Beechcraft T-6 Texan II je jednomotorový dvoumístný turbovrtulový dolnoplošník vyráběný společností Raytheon Aircraft Company (později Hawker Beechcraft, v současnosti Beechcraft Corporation).

Letoun T-6 používá USAF a US Navy k základnímu výcviku pilotů. Nahradil letouny T-37B Tweet (u letectva USA) a T-34C Turbo Mentor (u námořnictva USA). Letoun T-6A je rovněž používán k základnímu výcviku pilotů kanadských sil pod označením CT-156 Harvard II a dále v Německu, Řecku, Izraeli, Iráku a Maroku.

Vývoj a popis Letoun T-6 je vyvinut z letounu Pilatus PC-9, který byl podstatně změněn společností Raytheon Aircraft Company (jejíž součástí tehdy byla firma Beechcraft) na základě požadavku na tzv. "Společný základní letecký výcvikový systém" (Joint Primary Aircraft Training System (JPATS)) vyhlášený 18. května 1994 USAF a US Navy. Podobná dohoda existovala i v 80. letech mezi společnostmi Pilatus a British Aerospace na dodání letounu RAF, ačkoliv tenkrát soutěž vyhrál letoun Short Tucano. Vítěz výběrového řízení byl oficiálně vyhlášen 22. června 1995 a v únoru 1996 obdržel výrobce kontrakt na sériovou výrobu. Letoun T-6 byl označen dle jednotného systému značení vojenských letounů USA z roku 1962 a pojmenován byl podle letounu T-6 Texan, který sloužil v podobné službě desítky let před ním.

Značka Beechcraft byla v roce 2007 zakoupena od společnosti Raytheon společností Onex Corporation, která si ponechala jméno Hawker Beechcraft.

Operační historie Spojené státy americké První T-6A převzal 12. Flying Training Wing na základně Randolph AFB ve státě Texas v květnu 2000. Na letecké základně Laughlin začaly letouny T-6 létat v roce 2003, kde nahradily letouny T-37 v základním výcviku. Na letecké základně Vance se přechod od letounů T-37 na letouny T-6 uskutečnil v roce 2006. V tomto roce začalo i přezbrojování na letecké základně Columbus, na této základně vyřadili svůj poslední letoun T-37 v srpnu 2008. Poslední aktivní letouny T-37B v rámci USAF byly vyřazeny na letecké základně Sheppard v létě 2009.

Letouny T-6A také nahradily všechny letouny T-34C na námořní letecké základně Pensacola v rámci US Navy na začátku roku 2005 u jednotky Training Air Wing 6. Letouny T-6B začaly nahrazovat letouny T-34 v roli letounu pro základní výcvik námořních pilotů na námořní letecké základně NAS Whiting Field na konci léta 2006 u jednotky Training Air Wing 5 a počítá se, že letouny budou několik let působit společně, než se přejde zcela na typ T-6.Tisková zpráva o NAVAIR 9.2.2009, citováno 6.2.2011 (anglicky)First Student Takes Flight in T-6 na webu GlobalSecurity.org, citováno: 6.2.2011 (anglicky) Na námořní letecké základně v Corpus Christi nadále létají letouny T-34C, přechod na první letouny T-6B je plánován na rok 2012.

Kanada náhled|right|Původní letoun T-6A Texan (vpravo) spolu s novým letounem T-6 Texan II na základně Randolph, Texas v roce 2007 CT-156 Harvard II je variantou tohoto letounu, který je používán pro výcvik kanadských pilotů na základně Moose Bay, Saskatchewan ve středisku NATO Flying Training in Canada. Uspořádáním kokpitu, vystřelovacích sedadel a výkony letounu napodobují cvičný proudový letoun CT-155 Hawk. Letouny vlastní a udržuje společnost Bombardier a jsou Kanadě pronajímány.

