1896

1896 (MDCCCXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Události

Česko 2. března – založen fotbalový klub FK Meteor Praha VIII 19. března – společnost Elektrická dráha Praha – Libeň – Vysočany zahájila provoz elektrické tramvaje 22. září – Na železniční trati mezi Zbraslaví a Vraném nad Vltavou u obce Jarov byl dán do provozu Jarovský tunel v polovině července byl předveden v Karlových Varech poprvé kinematograf; v říjnu také v Praze bylo zřízeno Jiráskovo gymnázium v Náchodě fotbalový klub SK Slavia Praha odehrál první zápas ve své historii byly založeny čokoládovny Orion

Svět náhled|Vagon metra v Budapešti v roce 1896 4. ledna – Utah se stává 45. státem USA 1. března – etiopská armáda zvítězila nad italskou v bitvě u Adwy 3. března – asi 110 horníků zahynulo při požáru dolu Kleofáš v polských Katovicích 6. dubna – 15. dubna – letní Olympijské hry v řeckých Athénách 7. dubna – Fridtjof Nansen dosahuje nejsevernějšího bodu (86°13.6') v Arktidě na své expedici. Stal se prvním člověkem, který se dostal do takové blízkosti severního pólu. 2. května – byla dána do provozu první linka metra v Budapešti 20. května – v Nižním Novgorodě byla zahájena tramvajová doprava 26. května – korunovace ruského cara Mikuláše II. v Moskvě 30. května – Chodynská tragédie – během oslav korunovace ruského cara bylo v panice ušlapáno 1 389 lidí 2. června – Guglielmo Marconi získal patent na bezdrátový telegraf 15. června – Při zemětřesení o síle 8,5 Mw a následné vlně tsunami zahynulo v Japonsku okolo 22 000 lidí 16. srpna – Na kanadské řece Klondike bylo objeveno zlato a začala zlatá horečka na Klondiku 27. srpna – Anglo-zanzibarská válka 9. září – do Norského Osla (Christianie) se z tříleté expedice po Arktidě s lodí Fram vrátil Fridtjof Nansen, kdy se pokoušel dosáhnout severního pólu 27. září – císař František Josef I. s rumunským králem Karlem I. a srbským králem Alexandrem I. slavnostně otevřel nově zregulovaný úsek Dunaje Železná vrata 14. prosince – zahájení provozu Metra v Glasgow vznik hnutí Jugendbewegung Etiopie se osvobozuje od italské nadvlády. Císař Menelik začíná modernizovat zemi.

Probíhající události 1881–1899 – Mahdího povstání 1895–1896 – První italsko-etiopská válka

Vědy a umění 6. ledna – Auguste a Louis Lumièrové v Paříži promítali padesátisekundový film Příjezd vlaku do stanice La Ciotat 1. února – v Turíně byla uvedena premiéra opery Bohéma 10. prosince – Alfred Jarry uvedl premiéru divadelní hry Král Ubu v pařížském Théâtre de l'Œuvre Henryk Sienkiewicz vydal román Quo vadis Francouzský fyzik Henri Becquerel oznámil objev nového typu záření, později pojmenovaného jako radioaktivita Guglielmo Marconi si dal v Anglii patentovat rádio, které vynalezl nezávisle na A. S. Popovovi

Knihy Otokar Březina – Svítání na západě Karel May – Satan a Jidáš Karel May – V zemi Mahdího Jan Neruda – Zpěvy páteční Karel Václav Rais – Západ Antal Stašek – Blouznivci našich hor Jules Verne – Milionář na cestách Jules Verne – Vynález zkázy Herbert George Wells – Ostrov doktora Moreaua

