Plzeň 1 je druhý nejlidnatější městský obvod statutárního města Plzně, rozkládající se v jeho severní části. Zaujímá celé katastrální území Bolevec a část katastru Plzeň. Obvod ve svých hranicích vznikl v roce 1981 v souvislosti s rozvojem sídlištní zástavby na jeho území. Zahrnuje historickou část Roudná, vilové čtvrti Lochotín a Bílá Hora a především sídlištní celky Severního Předměstí (sídlištní čtvrti Bolevec, Lochotín, Košutka a Vinice). Mezi historické památky obvodu řadíme zejména středověkou část Roudná s kostelem Všech svatých a jádro bývalé vesnice Bolevec – Boleveckou náves (dnes vesnická památková zóna).
Historie území Nejstarší stopy osídlení dnešního území městského obvodu Plzeň 1 sahají až do starší doby kamenné. Z té doby je doložena lidská přítomnost v oblasti Roudné. Od té doby bylo především údolí Mže nepřetržitě osídleno. Například lze uvést 20 plochých žárových hrobů z pozdní doby halštatské, nalezených na Bílé Hoře v ulici Nad Štolou. Nádoby, v nichž byl uložen popel zemřelých, byly usazeny v mělkých jamkách a obvykle ještě překryté miskou nebo šálkem. V blízkosti jednoho z hrobů byly nalezeny i dva jednoduché bronzové náramky. Pozůstatky pozdně halštatského žárového pohřebiště zachyceny rovněž u viaduktu v ulici U Velkého rybníka.
Příchod prvních Slovanů zařazují nálezy ze zaniklé vsi Malice (oblast Roudné) na konec sedmého a začátek osmého století. Osídlení bylo dlouho soustředěno především v blízkosti řeky Mže. Vzdálenější oblasti byly ještě dlouho bez trvalého osídlení.
Stavbou sahající nejdále do minulosti je kostel Všech svatých na Roudné. Byl postaven v románském slohu na počátku 13. století Ve druhé polovině 14. století nahradila kostel gotická novostavba. V průběhu staletí zažil kostel ještě mnoho přestaveb a dostaveb. Také celá Roudná byla mnohokrát drancovaná (zejména husitské období a obléhání Plzně Mansfeldovými vojsky v roce 1618) a přestavována. Dnešní podoba Roudné se začala formovat až po třicetileté válce.
První zmínka o Bolevci pochází z roku 1382, kdy jej vlastnila kapitula svatého Apolináře na Novém městě pražském. V roce 1460 ves s nebývale výstavnými usedlostmi koupilo město Plzeň, a to s úmyslem založit na zdejším území rybníky. Následovalo rychlé budování Bolevecké rybniční soustavy.
Na přelomu 18. a 19. století postupně dochází k přeměně z venkovského na městské osídlení s převahou obytné funkce. Koncem 19. století nastává rychlý rozvoj zástavby, spojený s nárůstem počtu obyvatel. V době připojení k Plzni v roce 1942 byl Bolevec největší vsí v Čechách. V té době již převážnou většinu usedlíků netvořili zemědělci, nýbrž dělníci. Podobným bouřlivým rozvojem na konci 19. a začátkem 20. století prošla i Košutka a Bílá Hora, dělnické domky vyrostly též na Zavadilce. Na počátku 20. století začala také výstavba nové vilové čtvrti Lochotín. Příčinou byl nejen rozkvět průmyslu v nedaleké Plzni, ale i zakládání nových podniků v blízkém okolí jmenovaných obcí (kolomazné pece v boleveckém polesí, pískovcové lomy a cihelny na Košutce, pivovar Prior i uhelné doly v okolí Bílé Hory, později i zkušební střelnice Škodových závodů na Orlíku aj.). Růstu napomohlo také zlepšení dopravní dostupnosti, zejména překlenutí řeky Mže novým Saským mostem (dnes Rooseveltův) v letech 1840–1850, výstavba císařské „plaské“ cesty v roce 1847 i stavba železnice Plzeň–Žatec v letech 1871–1873.
V roce 1903 bylo v Bolevci zavedeno první pouliční osvětlení, tehdy ještě pomocí petrolejových lamp. Elektrické osvětlení bylo vybudováno roku 1926. Roku 1903 byl rovněž zbudován samostatný bolevecký hřbitov – do té doby se pohřbívalo u kostela Všech svatých na Roudné. V červenci roku 1907 byl na Zavadilce otevřen poštovní úřad. První polovina 20. století se nesla ve znamení vzniku nejrůznějších obecních spolků (sbory dobrovolných hasičů, tělocvičné jednoty, ochotnické spolky i fotbalové kluby). Na březích Velkého boleveckého rybníka se scházeli příznivci jachtingu i windsurfingu.