Řecko Řecké vojenské letectvo používá 25 letounů T-6A a 20 letounů T-6A NTA.ΑΜΥΝΑ & ΔΙΠΛΩΜΑΤΙΑ 18. Εκπαιδευτικά αεροσκάφη , 24.10.2009 (řecky) Jejich dodávky se uskutečnily v rozmezí let 2000 a 2003 na základě objednávky ze srpna 1999. Převzaly je jednotky 361. a 364. Mira Vassikis Ekpetheusis se základnou Kalamata.

Izrael 9. června 2008 Defense Security Cooperation Agency (součást Ministerstva obrany USA) odsouhlasil prodej 25 letounů T-6A izraelskému vojenskému letectvu.T-6A Texan II for the IAF? na webu defense-update.com, citováno: 6.2.2011 (anglicky)Oficiální zpráva Defense Security Cooperation Agency, 9.6.2008 (anglicky) V červenci 2009 Beechcraft dodal první čtyři z dvaceti objednaných letounů Izraeli, které mu přidělilo jméno Efroni.Egozi, Arie. "Israel receives first four T-6A 'Efroni' trainers". Flight International, 13.7.2009 (anglicky).

Irák 16. prosince 2009 byly dodány první 4 letouny z 15 objednaných letounů T-6A iráckému letectvu. Kontrakt má hodnotu 210 miliónů dolarů. Cena 14 miliónů dolarů za letoun zahrnuje i podporu a výcvik pilotů. Prvních 8 letounů zaplatila irácká vláda, dalších 7 letounů vláda USA.The Penny Drops: Iraq Chooses its Training & COIN Aircraft Defense Industry Daily, citováno: 6.2.2011 (anglicky)

Maroko V říjnu 2009 společnost Hawker Beechcraft oznámila prodej 24 letounů T-6C Marockému královskému letectvu.Hawker Beechcraft sells 24 trainers to Morocco na webu kansas.com, 12.10.2009, citováno: 6.2.2011 (anglicky)

Thajsko V říjnu 2020 objednáno 12 letounů T-6TH pro Thajské královské letectvo. Dodávky začnou roku 2022.

Letecké nehody 28. listopadu 2007 – Ve 12:47 se v blízkosti letecké základny Columbus srazily dva letouny T-6 Texan II. Všichni čtyři členové posádek se bezpečně katapultovali. Vyšetřování ukázalo, že za nehodou byla chyba pilota.

11. července 2009 – T-6A z letecké základny Columbus během pádu těsně minul dům. Pilot se bezpečně katapultoval.Zpráva o havárii letounu T-6 Texan II "No deaths in CAFB plane crash, but a near miss for a neighbor", 11. července 2009, citováno 6.2.2011. (anglicky)

15. července 2010 – Letoun T-6A Izraelského letectva sjel z přistávací dráhy během přistání na letecké základně Chacerim. Letoun byl pilotován kadetkou, která prováděla svůj první samostatný let. Pilotka se musela katapultovat a utrpěla jen lehká zranění. Letoun se zastavil krátce poté, byl však značně poškozen."Female air cadet injured after ejecting" Ha'aretz Newspaper, 16.7.2010 (anglicky)

24. září 2010 – Posádka letounu T-6A z letecké základny Laughlin se musela katapultovat poté, co letounu selhal motor. Letoun dopadl asi 40 km východně od letecké základny Laughlin poblíž města Spofford v Texasu. Nikdo nebyl zraněn. Byla to první nehoda letounu T-6 amerického letectva v roce 2010 a celkově šestá od jeho zavedení do služby.T-6A Texan crashes near Laughlin airforcetimes.com, 27.9.2010 (anglicky)

