náhled|450px|Strany dohody - EU (zelená) a USA (oranžové) na mapě světa. Transatlantické obchodní a investiční partnerství (zkratka TTIP z anglického názvu The Transatlantic Trade and Investment Partnership; také známé pod názvem Transatlantická zóna volného obchodu se zkratkou TAFTA) je navrhovaná smlouva o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými. Její zastánci očekávají, že dohoda bude pro ekonomiku států EU znamenat přínos 120 miliard €, 90 miliard pro tu americkou a pro zbytek světa 100 miliard € a pomůže vytvořit stovky tisíc pracovních míst, zatímco kritici říkají, že smlouva posílí pozici nadnárodních korporací, omezí demokracii a ztíží úlohu národních vlád při regulaci trhu ve prospěch občanů. Například podle nezávislé studie Tuftovy university ze Spojených států amerických by v důsledku přijetí dohody jen v Evropě došlo ke ztrátě zhruba 600 000 pracovních míst, snížení čistého vývozu, zpomalení růstu HDP, snížení mezd a státních příjmů a vzrůstu finanční nestability.
Americká vláda předpokládá, že TTIP bude fungovat obdobně jako již existující dohoda o Transpacifickém partnerství (TPP). Související vyjednávací procesy se rozběhly v červnu roku 2013, do konce roku proběhla tři kola jednání. Poté, co v dubnu 2014 pronikl na veřejnost text návrhu dohody, začala Evropská komise veřejné projednávání některých klauzulí připravované smlouvy.
Očekávalo se, že text dohody bude dokončen do konce roku 2014, ale termín byl nakonec posunut na rok 2015. 7. ledna 2015 zveřejnila Evropská komise řadu materiálů k dohodě TTIP včetně textů některých navrhovaných částí dohody. Evropské komisi je odpůrci TTIP vyčítáno zatajování informací z jednotlivých jednání. Evropská komise se snaží svou pověst napravit zveřejňováním průběžných výstupů z jednotlivých kol jednání a dalších dokumentů.
Ekonomický aspekt Dvojice partnerských zemí dohromady generuje 60 % světového HDP, 33 % celosvětového obchodu se zbožím a 42 % trhu se službami. Otázka růstu evropské ekonomiky vedla k mnoha konfliktům mezi smluvními stranami, ty se však týkaly jen 2 % z celkového obsahu. Zóna volného obchodu mezi těmito dvěma subjekty by představovala potenciálně největší dohodu o volném obchodu v historii pokrývající 46 % světového HDP. V této tabulce jsou uvedeny detaily obchodních toků:
Směr obchodu Zboží Služby Investice Dohromady z EU do USA 260 miliard € 139,0 miliard € 112,6 miliard € 511,6 miliard € z USA do EU 127,9 miliard € 180 miliard € 144,5 miliard € 452,4 miliard €
Objem amerických investic v EU je 3krát větší než objem amerických investic v celé Asii a evropské investice ve Spojených státech jsou osmkrát vyšší než evropské investice v Indii a Číně dohromady. Odhaduje se, že převody uvnitř společností tvoří třetinu veškerého transatlantického obchodu. USA a EU jsou největšími obchodními partnery ve většině ostatních zemí na světě a jsou zdrojem třetiny obchodních toků světa. Vzhledem k již relativně nízkým celním tarifům (pod 3 %) je pro úspěch dohody nutné dosáhnout odstranění netarifních překážek.
Pozadí dohody Ekonomické bariéry mezi EU a USA jsou relativně nízké, a to nejen kvůli dlouhotrvajícímu členství ve Světové obchodní organizaci, ale i díky nedávným dohodám, jako je smlouva o „otevřeném nebi“ mezi EU a USA, a práci Transatlantické hospodářské rady. Evropská komise předpokládá, že vznik transatlantické obchodní dohody by mohl zvýšit celkový obchod mezi oběma subjekty až o 50 %. Nicméně ekonomické vztahy jsou napjaté a existují četné obchodní spory mezi oběma ekonomikami, které mnohdy končí před Světovou obchodní organizací. Ekonomické zisky TTIP byly předpovězeny ve společné zprávě vydané Bílým domem a Evropskou komisí.
