Solomonovo (, , ) je obec v Čopské městské územní hromadě v okrese Užhorod v Zakarpatské oblasti Ukrajiny při trojmezí se Slovenskem a Maďarskem, 2 km západně od města Čop. Jedná se o nejzápadnější sídlo Ukrajiny, na katastru obce leží také nejzápadnější bod Ukrajiny – mrtvé rameno Mertva Tisa. V Solomonovu žije 1 300 obyvatel (2007), z toho 70 % Maďarů a 29 % Ukrajinců.
Historie První písemná zmínka je z roku 1281 a uvádí se v ní, že ves patřila šlechtici jménem Petr. V průběhu 13.–14. století byla vesnice známa pod názvy „Salamu“, „Solomon“ či „Salamon“. Je možné, že název pochází od jména vlastníka – Šalamouna (Solomona). V 12. století tu vládli šlechtici z Trebišova (Slovensko), kteří vládu v roce 1300 předali užhorodskému nadžupanu Petru Petuniovi. V první polovině 14. století se majitelem stal hrabě Druget. Ve 30. letech 14. století ve vsi existoval katolický kostel, který v průběhu reformace byl protestantský, potom se stal zase katolickým..
V 1427 roce byla ves považována za průměrně velké sídliště. V 16. století se počet obyvatelů značně zmenšil. V roce 1588 podléhalo dani pouze 9 rolnických hospodářství. V roce 1599 bylo ve vsi 20 rolnických domácností, kostel, škola.
Prameny ze 17. století řadí Solomonovo k maďarským sídlům.
V roce 1923 založili českoslovenští legionáři s rodinami na zbytkovém statku o rozloze 250 hektarů severně od železniční trati osadu Stráž pri Čope (, ). Legionářům tehdy nabídlo nově vzniklé Československo zemědělskou půdu na východním Slovensku a Podkarpatsku, uvolněnou pozemkovou reformou z panství Odescalchi. Rodiny nejprve žily v provizorních prostorách, pak si postavily domy; do osady se přistěhovalo i několik rusínských obyvatel.Marie Čuboková (* 1931 †︎ 2018)Obrázky z obcí Svoboda a Stráž pri Čope. Českoslovenští kolonisté na Podkarpatské RusiČop 4668 Ve Stráži byla železniční zastávka Stráž pri Čopezastávka Stráž pri Čope a dodnes se železniční hraniční přechod Čop – Čierna nad Tisou nazývá na ukrajinské straně Straž ().
23. listopadu 1944 byla ves osvobozena od německých vojsk jako jedno z posledních obývaných sídel současné Ukrajiny.
Při předání Podkarpatské Rusi Sovětskému svazu v roce 1945 byl železniční uzel Čop včetně tehdejší Šalamúnové předán SSSR, přestože se nejednalo o součást předválečné Země Podkarpatoruské, ale byl součástí předválečného Slovenska. Šalamúnová patřila do tehdejšího okresu Kráľovský Chlumec. V důsledku první vídeňské arbitráže byla Šalamúnová v letech 1938 až 1945 součástí Maďarska.
Po připojení k SSSR sovětská strana v roce 1946 rozkopala československou silnici č. 553 Mukačevo – Kráľovský Chlmec, která spojovala Solomonovo s Československem (48 ° 26'07 „N 22 ° 08'17“ v.). Slovensko a Ukrajina plánují obnovit tuto silnici a otevřít nový hraniční přechod.Na Ukrajinu má pribudnúť nový hraničný priechod
V roce 1975 byl v centru umístěn pamětní znak na počest sovětských vojáků, kteří padli při osvobozování obce.
V roce 1995 se změnil ukrajinský název vesnice Solomonove () na Solomonovo ().Соломоново
Průmysl Nachází se zde podnik „Eurocar“, oficiální výrobce automobilů značky Volkswagen Group na Ukrajině.
Významní rodáci Jan Horal (1923–2011) – český válečný veterán, manažer, podnikatel, hoteliér, iniciátor kulturního života a mecenáš válečných veteránů narozený ve Stráži pri Čope
Galerie
Reference
Související článek Železniční trať Čop – Čierna nad Tisou ŠRT
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v Zakarpatské oblasti Kategorie:Okres Užhorod Kategorie:Čopská městská územní hromada