Nešťastným způsobem poznamenala prostor obvodu Plzeň 1 první světová válka. V té době se plzeňské Škodovy závody staly největším producentem munice v celém Rakousku-Uhersku. Muniční továrna se nacházela v lesích severně od Bolevce (dnes areál Škoda JS). Dne 25. května 1917 však došlo v této továrně k mohutnému výbuchu, označovanému jako bolevecká katastrofa. Vzniklá tlaková vlna byla tak silná, že způsobila značné škody nejen v blízkém okolí (Třemošná, Bolevec, Zruč-Senec), ale až v centru Plzně, vzdáleném více než 6 km.
V roce 1929 začaly do Bolevce zajíždět autobusy.
Poklidný rozvoj několika dalších desetiletí zcela zvrátil rok 1972. V tomto roce začal zábor a likvidace mnoha objektů (bohužel někdy i velmi cenných). V období 1975 až 1989 byl pak celý prostor mezi Lochotínem, Košutkou a Bolevcem zastavěn panelovými sídlišti podle projektu Ing. arch. Jaroslavy Gloserové. Koncem 80. let začalo v západní části obvodu vznikat sídliště Vinice (dostavěno až v roce 1992), jehož pokračováním je v současné době dostavované sídliště Sylván. Nová bytová výstavba téměř pohltila historická jádra obcí a přerušila tradiční vazby na krajinu. Po roce 1989 výstavba tohoto typu poměrně rychle ustala. Od té doby změnila vzhled obvodu už jen výstavba několika bytových domů, mnoha rodinných domků a zejména do té doby zcela chybějící obchodní sítě. Vzniklo také několik menších firem. Nyní probíhá snaha o skloubení tohoto rozmanitým způsobem zastavěného území v jeden harmonický celek.
Roku 1980 byl zahájen provoz tramvajové trati Bory–Košutka. V roce 1990 začaly jezdit tramvaje i na trati Slovany–Bolevec (trať byla stavěna v letech 1983–1986).
Charakteristika vlevo|náhled|Pohled na panelová sídliště od Boleveckých rybníků Jižní část městského obvodu Plzeň 1 zaujímá intenzivní zástavba městského typu, zatímco v severní části se nachází rozsáhlá, hustě zalesněná rekreační oblast v okolí Boleveckých rybníků. Dříve samostatné osady (Roudná, Košutka, Bolevec, Bílá Hora) byly ve 20. století propojené v téměř souvislý celek. Z původní historické zástavby se dochovalo jen několik objektů na Roudné (včetně kostela Všech svatých), jádro vsi Bolevec a hospodářský dvůr Košutka.
Původní, převážně zemědělský charakter oblasti po připojení k Plzni a výstavbě panelových sídlišť téměř vymizel. Rozsáhlejší úseky orné půdy zůstaly zachovány pouze v okolí Velkého boleveckého rybníka (zejména v jeho jižním sousedství) a severně od sídliště Vinice. Hospodářské využití Boleveckých rybníků a lesů ustoupilo do pozadí – celá oblast je přednostně využívána k rekreaci. Také těžba uhlí a pískovce byla zastavena, zanikly i košutecké cihelny. K významným průmyslovým podnikům však stále patří areál Škoda JS, fungující od roku 1956 v areálu bývalého muničního závodu Škodových závodů při severním okraji katastru Bolevec. náhled|Gymnázium Františka Křižíka V městském obvodu Plzeň 1 se nachází mnoho institucí, které jsou důležité a nezbytné pro celé město. Nejvýznamnější z nich je nový areál Fakultní nemocnice Plzeň na Lochotíně, který byl budován v několika etapách od roku 1979. Na Karlovarské třídě sídlí Lékařská fakulta Univerzity Karlovy. Školství dále reprezentuje 14 mateřských škol, 9 základních škol, vyšší odborná škola zdravotnická, Gymnázium Františka Křižíka, střední zdravotní škola, střední odborná škola dopravní a učiliště a dále 2 základní umělecké školy. V obvodu se nachází také 4 pobočky Knihovny města Plzně (Bílá Hora, Bolevec, Lochotín, Vinice). náhled|Lochotínský park Obvod nabízí dobré možnosti nákupů i služeb. Součástí základních škol jsou velká sportovní hřiště, která dále doplňuje Sportovní areál Prokopávka mezi Seneckým a Velkým boleveckým rybníkem a také pumptrack u Třemošenského rybníka. Severně od budovy 1. ZŠ se nachází dětské dopravní hřiště.
K přírodním rekreačním zónám patří zejména rozsáhlá oblast Boleveckých rybníků s četnými turistickými trasami, dále Zoologická a botanická zahrada města Plzně nebo Lochotínský park.
