Chrudimka je řeka s délkou vodního toku 106 km a plochou povodí 867 km²,Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka uvádí hodnotu 866,21 km² pramení nad obcí Kameničky v krajinné oblasti Železných hor a ústí v Pardubicích v levostranném přítoku do evropské řeky Labe ve Východolabské tabuli, v rámci administrativně správním protéká okresy Chrudim a Pardubice, náležejícími do Pardubického kraje na území České republiky.
Rozsáhlé prameniště s několika vodními prameny řeky se nachází v geomorfologickém okrsku Kameničská vrchovina s rozvodnicí na vyvýšeninách železnohorského hřbetu s vrcholy Pešava (697 m), Dědovský kopec (676 m) a U oběšeného (738 m), nejvyššího v Železných horách a s nejvyšším bodem prameniště v dílčím povodí Chrudimky. Severozápadně od vrcholu leží hlavní pramenná zdrojnice řeky a v nadmořské výšce zhruba 705 m její nejvýše položený Filipovský pramen na okraji lesní lokality Humperky nad vesničkou Filipov, podle které byl pojmenován. Filipovský pramen podzemní vody vyvěrá na katastrálním území obce Krouna.
Prameniště je součástí chráněného území přirozené akumulace vody v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, protékané řekou v horním toku od Flipovského pramene do Trhové Kamenice. Ve středním toku, od Trhové Kamenice až po přehradní hráz vodní nádrže Práčov, teče Chráněnou krajinnou oblastí Železné hory, dále až do Chrudimi na území Národního geoparku Železné hory s mnoha významnými geologickými lokalitami. Chrudimka v horním a středním toku tvoří hydrogeografickou osu Sečské vrchoviny, je jejím nejvýznamnějším vodním tokem s několika vodními díly, vodohospodářským a energetickým využitím.
Podle kamenitého koryta v horním toku byla řeka nazývaná Kamenice a v souvislosti s prudkým ohybem v průběhu vodní nádrže Seč ve středním toku také Ohebka. V průběhu 17. století se ustálilo pojmenování řeky podle města Chrudim, kterým protéká v dolním toku, v oblasti Chrudimské tabule. Trampové Chrudimku nazývají Stříbrná řeka. Za soutokem s řekou Novohradkou vtéká do Pardubické kotliny a ve městě Pardubice v nadmořské výšce 216 m ústí do řeky Labe.
Hydrogeografie vlevo|náhled|256x256pixelů|Krajina prameniště Chrudimky nad Filipovem v Kameničské vrchovině, vpravo lesní lokalita Humperky na severozápadním úbočí vrchu U oběšeného, na obzoru svahy bezejmenné vyvýšeniny (681 m) Chrudimka je označena číslem hydrologického pořadí 1-03-03, odvodňuje severní část Českomoravské vrchoviny a malou oblast Východočeské tabule, celková plocha povodí činí 867,12 km² a z toho v geomorfologickém celku Železné hory tvoří 11,47 km² plochu dílčího povodí s prameništěm řeky, přibližně v rozsahu nadmořských výšek 614–737 m a v průběhu vodního toku v rozsahu nadmořských výšek 618–705 m.
V nejvyšších polohách se objevují prameny více zdrojnic v lesní lokalitě s názvem Humperky na katastrálním území obce Krouna, několik desítek metrů níže od rozsáhlých vlhkých luk na severozápadním úbočí vrcholu U oběšeného (738 m). Přibližně 750 m od vrcholu na severozápad (312°) se v nadmořské výšce 704,68 m u lesní cesty na okraji lesa objevuje na zemském povrchu voda pramenné zdrojnice, situačně v terénu nad sídelní lokalitou Filipov, podle které byl vývěr podzemní vody pojmenován Filipovským pramenem.
Poměrně rozsáhlé prameniště Chrudimky lze vymezit obcemi (od severu) Dědová, Svratouch, Chlumětín, Kameničky a Jeníkov. Ve 20. století bylo území melioracemi značně odvodněno, toky zdrojnic v různé míře napřímeny a upraveny do lichoběžníkových koryt až po Chrudimkou průtočný rybník Groš v Kameničkách. Nejvýše položené zdrojnice řeky se nacházejí na svazích vyvýšenin nad Kameničkami, přibližně v oblasti ve tvaru trojúhelníku s vrcholy Pešava (697 m), Dědovský kopec (676 m) a U oběšeného (738 m).
náhled|258x258pixelů|Pramenná zdrojnice Chrudimky v podobě bystřiny po opuštění lesního prostoru Humperky nad FilipovemVydatnější zdrojnice se nacházejí také na katastrálním území obce Dědová v pramenné sníženině přírodní památky Bahna pod vyvýšeninou Na Bahnech (664 m). Menší vydatnost mají zdrojnice pod vyvýšeninou dosahující kóty 681 m, nejdelší svodnice je v průtoku vlhkými loukami vedena meliorační trubkou. Otevřené koryto s vodotečí se objevuje až u silnice Dědová – Kameničky a ve svahu pod Dědovou jsou do něho zaústěny další strouhy odvádějící vodu z vlhkých luk a lesního prostoru.
