náhled|Důl Julius v Zastávce (1888) náhled|Důl Simson ve Zbýšově (1905/1910) Rosicko-oslavanská uhelná pánev je ložisko černého uhlí nacházející se v permo-karbonských usazeninách jižní části Boskovické brázdy mezi obcí Zastávka nedaleko Rosic a městem Oslavany.

Historie K objevu uhlí zde došlo patrně roku 1754. Již roku 1755 pak byla zahájena ražba prvních štol na výchozech uhelných slojí u Oslavan. Těžilo se především v městech Oslavany a Zbýšov, v obcích Babice u Rosic a Zastávka a ve vesnici Padochov. Těžba z ložiska rosicko-oslavanské pánve byla zastavena v roce 1992 v dole Antonín, o rok později ukončila provoz uhelná elektrárna Oslavany.

Díky těžbě uhlí byl v roce 1856 společností Brněnsko-rosická dráha zprovozněna železniční trať Brno – Boží Požehnání (nyní Zastávka), na niž navázal vlečkový systém k jednotlivým dolům. Ve 20. století zde také byly postaveny nákladní lanové dráhy.

Těžba uhlí v regionu významně ovlivnila rozvoj místního průmyslu a dala vzniknout průmyslové obci Zastávce a významnou měrou přispěla k rozvoji okolních obcí i k rozvoji průmyslu v širším okolí.

Těžba uhlí a výnos těžby Ložisko obsahuje až 3 vrstvené sloje o mocnosti do 6 m. Plocha, kde doházelo k těžbě, zahrnuje 22,5 km², nacházelo se na ní 66 hlavních důlních děl (štol a šachet). Z ložiska bylo vytěženo 64 743 124 tun černého uhlí.Rosické uhelné doly , diamo.cz

Významné doly Foto Název Umístění Zaražení jámy Ukončení těžby Uzavření jámy Hloubka (m) Poznámky Zdroje 80px|Místo bývalého dolu Anna Anna Zbýšov obnoven 1830 po předchozí těžbě, těžba probíhala do 1872těžba obnovena 1944–1967 80px|Areál bývalého dolů Antonín Antonín Zbýšov 1846 80px|Areál bývalého dolu Ferdinand Ferdinand Babice u Rosic 1856 po roce 1955 výdušná jáma 80px|Areál bývalého dolu Františka Františka Padochov 1848 běžná těžba ukončena 1913, poté pouze občas mimořádná pro elektrárnu Oslavanypo roce 1913 sloužil především jako větrní jáma 80px|Areál bývalého dolu Herring Herring Zastávka 1852 ? ? těžba přerušena 1877–1950 80px|Bývalý důl Jindřich Jindřich (I) Zbýšov 1854 nahrazen jámou Jindřich II 80px|Areál bývalého dolu Jindřich II Jindřich II Zbýšov 1964 nejhlubší černouhelný důl v Československu 80px|Areál bývalého dolu Julius Julius Zastávka 1877 pův. Nová, v roce 1889 připojen důl Gegentrummpo roce 1960 využíván jako vtažná jáma 80px|Areál bývalého dolu Kukla Kukla Oslavany 1861 pův. Nová šachta – větrací, po r. 1947 Václav Nosektěžní věž je od 2009 kulturní památkou, areál dolu využívá zábavní park Permonium 80px|Areál bývalého dolu Simson Simson Zbýšov 1848 po roce 1942 výdušná jámatěžní věž je od roku 1987 kulturní památkou

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Stručná historie revíru, rosicko-oslavansko.cz Poválečná historie Rosických uhelných dolů (část I.), zdarbuh.cz

Kategorie:Černouhelné pánve v Česku Kategorie:Geografie okresu Brno-venkov