Přírodní podmínky Městský obvod Plzeň 1 leží převážnou většinou v Hornobřízské pahorkatině, která je součástí Plaské pahorkatiny. Pouze nejjižnější části obvodu podél řeky spadají již do Touškovské kotliny, která patří Plzeňské kotlině. Nadmořská výška dosahuje nejnižších hodnot na břehu Berounky pod Bílou Horou (asi 298 m n. m.), ovšem směrem k severu i západu stoupá až ke 400 m n. m. Nejvyšší bod celého území (425 m n. m.) se nachází na hranicích s Chotíkovem nad rozvodnou v Krašovské ulici.
Geologické podloží tvoří zejména sedimentární horniny mladších prvohor (karbon, perm) – pískovce a arkózy, slepence, prachovce či jílovce. V karbonu zde místy vznikala i nevelká ložiska černého uhlí. Ve čtvrtohorách byly v pásu od Velkého rybníka ke Košutce uloženy větrem unášené spraše. Pískovce, uhlí i spraš (cihlářská hlína) se v 19. – 20. století intenzivně těžily. vlevo|náhled|Velký bolevecký rybník mezi Bolevcem a Bílou Horou Téměř celý prostor městského obvodu náleží povodí Boleveckého potoka, který pramení na jihovýchodním svahu vrchu Krkavec. Tento potok napájí soustavu Boleveckých rybníků a následně se vlévá od severu do Berounky jako její první, levostranný přítok. Prostor jižně od zoologické zahrady je bezejmennými strouhami odvodňován přímo do řeky Mže, která tvoří jižní hranici městského obvodu. Pod Roudnou se Mže spojuje s Radbuzou a vytváří tak Berounku, která ohraničuje městský obvod na východě. I přes zásadní změny krajiny ve 20. století přetrvávají na severu Plzně některé původní prameny, jako je Studánka Petrovka nebo pramen na Bolevecké návsi. náhled|Přírodní rezervace Kamenný rybník Městský obvod Plzeň 1 se v rámci podnebí České republiky nachází v mírně teplé klimatické oblasti MT11. Celkový roční úhrn srážek činí 450–500 mm, průměrná roční teplota dosahuje 9–10°C. Detailní informace o lokálních podmínkách získávají dvě meteorologické stanice, umístěné v Arboretu Sofronka a při budově ČHMÚ pod vrchem Mikulka, severně od Fakultní nemocnice Lochotín.
Půdy jsou spíše chudé a písčité. Původně v oblasti rostly zejména borové doubravy, v okolí vodních toků se vyskytovaly lužní lesy s olšemi a jasany. Místy se vyskytovala drobná rašeliniště. Zatímco jižní část obvodu tvoří od 2. poloviny 20. století téměř souvislá obytná zóna, na severu na ni navazují rozsáhlé lesy s ceněným místním ekotypem borovice lesní, doplněné několika chráněnými územími (Kamenný rybník, Petrovka, Doubí, Přírodní park Berounka). Velký význam pro místní přírodu má jedinečná, pozdně gotická soustava Boleveckých rybníků, která poskytuje prostor pro množství vlhkomilných a vodních rostlin i živočichů, především ptáků.náhled|vlevo|200px|Autobus Karosa B 731 na lince č. 30 přijíždí na Košutku Doprava Plzeň 1 má dobrou dopravní obslužnost. Územím obvodu procházejí důležité silniční tahy na Žatec a Karlovy Vary, což ovšem zhoršuje životní prostředí v jejich blízkosti. Plaská ulice je součástí silnice I/27 a svým umístěním kopíruje původní císařskou cestu směrem na Žatec a do Saska z roku 1847. Východně od ní probíhá též železniční trať Plzeň–Žatec.
Páteří městské hromadné dopravy jsou tramvajové linky 1 (z Bolevce) a 4 (z Košutky), vedoucí do centra města a dále na Slovany, respektive na Bory. Tramvajové tratě se do sídliště přibližovaly postupně v letech 1973 (krátká větev přes dnešní Most generála Pattona), 1980 (dnešní konečná Košutka Jesenická), 1986 (dnešní točna Mozartova) a 1990 (dnešní konečná Bolevec Tachovská).
Městská hromadná doprava je dále zajišťována autobusovými linkami č. 20 (obsluha Bílé Hory a Roudné), 24, 25, 27, 30, 33, 34, 40, 41, 56 (obsluha sídliště Vinice) a 58.
Sídliště Vinice mělo být v 90. letech výhledově také napojeno na tramvajovou síť, dokonce vznikl i široký travnatý pás v ulici Na Chmelnicích. Z tohoto návrhu kvůli společenským změnám po roce 1989 sešlo a teprve v posledních letech se projekt znovu stává aktuálním. Současně se uvažuje o zavedení trolejbusové dopravy – došlo by tak téměř po 50 letech k opětovnému návratu trolejbusů na levý břeh řeky Mže.
Obyvatelstvo