Narození

Česko náhled|upright|Karel Josef Beneš (* 21. února; spisovatel) náhled|upright|Jaroslav Jankovec (* 26. dubna; dirigent) náhled|upright|Josef Mašín (* 26. srpna; voják) náhled|upright|Svatopluk Klír (* 26. září; malíř) náhled|upright|Vlasta Kálalová (* 26. října; lékařka) 1. ledna Jiří Haller, bohemista a lexikograf († 25. ledna 1971) Ivan Párkányi, poslední guvernér Podkarpatské Rusi, ministr čs. vlády († 23. prosince 1996) 8. ledna – Jaromír Weinberger, hudební skladatel a dirigent († 8. srpna 1967) 14. ledna – Karel Svolinský, malíř († 16. září 1986) 18. ledna – Antonín Zhoř, spisovatel († 31. března 1965) 28. ledna – Karel Paleček, legionář, generál, zakladatel československých výsadkových jednotek († 12. března 1962) 3. února Jaroslav Havlíček, spisovatel († 7. dubna 1943) Johannes Urzidil, pražský, německy píšící spisovatel († 2. listopadu 1970) 5. února – František Zajíček, odbojář, oběť komunismu († 7. července 1954 11. února – Miroslav Cikán, filmový režisér († 1. února 1962) 13. února – Ján Ševčík, československý politik († 6. března 1965) 17. února – Franz Sitte, katolický kněz († 8. ledna 1960) 18. února – Svatopluk Innemann, režisér, scenárista, kameraman a herec († 30. října 1945) 21. února – Karel Josef Beneš, spisovatel a scenárista († 27. března 1969) 25. února – Jan Němeček, hudební historik († 31. března 1968) 3. března – Lev Šimák, malíř († 19. října 1989) 14. března Josef Krejsa, malíř († 21. dubna 1941) Bohuš Stejskal, divadelní režisér († 18. května 1955) 17. března – Josef Sudek, fotograf († 15. září 1976) 18. března – Zet Molas, režisérka († 1956) 24. března – František Tichý, malíř († 7. října 1961) 27. března – Vilém Stanovský, divizní generál čs. Letectva, oběť komunismu († 14. července 1972) 7. dubna – Pavol Viboch, československý]politik a člen protinacistického odboje († 29. května 1981) 10. dubna František Brož, hudební skladatel († 21. července 1962) Jaroslav Tomášek, hudební skladatel († 26. listopadu 1970) 13. dubna – Alois Vocásek, účastník bitvy u Zborova († 9. srpna 2003) 16. dubna – Jožka Jabůrková, československá levicová novinářka a spisovatelka († 31. července 1942) 26. dubna Josef Solar, grafik, kaligraf a malíř († 1977) Jaroslav Jankovec, dirigent a skladatel populární hudby († 6. září 1961) 27. dubna – František Hojer, československý fotbalový reprezentant († 16. prosince 1940) 2. května – Jan Škoda, divadelní režisér a herec († 17. listopadu 1981) 8. května – Jan Květ, historik umění († 14. července 1965) 11. května – Jan Stanislav Kolár, scenárista, režisér, herec a filmový kritik († 30. října 1973) 18. května – Jaroslav Kabeš, čs. ministr financí († 15. srpna 1964) 20. května – Jan Evangelista Koula, architekt († 22. listopadu 1975) 8. června – Jaroslav Volf, kladenský kamenosochař († 6. dubna 1977) 9. června František Bláha, lékař, poslanec, signatář Charty 77 († 26. března 1979) Miroslav Lorenc, architekt, legionář, účastník protinacistického odboje († 11. února 1943) 18. června – Július Maurer, československý politik, ministr († 24. května 1961) 5. července Jan Novák, československý fotbalista († 10. dubna 1968) Otto Šimonek, fotbalový reprezentant († ?) 6. července – Vladimír Polívka, klavírista, spisovatel a hudební skladatel († 11. května 1948) 15. července – Václav Fiala, malíř († 25. června 1980) 19. července Ota Ginz, esperantista a překladatel († 29. února 1976) Čeněk Kudláček, československý generál, legionář, protinacistický a protikomunistický odbojář († 13. února 1967) 27. července – Zdeněk Schmoranz, spisovatel, dramatik a novinář († 19. srpna 1942) 1. srpna – Jaromír Funke, fotograf († 22. března 1945) 5. srpna – František Peyr, československý fotbalový reprezentant († 1955) 10. srpna – Milena Jesenská, novinářka, spisovatelka a překladatelka († 17. května 1944) 12. srpna – Zdeněk Pešánek, sochař, malíř a architekt († 21. listopadu 1965) 15. srpna – Marie Tauerová, knihovnice, sochařka a překladatelka († 1981) 16. srpna – Ferdinand Nesrovnal, kněz, oběť komunistického režimu († 30. května 1952) 20. srpna – Heinrich Koch, česko-německý fotograf († 1. březen 1934) 26. srpna – Josef Mašín, československý důstojník, člen odbojové organizace Tři králové († 30. června 1942) 3. září Otto Heller, kameraman († 17. února 1970) Otakar Levý, literární historik a překladatel († 7. října 1946) 14. září – Rudolf Rauscher, právní historik († 6. listopadu 1941) 16. září – Eduard Winter, český duchovní a historik německého původu († 3. března 1982) 17. září – Karel Černohorský, muzejník,etnograf a archeolog († 23. března 1982) 22. září – Zdeněk Štěpánek, herec († 20. června 1968) 23. září – Karel Koubek, malíř († 24. září 1940) 25. září – Wenzel Jaksch, sudetoněmecký sociálně-demokratický politik († 27. listopadu 1966) 26. září – Svatopluk Klír, malíř († 28. prosince 1959) 8. října – Antonín Jemelka, kněz a malíř († 21. února 1972) 11. října – Ján Ursíny, československý politik, ministr, odbojář († 8. ledna 1972) 12. října – Karol Bacílek, první tajemník ÚV KSS, ministr československých vlád († 19. března 1974) 19. října – Marie Glabazňová, spisovatelka, učitelka a katolická básnířka († 22. června 1980) 24. října – Ján Papánek, československý diplomat († 30. listopadu 1991) 26. října – Vlasta Kálalová, lékařka, specialistka na tropické nemoci a entomologii († 15. února 1971) 27. října – Emil Weiland, československý politik, oběť komunismu († ?) 31. října – Emanuel Frinta, malíř († 3. února 1970) 1. listopadu Antonín Bednář, dirigent, sbormistr a skladatel († 2. března 1949) Karel Šejna, dirigent († 17. prosince 1982) 12. listopadu Jan Poláček, sběratel hanáckých a slováckých lidových písní († 10. března 1968) Leopold Slíva, československý politik († 6. června 1986) 23. listopadu – Klement Gottwald, československý komunistický politik a prezident († 14. března 1953) 26. listopadu – František Novotný, československý letecký konstruktér († leden 1946) 28. listopadu František Dvořák, lékař, archeolog, popravený za účast v protinacistickém odboji († 10. června 1943) Cyril Hykel, sběratel lidové slovesnosti († 19. března 1976) 29. listopadu – Josef Chvalovský, legionář a důstojník čs. armády († 27. srpna 1986) 1. prosince – Žofie Bohumila Langrová, generální představená Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského († 10. května 1979) 2. prosince – Bohumil Váňa, československý politik, oběť komunismu († 14. října 1954) 7. prosince – Otto Ježek, básník († 30. září 1957) 9. prosince – Bedřich Stefan, sochař a medailér († 31. března 1982) 12. prosince – Willibald Gatter, německo-český automobilový konstruktér († 14. května 1973) 13. prosince – Karel Třešňák, herec a režisér († 29. května 1955) 16. prosince – Vít Grus, výtvarník a návrhář dřevěných hraček († 7. října 1981) 18. prosince – Jan Bělehrádek, lékař, rektor Univerzity Karlovy a politik († 8. května 1980) 22. prosince – Jaroslav Zaorálek, překladatel († 20. října 1947) 23. prosince Antonín Schenk, osobní sekretář Tomaše Garrigue Masaryka († 20. května 1970) Drahoš Želenský, herec († 15. února 1959) 24. prosince – Alois Schneiderka, malíř († 7. září 1958) 25. prosince – Štefan Kočvara, československý exilový politik († 17. října 1973)

