Birmingham (výslovnost ) je město a distrikt v metropolitním hrabství West Midlands. Ve městě žije obyvatel a svým významem je všeobecně považován za druhé hlavní město (po Londýnu) Velké Británie. Město získalo vážnost jako hnací síla průmyslové revoluce ve Velké Británii. Tento fakt se odrazil v pojmenování města jako továrny světa nebo města tisíce řemesel.
Historie náhled|vlevo|Zničený birminghamský Bull Ring během Blitzu, 1940 O Birminghamu existují písemné dokumenty už z období před 1 000 lety. Za tu dobu vyrostl z anglosaské zemědělské vesnice ve velké průmyslové a obchodní centrum.
Okolí Birminghamu bylo osídleno v době vlády Římanů, kteří zde postavili tvrz. Vedlo sem několik vojenských cest. Ve středověku zde existovala anglosaská vesnice. Poprvé byla písemně zaznamenána v pozemkové knize Domesday Book roku 1086 jako vesnička oceněná na 20 šilinků.
Ve 12. století bylo městu uděleno právo pořádat trh. Díky poloze vhodné pro obchod se brzy stalo rušným obchodním centrem.
Dostupnost zásob železné rudy a uhlí byla v 16. století základem pro vznik výroby železa v Birminghamu. V 17. století se město stalo známé výrobou malých zbraní. Městské dílny například zásobovaly zbraněmi Cromwellovo vojsko. Tato výroba se koncentrovala v oblasti zvané zbrojní čtvrť (Gun Quarter).
V průběhu průmyslové revoluce vyrostl Birmingham ve významné průmyslové centrum. Na rozdíl od mnoha jiných anglických měst jako například Manchesteru byla průmyslová výroba v Birminghamu soustředěna spíše do mnoha malých dílen než do velkých továren.
Od roku 1760 se ve městě a jeho okolí (Black Country) začala stavět rozsáhlá síť kanálů pro dopravu surovin a hotových výrobků. Tato soustava byla dokončena ve 20. letech 19. století. Železnicí bylo město spojeno s okolím od roku 1837 společností Grand Junction Railway a později London and Birmingham Railway. Obě společnosti otevřely roku 1854 společnou železniční stanici New Street Station. Brzy nato byla otevřena další stanice Snow Hill station společnosti Great Western Railway.
Ve viktoriánské době počet obyvatel Birminghamu stoupal velmi prudce až na více než půl miliónu a město se stalo druhým největším ve Velké Británii. Z důvodu velkého množství průmyslových odvětví zde zastoupených se stalo městem tisíce řemesel. Význam Birminghamu vedl k tomu, že mu královna Viktorie udělila roku 1889 statut města. Roku 1900 postavilo město svou vlastní univerzitu University of Birmingham.
Během druhé světové války byl Birgmingham poškozen bombardováním. Následkem toho byla v 50. a 60. letech 20. století provedena rozsáhlá rekonstrukce centra města s vybudováním mnoha betonových kancelářských bloků a podchodů. Město tak dostalo přízvisko betonová džungle.
V roce 1974 došlo ve třech birminghamských hospodách ke koordinovanému pumovému útoku, který si vyžádal 21 mrtvých a 182 zraněných. Z útoku byla obviněna teroristická organizace Prozatímní IRA, která se však k útoku nikdy oficiálně nepřihlásila.
V posledních letech bylo centrum města významně renovováno a obnoveno. Byla vybudována nová náměstí, obnoveny staré ulice, budovy a odstraněny podchody. Obchodní centrum Bull Ring bylo rovněž zrekonstruováno a v současné době se pyšní architektonicky unikátní budovou obchodního domu Selfridges, která je nejznámější realizací Jana Kaplického.
Přeměnu města z původního průmyslového centra na středisko turismu a služeb nejlépe ilustruje to, že v roce 1998 bylo hostitelem prvního summitu G8.
Geografie Birmingham se nachází nedaleko na západ od zeměpisného centra Anglie na území dosahující výšky v rozmezí 150 až 200 m nad úrovní moře. Hlavní rozvodí ve směru sever – jih Velké Británie prochází městem. Rozvodí řek Severn a Trent probíhá v oblasti Birminghamu Perry Barr a Erdington.
Birmingham v poslední době zasáhlo i několik tornád, naposledy v roce 2005. Na jižním a západním okraji města se nachází pahorky Lickey Hills, Clent Hills a Walton Hill dosahující nadmořské výšky 315 m a je z nich dobrý výhled na Birmingham. Část centra města se nachází na vápencovém hřebeni. Nejvyšší místo města se nachází na ulici Broad Street.
náhled|800px|střed|Pohled na město z Lickey Hills, a komplex Longbridge v pozadí.
