vyžádalo 9 obětí. 3. prosince – Na zasedání vlády ČSSR byl schválen návrh zákona o sociálním zabezpečení. Provedené úpravy spočívaly v diferencovaném zvýšení všech důchodů s prohloubením principu zásluhovosti při vyměřování důchodů nových. Cílem opatření bylo posílení vlivu zásluh z doby pracovní aktivity na výši důchodu u pracujících se středními a vyššími výdělky. Vláda však zároveň podmínila přijetí tohoto opatření plněním plánovaného růstu národního důchodu a produktivity práce. Zákon vstoupil v platnost 1. října 1988. 8. prosince – Při příležitosti 7. výročí zastřelení Johna Lennona se na Velkopřevorském náměstí v Praze na Kampě sešlo vzpomínkové shromáždění asi pěti set mladých lidí. Účastníci zároveň vzpomněli památky Jana Palacha a Jana Zajíce. Shromáždění se konalo u zdi, na níž neznámý umělec již po Lennonově smrti v roce 1980 ztvárnil jeho portrét, a která se od té doby stala místem setkání svobodně smýšlejících Lennonových příznivců.Zdroj: http://nezapomente.cz/zobraz/kampa_vzpominka_lennon Na místě pravidelně zasahovaly orgány Státní bezpečnosti. Před konáním shromáždění v roce 1987 zde byla instalována kamera. Setkání bylo následovně rozehnáno příslušníky bezpečnosti. Někteří účastníci byli zadrženi. 10. prosince – Na den lidských práv se na Staroměstském náměstí uskutečnila demonstrace asi dvou tisíc občanů na podporu opoziční iniciativy Charta 77. Celá akce probíhala pod dohledem několika set příslušníků Veřejné i Státní tajné bezpečnosti. Značné množství účastníků demonstrace bylo následovně vyslýcháno. 17.–18. prosince – Na sedmém zasedání ÚV KSČ došlo k velmi výrazné kádrové obměně ve vedení strany. Na funkci generálního tajemníka ÚV KSČ rezignoval Gustáv Husák a do čela strany byl na jeho návrh jednomyslně zvolen Miloš Jakeš. Gustáv Husák však nadále zůstal prezidentem ČSSR.

Svět 26. prosince 1986 – 4. ledna 1987 – Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji v Piešťanech. 4. ledna – Lední hokejisté Kanady a Sovětského svazu byli vyloučeni z juniorského mistrovství světa v Piešťanech kvůli hromadné rvačce rozpoutané během jejich vzájemného zápasu. 6. března – Při převrácení britského trajektu Herald of Free Enterprise u belgického přístavu Zeebrugge zahynulo 193 osob. 17. března – Americká fregata USS Stark (FFG 31) omylem zasažena dvěma protilodními raketami AM-39 Exocet odpálenými iráckou Mirage F-1 25. března – Papež Jan Pavel II. vydal encykliku Redemptoris Mater o blahoslavené Panně Marii v životě katolické církve. 11. dubna – 12. dubna proběhly Světové dny mládeže v Buenos Aires 9. květen – došlo ke srážce říčního parníku a vlečné lodi na čínské řece Jang-c’, při které zahynulo 100 lidí. 22. května – Začalo první MS v ragby, v zahajovacím zápase porazil Nový Zéland Itálii 70:6. Turnaje se zúčastnilo 16 zemí. 28. května – Německý letec Mathias Rust přistál s letounem Cessna 172 v centru Moskvy. 12. června – Americký prezident Ronald Reagan v projevu u Braniborské brány v Berlíně vyzval sovětského vůdce Michaila Gorbačova ke stržení Berlínské zdi. 19. června – Při bombovém útoku na nákupní centrum Hipercor provedenýn baskickou separatistickou organizací ETA zahynulo 21 osob. 11. července – počet lidí na Zemi překročil hranici 5 miliard. 7. září – V Bonnu se setkali představitelé Spolkové republiky Německo a Německé demokratické republiky Helmut Kohl a Erich Honecker. 16. září – Přijetí Montrealského protokolu o látkách poškozujících ozónovou vrstvu Země. 25. října – 1. listopadu – XIII. sjezd Komunistické strany Číny. 18. listopadu – Při požáru ve stanici King's Cross londýnského metra zemřelo 31 lidi. 19. listopadu – Zahájení sovětské vojenské operace Magistrála v Afgánistánu. 29. listopadu – Při teroristickém útoku na jihokorejské letadlo Boeing 707 na lince z Bagdádu do Soulu zahynulo všech 115 lidí na palubě. 8. prosince – V Bílém domě byla podepsána mezi americkým prezidentem Ronaldem Reaganem a generálním tajemníkem ÚV KSSS Michailem Gorbačovem Smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu. 20. prosince – Při srážce filipínského trajektu Doña Paz s tankerem MT Vector zahynulo při následném požáru 4386 lidí. 30. prosince – Papež Jan Pavel II. vyhlásil encykliku Sollicitudo rei socialis. Sovětský svaz se dostal za svůj ropný zlom.

Vědy a umění Vznikl francouzský kreslený seriál Byl jednou jeden… život. Byly vydány knihy Norské dřevo (Haruki Murakami) a Poutník – Mágův deník (Paulo Coelho).

Nobelova cena Nobelova cena za fyziku – Johannes Georg Bednorz, Karl Alexander Müller Nobelova cena za chemii – Donald J. Cram, Jean-Marie Lehn, Charles J. Pedersen Nobelova cena za fyziologii a medicínu – Susumu Tonegawa Nobelova cena za literaturu – Joseph Brodsky Nobelova cena za mír – Oscar Arias Sánchez Nobelova pamětní cena za ekonomii – Robert M. Solow

Narození

Česko náhled|upright|Martina Sáblíková (* 27. května) náhled|253x253pixelů|Martin Urza (* 4. června) 5. ledna – Petr Janda, fotbalista 24. ledna – Marie Doležalová, herečka 4. února – Lucie Šafářová, tenistka 7. února – Martin Hanzal, lední hokejista 11. února – Tereza Vlk Huříková, bikerka a silniční cyklistka 21. února – Tomáš Okleštěk, fotbalista 26. února – Slávek Král, cestovatel a dobrodruh 10. března – Vavřinec Hradilek, vodní slalomář a kajakář 13. března – Jitka Antošová, veslařka 19. března – Mikuláš Ferjenčík, politik 16. dubna – Přemek Forejt, šéfkuchař 25. dubna – Zuzana Schindlerová, chodkyně 28. dubna – Vladimír Svačina, hokejista 27. května – Martina Sáblíková, rychlobruslařka 30. května – Libor Hroza, vicemistr světa v lezení na rychlost 1. června – Veronika Khek Kubařová, herečka 4. června – Martin Urza, anarchokapitalista 8. června – Ben Cristovao, zpěvák 14. července – Michaela Hrbková, házenkářka 27. července – Arnošt Ceral, skateboardista 9. srpna – Štěpán Stráník, bouldrista 18. srpna – Zuzana Jandová, modelka 31. srpna – Ondřej Pavelec, hokejový brankář 11. září – Aleš Chmelař, ekonom 27. října – Michal Bárta, hokejista 3. listopadu – Dominik Halmoši, hokejista 6. prosince – Milan Kocourek, atlet 21. prosince – Marek Adamczyk, herec

Źródło i licencja