náhled|277x277px|Geopark Copper Coast v hrabství Waterford v Irsku
Geopark je označení pro geologicky cenné území, kde jsou ve spolupráci s místními obyvateli a organizacemi (státními, neziskovými i soukromými) rozvíjeny aktivity na podporu rozvoje oblasti a podporu návštěvnosti a vzdělanosti. Nejedná se tedy pouze o čistě geovědní projekty, ty však často hrají dominantní roli. Vedle geologických objektů a jevů jsou důležité i další faktory, jako jsou kulturní a ekologické fenomény, archeologické a historické památky.
Ministerstvo životního prostředí České republiky definuje geopark jako „geograficky kompaktní území, kde se rozvíjí vzdělávací, osvětové a turistické aktivity, které vedou k poznání geologického dědictví, někdy též dědictví Země. Geopark se podílí na zvyšování kvality života místních obyvatel, a to nejen prostřednictvím systematické péče o životní prostředí, ale také svým příspěvkem k zodpovědnému rozvoji místní ekonomiky. Smyslem geoparku je popularizovat geovědní obory, rozvíjet citlivým způsobem geoturismus, respektovat a zdůrazňovat jedinečnost oblasti, posilovat identitu krajiny a jejích obyvatel, inspirovat a povzbuzovat je k rozumnému, na poznatcích vědy založenému využívání hodnot území“.
Síť evropských geoparků Evropské geoparky byly založeny v červnu roku 2000, kdy provozovatelé čtyř národních geoparků (Reserve Geologique de Haute-Provence ve Francii, Muzeum přírodní historie Lesboský zkamenělý les v Řecku, Geopark Vulkaneifel v Německu a Kulturní park Maestrazgo ve Španělsku) podepsali na řeckém ostrově Lesbos úmluvu deklarující vytvoření této sítě. Původně útlá síť se již značně rozrostla a čítá 69 území v 23 zemích Evropy (stav v roce 2016). Jediným členem této sítě na území České republiky je Globální Geopark UNESCO Český ráj.
Síť národních geoparků České republiky Síť vznikla na základě směrnice č. 6/2007, kterou vydalo Ministerstvo životního prostředí České republiky v roce 2007. Jejím úkolem je podporovat oblasti s geoturistickým potenciálem národního významu. Přesto, že pojem geopark je definován Ministerstvem životního prostředí České republiky, nejedná se o území, které by nějakým způsobem omezovalo lidskou činnost vyjma oblastí, které již mají nějaký ochranný status (CHKO, národní parky a další chráněná území). Jedná se tedy o zastřešení současných aktivit a jejich další rozvoj.
Výkonným orgánem sítě je Rada národních geoparků, což je zároveň poradní orgán ministerstva. Rada rozhoduje o geologické hodnotě daného území, posuzuje kandidatury, případně opětovně hodnotí již schválená území. Členy rady nejsou pouze zástupci MŽP, ale i zástupci České geologické služby, Akademie věd ČR, Agentury ochrany přírody a krajiny, Ministerstva pro místní rozvoj, Národního památkového ústavu, Národního muzea, Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity, Jeskyní ČR a Národního centra šetrné turistiky. Tedy institucí, které hrají významnou roli při popularizaci vědy a při prosazování turisticky zajímavých témat do regionální i celostátní koncepce.
Do konce roku 2016 se stalo členy sítě národních geoparků sedm velkoplošných lokalit na území České republiky: Geopark Český ráj, který je zařazen do sítě globálních geoparků UNESCO, dále Geopark Egeria v Karlovarském kraji, který je součástí přeshraničního česko-bavorského projektu, Geopark Železné hory v oblasti CHKO Železné hory a Geopark GeoLoci v okrese Tachov, který navazuje na Geopark Egeria a také tvoří část Česko-bavorského geoparku (v roce 2020 tento geopark neobhájil svůj certifikát a ze seznamu národních geoparků ČR byl vyřazen).
Od roku 2014 počet národních geoparků doplnily Geopark Podbeskydí, geopark Kraj blanických rytířů a jako sedmý v pořadí přibyl roce 2016 do sítě národních geoparků Geopark Ralsko na Českolipsku. V roce 2017 získal titul národního geoparku Geopark Vysočina. V roce 2018 přibyl Geopark Broumovsko a v roce 2020 byl certifikován územně největší národní geopark, Geopark Barrandien.
V roce 2020 bylo v ČR 9 národních geoparků. V roce 2022 k nim přibyly jako desátý geopark Krajina břidlice (v pohoří Nízký Jeseník) a jako jedenáctý geopark Královská Šumava.
Odkazy
Reference
Literatura PÁSKOVÁ, M. (2013): Aspiring Geoparks in the Czech National Geoparks Network. In: Proceedings of the 12th European Geoparks Conference National Park of Cilento, Vallo di Diano e Alburni – Geopark- Italy 4-7 September 2013, 201-203 pp. . PÁSKOVÁ, M. (2011): Geoparky – fascinace šifrou minulosti pro odkaz budoucnosti 2nd open Congress of Czech Geological Society and Slovak Geological Society 2011, Molínec 21st – 29th September, Czech Geological Society, , , str. 70 PÁSKOVÁ, M. – Dolejský, V., eds. (2011): Výzva a hrozby ekoturismu pro ochranu biodiverzity a geodiverzity. Recenzovaný sborník konference s mezinárodní účastí. Telč, 5.10. – 6. 10. 2011. PÁSKOVÁ, M. (2010): The Potential of the Geopark European Network for the Implementation of the European Landscape Convention, In Futuropa. For a new vision of landscape and territory, Council of Europe. Issue No 2 /2010. PÁSKOVÁ, M. (2008): Establishment of the Czech National Geopark Network. European Geoparks Network Magazine Issue No 5 / 2008, Natural History Museum of the Lesvos Petrified Forest. PÁSKOVÁ, M. – ŠOLTYSOVÁ, L. (2006): Vývoj nominačního postupu Skalních měst Českého ráje na Seznam světového dědictví UNESCO. Pískovcový fenomén Českého ráje, str. 239 – 244. PÁSKOVÁ, M. – ŘÍDKOŠIL, T. (2006): Český ráj jako první geopark UNESCO v nových zemích EU. Ochrana přírody, č. 1, roč. 61. PÁSKOVÁ, M. (2006): Staronový fenomén geoparků. In: 50 let CHKO Český ráj. Z Českého ráje a podkrkonoší – suplementum 11. Sborník referátů z mezinárodní konference konané ve dnech 20. – 22. října 2005 v Lázních Sedmihorkách. Správa Český ráj, Turnov, str. 263 – 267. ZELENKA, Josef et all. Metodiky národních geoparků. Chrudim: Vodní zdroje Chrudim, Ministerstvo životního prostředí. 2014. 159 s.
Externí odkazy
Global Geoparks Network (anglicky)
Kategorie:Chráněná území Kategorie:Geologie Kategorie:Nestátní neziskové organizace