Obyvatelstvo náhled|vlevo|300px|Vývoj populace Birminghamu mezi lety 1651 a 2011 Sčítání lidu v roce 2021 zaznamenalo 1 144 900 lidí žijících v Birminghamu, což je nárůst o přibližně 6,7 % oproti roku 2011, kdy ve městě žilo 1 073 045 obyvatel. Je to 27. největší město v Evropě podle počtu obyvatel v rámci své městské hranice. Souvislá městská oblast Birminghamu přesahuje hranice měst: Větší městská zóna Birmingham, dle měření funkčního městského regionu podle Eurostatu přibližující se okresům místní správy, měla v roce 2004 2 357 100 obyvatel. Kromě Birminghamu samotného zahrnuje LUZ (aglomerace West Midlands) metropolitní čtvrti Dudley, Sandwell, Solihull a Walsall spolu s okresy Lichfield, Tamworth, North Warwickshire a Bromsgrove. Za tím je širší metropolitní oblast s počtem obyvatel 3 558 916 v roce 2019 podle Eurostatu. click General and regional statistics / Regional statistics by typology / Metropolitan regions / Demography statistics by metropolitan regions / Population on 1 January by broad age group, sex and metropolitan regions (met_pjanaggr3) Přibližně 305 688 neboli 26,7 % populace v roce 2021 se narodilo v zahraničí, což z něj činí město s jednou z největších populací migrantů v Evropě.
Etnické skupiny náhled|Etnická demografie Birminghamu od roku 1951 do roku 2021
Podle údajů ze sčítání lidu v roce 2021 bylo 48,7 % populace bělochů (42,9 % bílých Britů, 1,5 % bílých Irů, 4,0 % ostatních bílých, 0,2 % Romů, 0,1 % irských kočovníků), 31 % Asiatů (17,0 % Pákistánců, 5,8 % Indů, 4,2 % Bangladéšanů, 1,1 % Číňanů, 2,9 % jiných Asiatů), 10,9 % byli černoši (5,8 % Afričanů, 3,9 % z Karibiku, 1,2 % ostatních černochů), 4,8 % smíšené rasy (2,2 % běloši a černoši z Karibiku, 0,4 % běloši a černoši z Afriky, 1,1 % běloši a Asiaté, 1,1 % ostatní míšenci), 1,7 % Arabů a 4,6 % ostatního původu. Sčítání lidu v roce 2021 ukázalo, že 26,7 % populace se narodilo mimo Spojené království, což je nárůst o 4,5 % procentních bodů oproti roku 2011. Čísla ukázala, že pět největších zahraničních skupin žijících v Birminghamu se narodilo v Pákistánu, Indii, Bangladéši, Rumunsku a na Jamajce.
V roce 2011 pocházelo 57 % žáků základních a 52 % středních škol z nebílých britských rodin. V roce 2021 bylo v Birminghamu z řad školních žáků 31,6 % bělochů, 37,7 % z Asie, 12,6 % černochů, 9,7 % míšenců a 8,4 % ostatních.
Existuje zde zejména velká komunita asijského původu, zejména z pákistánského, indického a bangladéšského prostředí, stejně jako afrokaribského původu ze zemí Commonwealthu, a silná čínská přítomnost prostřednictvím migrantů z bývalé kolonie Hongkong. Birmingham má také starší konexe na Irsko – město má největší irskou populaci v pevninské Británii a je domovem jeho jediné irské čtvrti, Digbethu.
Věková struktura a mediánový věk 65,9 % populace bylo v Birminghamu ve věku 15 až 64 let, což je více než ve srovnání s celostátním průměrem 64,1 % v Anglii a Walesu. Kromě toho bylo 20,9 % populace mladší 15 let, což je více než celostátní průměr 17,4 %, zatímco populace starší 65 let byla 13,1 %, což bylo méně než celostátní průměr 18,6 % v uvedeném pořadí. Birmingham je jedním z nejmladších měst v Evropě se 40 % obyvatel mladších 25 let a středním věkem je 34 let, což je méně než celostátní průměr 40 let.