Varianty náhled|vpravo|Kanadský CT-156 Harvard II na základně Moose Jaw v roce 2005 T-6A Texan II Standardní verze pro USAF, US Navy a Řecké vojenské letectvo. T-6A NTA Texan II Ozbrojená verze letounu T-6A pro řecké letectvo. T-6A NTA může nést na závěsnících rakety, kulomety, přídavné palivové nádrže a bomby. T-6B Texan II Vylepšená verze letounu T-6A s digitalizovaným kokpitem, což zahrnovalo průhledový displej (HUD), šest multifunkčních displejů (MFD) a systém HOTAS (umístění ovládacích prvků na řídicí a plynovou páku). CMC Electronics Cockpit 4000 for Turboprop and Jet Trainers článek na webu www.cmcelectronics.ca (anglicky) Zálet prototypu proběhl 12. května 2004. AT-6B Texan II Ozbrojená verze T-6B pro základní zbraňový výcvik, nebo pro lehké útočné akce CAS a COIN. Má stejný digitální kokpit, ale má vylepšené některé funkce a zabudované elektronické a optické senzory k ovládání zbraní. Výkon motoru byl zvýšen na 1 600 hp a konstrukce byla zesílena.Light Attack – Affordable. Capable. Sustainable na stránkách výrobce letounu. (anglicky) První stroj této verze byl zalétán v září 2010. T-6C Texan II Vylepšená verze letounu T-6B se závěsníky pod křídlem. T-6TH Verze pro Thajské královské letectvo. CT-156 Harvard II Verze letounu T-6A pro Kanadské ozbrojené síly (Canadian Forces). Uspořádání kokpitu je založeno na letounu CT-155 Hawk.

Specifikace (T-6A) Data pocházejí z „Fact File“ na stránkách US NavyFact File , US Navy, 18. února 2009, citováno: 30. ledna 2011 (anglicky) a z údajů na stránkách výrobce.T-6 B/C,hawkerbeechcraft.com, ve formátu pdf, citováno: 30. ledna 2011 (anglicky) ''

Technické údaje Posádka: 2 (instruktor a student) Rozpětí: 10,18 m Délka: 10,12 m Výška: 3,29 m Nosná plocha: 16,29 m² Plošné zatížení: 181 kg/m² Prázdná hmotnost: 2 268 kg Max. vzletová hmotnost : 2 948 kg Pohonná jednotka: 1× turbovrtulový motor Pratt & Whitney Canada PT6A-68 se čtyřlistou stavitelnou vrtulí Hartzel Výkon pohonné jednotky: 1 100 k (820 kW)

Výkony Cestovní rychlost: 500 km/h (270 uzlů, 311 mph) ve výšce 305 m (1 000 stop) Maximální rychlost: 585 km/h (316 uzlů, 364 mph) ve výšce ? m Dolet: 1 368 km (850 námořních mil) Dostup: 9 450 m (31 000 stop) Stoupavost: 23 m/s (1 372 m/min) (pozn. neověřený údaj z anglické Wikipedie)

Uživatelé náhled|vpravo|T-6A Texan II řeckého letectva na CIAF v Brně náhled|vpravo|T-6A Texan II iráckého letectva

Argentinské letectvo – objednáno 12 letounů, první 4 dodány v říjnu 2017.

Irácké letectvo – objednáno 15 letounů T-6A

Izraelské vojenské letectvo

Kolumbijské letectvo – v květnu 2021 dodány první 2 kusy z osmi objednaných

Marocké královské letectvo – objednáno 24 letounů T-6C

Kanadské síly (Canadian Forces)

Luftwaffe (používá je pro piloty trénující v USA, letouny mají značení USAF)T-6 Texan II, www.luftwaffe.de, 21.9.2010 (německy)

Řecké vojenské letectvo Spojené státy americké Letectvo USA (USAF) Námořnictvo USA (US Navy)

Thajské královské letectvo – objednáno 12 kusů ve verzi T-6H

Odkazy Reference

Literatura

Související články T-37 Tweet

Externí odkazy

Hawker Beechcraft T-6 information page (anglicky) United States Air Force T-6 Texan II fact sheet (anglicky) United States Navy T-6 Texan II fact sheet (anglicky) Canadian Forces Air Command CT-156 page (anglicky) Informační materiál vydávaný výrobcem letounu (anglicky)

Kategorie:Americká cvičná letadla T-6 Texan II