Napřímená koryta zdrojnic jsou vedena svahem k Filipovu, k soutoku s bystřinou přivádějící vodu z lesní lokality Humperky s pramennou zdrojnicí. Za pramennou zdrojnici je obecně považována zdrojnice nejvodnatější, nejdelší a s pramenem v nejvyšší nadmořské výšce. Ještě před soutokem přibírá pramenná zdrojnice pod lesní lokalitou Humperky vodu z levostranného přítoku méně vydatné vodoteče s pramenem v osadě Paseky (část obce Chlumětín). Pramen nazvaný Na Pasekách je sveden trubkou do malého rybníčku v nadmořské výšce 704 m a nachází se zhruba 540 m na jihozápad od Filipovského pramene. Soutokem bystřin mezi Filipovem a Kameničkami, zhruba 500 m nad monitorovací stanicí povrchových vod (PLA 338) Českého hydrometeorologického ústavu v říčním km 104,2 v profilu Chrudimky, vzniká průtokem vydatnější potok. V průtoku Kameničkami přibírá vodu z dalších zdrojnic řeky. Z pravostranného přítoku – Jeníkovského potoka s pramenem pod vrcholem Pešavy (697 m) a levostranného přítoku bezejmenné vodoteče, odvádějící vodu z mokřadů a vlhkých luk v přírodní rezervaci Volákův kopec.
náhled|258x258pixelů|Oblast soutoku zdrojnic Chrudimky nad Kameničkami, nad monitorovací stanicí povrchových vod ČHMÚ v říčním km 104,2 v evropsky významné lokalitě Údolí Chrudimky|vlevoV jihozápadní části Kameniček na Chrudimce vybudován rybník Groš, výtok řeky na přelivu rybníka je dle vrstevnicové mapy v nadmořské výšce asi 618 m nejnižším bodem orografické rozvodnice, vztaženým k hladině řeky v dílčím povodí s prameništěm. Nejvyšším bodem prameniště a orografické rozvodnice je vrchol U oběšeného na katastrálním území obce Svratouch, nedaleko rozhraní Sečské vrchoviny a Žďárských vrchů.
Vrcholovou částí U oběšeného prochází hlavní rozvodnice mezi Labem a Dunajem. Současně tvoří vrchol rozhraní mezi orografickými rozvodnicemi dílčího povodí Chrudimky, řeky Krounky a Chlumětínského potoka v povodí Labe a potoka Brodek v dílčím povodí řeky Svratky a Dunaje.
Dílčí povodí Chrudimky od vrcholu U oběšeného po ústí do Labe je přibližně o 750 m delší, než vlastní délka vodního toku od Filipovského pramene (105,97 km). Od roku 1978 je prameniště řeky v oblasti Kameniček součástí chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) s názvem Žďárské vrchy, s více zdrojnicemi a jejich prameny. CHOPAV je ve smyslu nařízení vlády ČSR č. 40/1978 Sb. vymezeno shodně s Chráněnou krajinnou oblastí Žďárské vrchy.
Nejnižší bod dílčího povodí Chrudimky je situovaný mimo hlavní koryto řeky na rozhraní s povodím Chlumětínského potoka v lokalitě V ohradách, přibližně v nadmořské výšce 614 m dle vrstevnicové mapy. V lokalitě V ohradách je do vodoteče z odtoku pod hrází rybníka Groš zaústěna levostranná svodnice odvádějící vodu z mokřadů.
Chlumětínský potok, uváděný jako zdrojnice Chrudimky, pramení v nadmořské výšce kolem 700 m jihozápadně od vrcholu U oběšeného. Na jihozápadním okraji Kameniček je zaústěn strouhou do rybníka Groš (dle základní mapy Česka). Průtok k rybníku Groš je však výrazně ovlivněn výškou hladiny nedalekého rybníka Krejcar, napájeného vodou Chlumětínského potoka. Vydatnější je průtok potoka do rybníka Krejcar a také do obtokového koryta vedeného lesní lokalitou Ohrady se zaústěním do Krejcarského potoka. Od soutoku s Krejcarským potokem je dle evidence rozvodnic Českého hydrometeorologického ústavu uváděno dílčí povodí Chlumětínského potoka. Recipient neboli příjemce vody je v dílčím povodí Chlumětínský potok s vydatnějším průtokem a je tak prvním větším levostranným přítokem Chrudimky v prostoru luční nivy s mokřady pod Kameničkami (dále viz Větší přítoky).
