Oltářník je funkce, s níž se v minulosti dalo setkat v římskokatolické církvi, a která stále existuje v pravoslavných církvích, přičemž v každé z uvedených církví má toto slovo jiný význam.
Římskokatolická církev Oltářník nebo také altarista byl v katolické církvi pozdním středověku kněz ustanovený ke sloužení mší u určitého oltáře. K jeho placení zpravidla sloužil výnos z obročí k tomu zvlášť založeného; pak měl oltářník obvykle za povinnost sloužit určitý počet zádušních mší za jeho zakladatele nebo jeho rodinu.
Pravoslavná církev V pravoslavné církvi je oltářník nebo altarnik (v ruštině алтарник) osoba, která pomáhá v prostoru oltáře za ikonostasem během Božské liturgie a dalších bohoslužebních obřadů. Tento termín se obvykle používá pro novice nebo pomocného chrámového služebníka, který ještě není vysvěcen na diákona (resp. postřihnut na žalmistu či hyppodiakona), ale pomáhá při přípravách bohoslužby a vykonává různé úkoly v oltáři, například pomáhá při přípravě svatých darů (chléb a víno) pro eucharistii. Připravuje také kadidelnice, svíce atd. Oltářník se nedotýká svatého prestolu, ani kalicha nebo diskosu, což přísluší osobám se svěcením (diákon, kněz a biskup).
Odkazy Reference
Související články Duchovní Farář Farní vikář Hierarchie katolické církve Organizace pravoslavných církví
Kategorie:Duchovní Kategorie:Dějiny křesťanství ve středověku