Svět náhled|upright|Jozef Cíger-Hronský (* 23. února) náhled|upright|Mórárdží Désaí (* 29. února) náhled|upright|Francis Scott Fitzgerald (* 24. září) náhled|upright|Georgij Konstantinovič Žukov (* 1. prosince) 2. ledna – Dziga Vertov, ruský režisér dokumentárních filmů († 12. února 1954) 12. ledna – David Wechsler, americký psycholog († 2. května 1981) 14. ledna John Dos Passos, americký spisovatel († 28. září 1970) Jeronim Uborevič, carský důstojník, později sovětský vojenský velitel († 12. června 1937) 18. ledna – Ville Ritola, finský vytrvalec, olympijský vítěz († 24. dubna 1982) 20. ledna – Charles E. Brown, britský letecký fotograf († 9. října 1982) 21. ledna – Paula Hitlerová, mladší sestra Adolfa Hitlera († 1. června 1960) 23. ledna – Šarlota Lucemburská, dcera velkovévody Viléma IV. Lucemburského († 9. července 1985) 27. ledna – Agustín Muñoz Grandes, španělský generál, předseda španělské vlády († 11. července 1970) 2. února – Kazimierz Kuratowski, polský matematik († 18. června 1980) 7. února – Jacob Paludan, dánský spisovatel († 26. září 1975) 19. února – André Breton, francouzský básník a prozaik († 28. září 1966) 20. února – Henri de Lubac, francouzský teolog, kardinál († 4. září 1991) 23. února – Jozef Cíger-Hronský, slovenský spisovatel a malíř († 13. července 1960) 26. února – Andrej Ždanov, sovětský komunistický politik a ideolog († 31. srpna 1948) 29. února – Mórárdží Désaí, premiér Indie († 10. dubna 1995) 7. března – Edouard Peisson, francouzský námořní důstojník a spisovatel († 2. září 1963)