Vodní tok náhled|258x258pixelů|Chrudimka pod Kameničkami, při vtoku do údolní nivy v evropsky významné lokalitě Údolí Chrudimky Od Filipovského pramene je ústí Chrudimky do řeky Labe vzdálené přibližně 38 km severo-severozápadním směrem (334°). Hydrogeografická osa Chrudimky se v průběhu toku v různých směrech mění, také v důsledku rozdílných vlastností hornin tvořících geologické podloží míst, kterými řeka protéká, z hlediska hydrologie jsou to tři územně vymezené oblasti, tzv. hydrogeologické rajóny s názvy: Krystalinikum Železných hor, v úseku Filipovský pramen až Škrovád (horní a střední tok v Sečské vrchovině Železných hor). Chrudimská křída mezi Slatiňany a Tuněchody (část dolního toku v Chrudimské tabuli Svitavské pahorkatiny). Kvartér Loučné a Chrudimky od Tuněchod do Pardubic (část dolního toku a ústí do řeky Labe na katastrálním území města Pardubic v Pardubické kotlině Východolabské tabule). Vodní tok dlouhý 105,97 km nemá spádovou křivku ideálně vyrovnanou, v průběhu toku Chrudimky se střídají obecně úseky s různou rychlostí proudění vody a s různou intenzitou erozní schopnosti v souvislosti s geologickým podložím, značně složitým v krajinné oblasti Železných hor, v průběhu horního a středního toku řeky. V průtoku Sečskou vrchovinou v pohoří Železných hor od Filipovského pramene po vodní nádrž Seč u Horní Vsi (součást města Seč) je hydrogeografická osa vodního toku orientována jihovýchod – severozápad, kromě malých změn v meandrech a dvou výrazných oblouků s korytem řeky vyhloubeném kolem vyvýšenin mezi Kameničkami, Hamry a Vítanovem. Od Trhové Kamenice do prostoru vodní nádrže Seč se koryto řeky mírně přibližuje k jihozápadnímu hřbetu Železných hor.
V souvislosti se zdvižením zemské klínové kry geomorfologického celku v období kenozoika nad železnohorským tektonickým zlomem (Ždírec nad Doubravou – Týnec nad Labem) a jejího úklonu v linii jihozápad – severovýchod, mění řeka v průtoku vodní nádrží Seč prudce směr k severovýchodu (oblast s přírodní rezervací Oheb a skalním ostrohem se zříceninou hradu Oheb nad Chrudimkou).
Vodní tok od Sečské přehrady proráží horniny železnohorského plutonu v hlubokých říčních údolích. Řeka výraznou měrou ovlivnila reliéf zemského povrchu v oblasti Železných hor, v některých úsecích se objevuje příčný profil typu soutěsky (využit pro stavbu přehradní hráze Seč, pohledově výrazný například v přírodních rezervacích Krkanka a Strádovské Peklo). V hlubokém údolí pod Nasavrky se stáčí řeka k severu a u Slatiňan opouští krajinnou oblast Sečské vrchoviny (Železných hor).
Chrudimskou tabulí (Svitavskou pahorkatinou) od Slatiňan teče severním směrem a od Chrudimi směřuje k severovýchodu, k soutoku s Novohradkou pod Úhřetickou Lhotou. Původně byl vodní tok (dnes Chrudimka) na okraji Chrudimské tabule tzv. načepován jiným (dnes Novohradka) se silnou zpětnou erozivní činností (úkaz nazvaný pirátství říčního toku). V současnosti je Novohradka pravostranným a největším přítokem v celé délce toku Chrudimky, která od soutoku s Novohradkou směřuje k severozápadu. Pardubickou kotlinou protéká Chrudimka v krátkém úseku na katastrálním území města Pardubic, kde ústí do řeky Labe v geomorfologickém okrsku Východolabská niva.
Chrudimka protéká městy Hlinsko, Slatiňany, Chrudim a Pardubice. Z hlediska administrativně správního tvoří osa vodního toku, přibližně v úseku od říčního km 61,3 pod lokalitou Paseky po chatovou osadu Rackovice nad vodní nádrží Seč, rozhraní mezi Pardubickým krajem na pravém břehu (sídelní lokality města Seč v okrese Chrudim) a Krajem Vysočina na levém břehu (obce Rušinov, Klokočov a Jeřišno v okrese Havlíčkův Brod).
Evropsky významné lokality Na vodním toku a podél jeho koryta byla vyhlášena chráněná území soustavy Natura 2000 na celkem čtyřech evropsky významných lokalitách, ve správě Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky s názvy: