Autobusová doprava v závazku veřejné služby v Libereckém kraji

Autobusovou dopravu v závazku veřejné služby v Libereckém kraji zajišťuje především několik dominantních dopravců, kteří jsou nástupci někdejších okresních provozoven a podniků ČSAD. Roku 2012 kraj rozhodl, že ve výběrovém řízení určí dopravce pro roky 2014–2024, toto výběrové řízení je však značně kontroverzní. Od roku 2009 pokrývá celé území kraje integrovaný systém IDOL.

Historie Antonie Ducke provozoval(a) od 1. května 1905 autobusovou linku Mimoň – Osečná – Křižany. Od května 1910 do začátku války v roce 1914 jezdila též soukromá autobusová letní linka společnosti Automobil-Omnibus-Linien-Niemes-Hammer am See-Kriesdorf Gesellschaft m. b. H. v trase Mimoň – Vartenberk (Stráž pod Ralskem) – Křižany. V roce 1909 je též doložena existence soukromé linky v trase Jablonec nad Nisou – Lučany nad Nisou.Petr Hoffmann: Dějiny státní autobusové dopravy v českých zemích a na Slovensku, 1. díl. Poštovní autobusy 1908–1914., vydavatelství dopravní literatura Ing. Luděk Čada, Litoměřice 2010. Str. 114, 127, 128.

První dvě státní poštovní autobusové linky v oblasti, v trase Dubá – Liběchov a Dubá – Doksy, zřídila C. k. provozní správa státních autobusových linií v Dubé 30. července 1908. V prosinci 1909 přibyla linka Dubá – Jestřebí, čímž se správa v Dubé spolu s pardubickou a opavskou stala jednou ze tří největších autobusových správ v českých zemích; v červenci 1914 ujely dubské autobusy 7751 km a přepravily 6995 cestujících, čímž se po Opavě umístila tato správa na druhém místě. Provoz dubských linek byl z důvodu válečného stavu ukončen 29. července 1914.Petr Hoffmann: Dějiny státní autobusové dopravy v českých zemích a na Slovensku, 1. díl. Poštovní autobusy 1908–1914., vydavatelství dopravní literatura Ing. Luděk Čada, Litoměřice 2010. Str. 147, správa Dubá, str. 49, přehled státních autobusových linek v českých zemích před 1. světovou válkou

Z poštovních autobusových linek provozovaných k roku 1929 na území dnešního Libereckého kraje zasahovaly linky:Martin Harák: Encyklopedie československých autobusů a trolejbusů (I), Corona, Praha, 2005, , kap. 2.3 Autobusy ČSD, str. 38, seznam státních poštovních linek k roku 1929 771 Dubá – Liběchov 773 Bělá pod Bezdězem, nádraží – Bělá pod Bezdězem, poštovní úřad 775 Český Dub – Hodkovice 776 Dubá – Doksy 781 Jičín – Lomnice nad Popelkou 792 Semily – Vysoké nad Jizerou 821 Dubá – Dřevčice – Česká Lípa 821a Dubá – Jestřebí – Česká Lípa 826 Dubá – Štětí

Žádná z 9 autobusových linek ČSD v roce 1929 do území dnešního Libereckého kraje nezasahovala. Po začlenění dosavadní Správy poštovní automobilní dopravy, dominantního státního dopravce, do ČSD v letech 1933–1934 existovala podle ročenky pro rok 1938 autospráva ČSD Česká Lípa, pod niž patřily garáže Dubá a Mladá Boleslav a pobočné garáže Bělá pod Bezdězem, Bor u České Lípy, Cvikov, Děčín, Litoměřice dolní nádraží, Jablonec nad Nisou, Nové Benátky, Turnov.Martin Harák: Encyklopedie československých autobusů a trolejbusů (I), Corona, Praha, 2005, , kap. 2.3 Autobusy ČSD, str. 46 a násl.

Ve 30. letech je již doložena i městská autobusová doprava v Liberci a Jablonci nad Nisou.

Za druhé světové války část území připadla se Sudetami do Říše. Automobilová doprava Protektorátních drah Čech a Moravy obsluhovala v roce 1943 například linky: 1503c Turnov – Vysoké nad Jizerou 1503e Jilemnice – Dolní Kalná

V roce 1949 bylo v Libereckém kraji zestátněno několik dosud soukromých tratí:Martin Harák: Encyklopedie československých autobusů a trolejbusů (I), Corona, Praha, 2005, , str. 108, seznam zestátněných tratí v roce 1949 506049 Držkov – Železný Brod (R. Prousek, Držkov) 506086 Jilemnice – Lomnice nad Popelkou (J. Vohnout, Jilemnice) 506101 a 506102 Lomnice nad Popelkou – Turnov (V. Dvořák, Lomnice nad Popelkou) 506232 Semily – Jilemnice (V. Dvořák, Lomnice nad Popelkou) 506233 Semily – Železný Brod (K. Myslivec, Semily)

Od roku 1949 zajišťovaly dopravu v kraji provozovny národního podniku či národních podniků ČSAD. Ty byly v letech 1952–1960 organizovány podle tehdejších krajů, v letech 1960–1963 podle okresů a od roku 1963 podle nových krajů. Okresy Česká Lípa, Liberec a Jablonec nad Nisou spadaly do působnosti podniku Československá státní automobilová doprava, národní podnik, Ústí n. L. (závod 402 Česká Lípa s provozovnami Nový Bor, Mimoň, Dubá, závod 406 Liberec s provozovnami Český Dub, Frýdlant, Hrádek nad Nisou, závod 405 Jablonec nad Nisou s provozovnami či středisky Tanvald, Železný Brod) a okres Semily do působnosti podniku Československá státní automobilová doprava, národní podnik, Hradec Králové (závod 511 Semily s provozovnami Turnov, Rokytnice nad Jizerou, Jilemnice, Lomnice nad Popelkou).

Na konci roku 1988 se oba krajské národní podniky transformovaly na státní podniky o stejném územním rozsahu. Na začátku roku 1991 se vyštěpil podnik Československá automobilová doprava Liberec, státní podnik, který se od ledna 1999 přeměnil na akciovou společnost ČSAD Liberec a. s. ČSAD Ústí nad Labem se začátkem roku 1991 přeměnilo ze státního podniku na akciovou společnost, z níž se v květnu 1992 odštěpila ČSAD Jablonec nad Nisou a. s. a v listopadu 2004 v návaznosti na zřízení samosprávných krajů (leden 2000) se ČSAD Ústí nad Labem a. s. rozdělilo podle na Dopravní podnik Ústeckého kraje a. s. a ČSAD Česká Lípa a. s.

Východočeský podnik ČSAD byl postupně privatizován do podniků okresního formátu, podnik ČSAD BUS Semily a. s. vznikl na začátku roku 1994, roku 1997 byl přejmenován na ČSAD Semily a. s. Nějaký čas byl součástí skupiny ČSAD Invest, z níž se kolem podzimu 2005 vymanil. V prosinci 2010 byly ČSAD Semily a. s. a ČSAD Jablonec nad Nisou a. s. sloučeny do nové společnosti BusLine a. s.

Integrovaný dopravní systém Libereckého kraje

V roce 2009 bylo celé území kraje ve dvou fázích začleněno do nově vytvořeného integrovaného dopravního systému IDOL, spočívajícího v zavedení zónového relačního tarifu zahrnujícího autobusovou i železniční dopravu a vzájemném uznávání čipové karty Opuscard jako předplatní jízdenky i elektronické peněženky. IDOL při svém zavedení neměl žádné zvláštní číslování a značení linek; od 11. prosince 2011 v rámci projektu „Optimalizace veřejné dopravy, oblast Frýdlantsko“ byly očíslovány první tři železniční linky (L6, L61 a L62) a autobusové linky na Frýdlantsku (071, 072, 641, 642, 645, 650, 651, 652, 659, 660, 661, 662, 669, 670, 671, 672).Optimalizace Frýdlantsko. Co nového v jízdních řádech? , změny k 11. 12. 2011, KORID LK Zkrácené označení linky bývá totožné s posledním trojčíslím licenčního čísla linky (například linka 670353 Turnov – Troskovice, Křenovy je značena jako 353).

Městská autobusová doprava

Vlastní systémy městské hromadné dopravy mají Liberec, Jablonec nad Nisou a Česká Lípa, dvě městské autobusové linky jezdí v Turnově. Některé rysy městské dopravy mají místní linky ve městech Nový Bor, Mimoň, Semily, Harrachov, Tanvald či skibus v Rokytnici nad Jizerou, které však oficiálně status městské autobusové dopravy nemají.

Dopravci Do roku 2014 Autobusovou dopravu v systému IDOL zajišťují dopravci ČSAD Česká Lípa a. s. (Českolipsko), BusLine a. s. (vzniklá fúzí ČSAD Semily a. s. a ČSAD Jablonec nad Nisou a. s.; Jablonecko, Turnovsko, Semilsko, Podkrkonoší), ČSAD Liberec a. s. (Liberecko, Frýdlantsko, Českodubsko), Krkonošská autobusová doprava (Podkrkonoší), OSNADO (oblast Nové Paky), TRANSCENTRUM bus (Podbezdězí) a Compag CZ (Mimoňsko).

S ČSAD Liberec, a.s., ČSAD Česká Lípa a.s. a s BusLine a.s. (původně s ČSAD Semily a. s. a ČSAD Jablonec nad Nisou a. s.) byly bez výběrového řízení uzavřeny smlouvy na období od 1. ledna 2004 do 31. prosince 2014.Liberecký kraj vybere autobusové dopravce na 10 let, Liberecký kraj, 16. 5. 2012

V roce 2014 zajišťovala BusLine a. s. přibližně 50 % autobusové dopravy v kraji, ČSAD Česká Lípa a. s. zhruba 30 % a ČSAD Liberec a. s. přibližně 20 %.

Výběrové řízení V roce 2012 kraj rozhodl o vyhlášení otevřených výběrových řízení na období let 2014–2024, s výjimkou území měst a jejich blízkého okolí obsluhovaného primárně městskou hromadnou dopravou. V květnu 2012 kraj předpokládal zahájení zadávacího řízení na začátku července 2012. Soutěž vypsal v červnu 2012. Veřejná zakázka byla rozdělena na tři části, které jsou tvořeny skupinami spojů tvořících logické dopravně-provozní celky, Sever (Liberecko), Západ (Českolipsko) a Východ (Semilsko-Jablonecko) (Deník.cz zaměnil Západ s Východem).

Při výběru z nábídek má být kombinováno hodnocení nabídkové ceny a závazku uchazeče k zajištění co nejvyšší kvality plnění.

Celková hodnota zakázky je 4,2 miliardy KčJan Sůra: Kraj vypsal tendr na nového dopravce, podmínky vyhovují jedné firmě, iDnes.cz, 23. 7. 2013 či 4,074 miliardy Kč.

Zpočátku lídr opozičních Starostů pro Liberecký kraj Martin Půta kritizoval příliš velkou váhu subjektivního názoru hodnotitelské komise (podmínky jako stáří autobusů se podle něj měly stát nepodkročitelnými podmínkami, bez nichž se nelze vůbec přihlásit, aby tak soutěž byla transparentní a otevřená) a kritizoval, že tvrdé podmínky výběrového řízení vylučují výhru některých menších dopravců. Náměstek hejtmana Martin Sepp (ČSSD) podmínky obhajoval s tím, že právě množství kritérií činí soutěž tvrdší, díky čemuž vyhraje jen ten opravdu dobrý uchazeč.Tomáš Lánský: Cinknutý tendr na dopravu? Kraj pochybnosti odmítá. Liberecký deník, 30. 5. 2012 Po převzetí agendy po krajské radě ČSSD nová koalice upravila některé parametry, například zmírnila kvalifikační požadavky a v hodnocení přenesla větší důraz (90 % místo 70 %) na cenu a váhu subjektivních parametrů snížila ze 30 % na 10 %. V květnu 2013 schválilo zadávací podmínky krajské zastupitelstvo. V červnu 2013 rada kraje rozhodla pokračovat ve výběrovém řízení i přes nesouhlas jednoho z koaličních partnerů, Změny pro Liberec.Zdeněk Soudný: Liberecký kraj pokračuje ve výběrovém řízení na autobusové dopravce , Týden v Libereckém kraji, 19. 6. 2013 Změna pro Liberec se na jednání rady kraje neúspěšně pokoušela zmírnit požadavky na stáří vozidel, parametr odježděných kilometrů a počet autobusů v daných oblastech, avšak Starostové pro Liberecký kraj ji přehlasovali. Podle zadávacích podmínek musí mít dopravce v závazku veřejné služby již odježděno nejméně tolik kilometrů, kolik činí objem soutěžené zakázky.

Transparency International upozornila na střet zájmů spočívající v tom, že Jiří Vařil a František Chlouba, spojení se společností BusLine a. s. (bývalý předseda představenstva a aktuální místopředseda dozorčí rady), pracují pro krajský dopravní výbor (za KSČM a hnutí Starostové) a jejich jednání, zejména doporučení k podmínkám výběrového řízení, údajně nasvědčuje protežování firmy BusLine. Jejich angažmá ve výboru kritizovala i iniciativa Změna pro Liberec a hrozila podáním trestního oznámení.Miloslav Lubas: Miliardovou zakázku na dopravce v kraji může ohrozit střet zájmů, iDnes.cz, 6. 7. 2013 Proti výběrovému řízení, poznamenanému prorůstáním politiky do byznysu s veřejnými financemi, a možnému vlivu BusLine na zadávací podmínky vystoupila ČSAD Česká Lípa a. s., konkrétně její předseda představenstva David Mahdal. František Chlouba oponoval, že jako člen výboru má pouze poradní hlas, není-li zastupitelem. Jiří Vařil obvinil členy výboru ze Změny pro Liberec z osobní nenávisti, diletantismu a exhibicionismu. Vyčetl jim, že například prosazovali, aby se soutěž otevřela také pro firmy se čtrnáct let starými autobusy. Zadávací podmínky v krajském zastupitelstvu podpořilo hnutí Starostové, jehož členem je František Chlouba. Předseda dopravního výboru Ivan Kunetka (Změna pro Liberec) uvedl, že výsledný návrh dopravního výboru, schválený v zastupitelstvu těsnou většinou, se lišil od toho, na čem se Změna se Starosty předtím domluvila v krajské radě.