Náboženství
Křesťanství je zatím největším náboženstvím v Birminghamu, přičemž 34 % obyvatel se při sčítání lidu v roce 2021 označilo za křesťany. Náboženský profil města je velmi rozmanitý: mimo Londýn má Birmingham největší muslimskou, sikhskou a buddhistickou komunitu ve Spojeném království; jeho druhá největší hinduistická komunita; a jeho sedmá největší židovská komunita. Mezi sčítáním lidu v letech 2001, 2011 a 2021 se podíl křesťanů v Birminghamu snížil z 59,1 % na 46,1 % na 34 %, zatímco podíl muslimů se zvýšil ze 14,3 % na 21,8 % na 29,9 % a podíl lidí bez vyznání vzrostl z 12,4 % na 19,3 % na 24,1 %. Všechna ostatní náboženství zůstala proporčně podobná. left|náhled|Katedrála svatého Filipa Katedrála svatého Filipa byla povýšena ze statutu církve, když byla v roce 1905 vytvořena anglikánská diecéze Birmingham. Existují dvě další katedrály: St Chad's, sídlo římskokatolické arcidiecéze v Birminghamu a řecká ortodoxní katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Ondřeje. Koptská ortodoxní diecéze Midlands sídlí také v Birminghamu s katedrálou ve výstavbě. Původní farní kostel v Birminghamu, St Martin in the Bull Ring, je uveden na seznamu stupně II* památkové ochrany. Kousek od Five Ways byla Birminghamská oratoř dokončena v roce 1910 na místě původního hrobu kardinála Newmana. Ve městě je několik lristadelfiánských zasedacích sálů.
Nejstarší dochovanou synagogou v Birminghamu je synagoga Severn Street z roku 1825, nyní lože svobodných zednářů. V roce 1856 ji nahradila synagoga Singers Hill, která je památkově chráněná. Birminghamská centrální mešita, jedna z největších v Evropě, byla postavena v 60. letech 20. století. Během pozdních 90. let 20. století byla v Small Heath postavena mešita Ghamkol Shariff Masjid. Existují zde také svatýně sikhů nebo buddhistů.
Ekonomika náhled|vpravo|Colmore Row v Birminghamské obchodní části. Birmingham je průmyslové a stavební centrum. V průmyslovém odvětví je zaměstnáno více než 100 000 lidí a přispívá miliardami liber do národní ekonomiky. Více než čtvrtina exportu Velké Británie pochází z oblasti Birminghamu.
Rozvoj výroby v Birminghamu urychlila především Průmyslová revoluce a do 20. století město podporovalo tradici soukromých řemeslníků pracujících ve svých nebo pronajatých dílnách, kteří tak působili po boku velkých továren. V době Průmyslové revoluce se rozvoj výroby soustřeďoval zejména do oblastí zbrojní čtvrti (Gun Quarter) a klenotnické čtvrti (Jewellery Quarter). Dílny vyrábějící kuličková pera, soustředěné v okolí klenotnické čtvrti, pomáhaly výrazným způsobem měnit psaní. Klenotnická čtvrť je dosud oblastí s největší koncentrací samostatných klenotnictví v Evropě a jedna třetina šperků vyrobených ve Velké Británii pochází odsud. Do roku 2003 byly mince vyráběny v birminghamské mincovně v této čtvrti. Jedná se o nejstarší nezávislou mincovnu na světě, která v současnosti vyrábí pamětní mince a medaile.
Společnosti sídlící ve městě vyrábějí mimo jiné motorová vozidla, náhradní díly a doplňky k nim, zbraně, elektrické nástroje, výrobky z plastu, potraviny, šperky a sklo. Mezi nejznámější společnosti působící v Birminghamu patří Ariel Motorcycles, Bakelite, Bird's Custard, Brylcreem, BSA, Cadbury-Shweppes, Chad Valley, Halfords, HP Sauce, Norton Motorcycles, Triumph Motorcycles, Typhoo Tea, Velocette Motorcycles a Valor.
Ve městě sídlí více než 500 advokátních společností a oblast města je druhá největší pojišťovací oblast v Evropě. V Birminghamu je pořádáno 42 % kongresů Velké Británie. Dvě ze čtyř největších britských bank – Lloyds Bank (založena roku 1765) a Midland Bank(založena roku 1836, nyní HSBC Bank) – byly založeny v Birminghamu.
V posledních letech se ekonomika města transformovala do oblasti služeb, maloobchodu, turistiky a pořádání kongresů, které v současné době zaměstnávají velkou část obyvatel města a okolí. Birmingham každý rok navštíví milióny lidí a město bylo nazváno druhým nejlepším městem pro nákupy v Anglii po londýnském West Endu.
Správa města Birmingham byl původně částí Warwickshire, ale poté, co se na konci 19. a počátkem 20. století rozrostl, absorboval část Worcestershire a Staffordshire. Roku 1974 byl do města přičleněn Sutton Coldfield a Birmingham se stal částí metropolitního hrabství West Midlands.
Rada města Birmingham je největší orgán místní správy ve Velké Británii. Po reorganizaci jeho hranic v červnu 2004 má 120 radních, zastupujících 40 volebních obvodů s necelým miliónem obyvatel.