Jistá forma transatlantické zóny volného obchodu byla navržena už v roce 1990 a později, v roce 2006, německou kancléřkou Angelou Merkelovou, v reakci na zhroucení jednání o celosvětovém obchodu v Dauhá. Protekcionismus na obou stranách nicméně může být překážkou pro jakoukoli budoucí dohodu. Poprvé byla vyjednávání zahájena v roce 1990, kdy krátce po konci studené války Evropské hospodářské společenství (12 zemí) a USA podepsaly „Transatlantickou deklaraci“. Ta vyzvala k pokračování existence Severoatlantické aliance, stejně jako ke konání ročních summitů, zasedání ministrů států jednou za dva roky, a k častějšímu setkávání politických představitelů a vyšších úředníků. Následné iniciativy evropských vůdců a americké vlády zahrnovaly např. vytvoření lobbistické skupiny podnikatelů s názvem Transatlantický obchodní dialog (TABD) v roce 1995; vytvoření poradního výboru Transatlantické hospodářské partnerství v roce 1998; vytvoření Transatlantické hospodářské rady, ve které se setkávají zástupci firem působících na obou stranách Atlantiku za účelem poskytování rad Evropské komisi a vládě Spojených států, v roce 2007; a konečně vytvoření skupiny odborníků, z jejichž závěrů předložených 11. února 2013 vyplývá doporučení zahájit jednání o rozsáhlé dohodě o volném obchodu. 12. února 2013 prezident Barack Obama takovou dohodu podpořil ve své výroční zprávě o stavu Unie. Následující den předseda Evropské komise José Manuel Barroso oznámil, že k přijetí této dohody budou probíhat vyjednávání. Do dnešní doby (15.11.2014) proběhlo sedm vyjednávacích kol, po každém kole zveřejňuje Evropská komise podrobné zprávy pro stakeholdery. Kolem vyjednávání se vyrojila řada mýtů a zavádějících tvrzení, které se Evropská komise snaží vysvětlovat na svém informačním serveru.informační server Evropské komise.
Navrhovaný obsah Struktura a jisté vybrané části návrhů textu dohody ze strany Evropské komise byly zveřejněny na webu,. Dohoda je rozdělena na tři hlavní části: Přístup na trh, Regulační spolupráce a Pravidla.State of Play of TTIP negotiations ahead of the 6th round of negotiations , European Commission DG Trade, 11 July 2014List of lead negotiators for the Transatlantic Trade and Investment Partnership , European Commission DG Trade<p>List of lead negotiators for the Transatlantic Trade and Investment Partnership, Office of the United States Trade Representative Zatímco mandát vyjednavačů Evropské komise byl zpřístupněn veřejnosti,Directives for the negotiation on the Transatlantic Trade and Investment Partnership between the European Union and the United States of America , 14. června 2013; copy , obdobný text americké strany nebyl nikdy zveřejněn, bylo vydáno pouze veřejné prohlášení o potenciálních výhodách dohody.U.S. Objectives, U.S. Benefits In the Transatlantic Trade and Investment Partnership: A Detailed View , Office of the United States Trade Representative, březen 2014
Další část dohody zahrnuje kapitoly o přístupu na trh pro zboží i služby, zboží má být osvobozeno od všech cel a služby od všech omezení tak, aby bylo dosaženo lepšího přístupu na veřejné trhy.The Transatlantic Trade and Investment Partnership (TTIP) explained , European Commission DG Trade, 8 May 2014
Článek 1 první kapitoly stanovuje za obecný záměr „prostředí vhodnější pro rozvoj obchodu a investic“, zejména „liberalizaci investování a spolupráci v oblasti elektronického obchodování“. Druhá kapitola obsahuje obecné principy pro investování, články 24 až 28 ze čtvrté kapitoly by umožnily volný pohyb obchodních ředitelů a dalších zaměstnanců firem za pracovním účelem mezi všemi státy dohody.
Pátá kapitola obsahuje několik částí s konkrétními pravidly pro různé hospodářské sektory. Články 29 až 39 určují principy, které státy musejí při povolování soukromých firem následovat, a určují, že požadavky, které nejsou úměrné přezkoumatelnému cíli veřejné politiky, jsou v rozporu s dohodou. Články 35 až 39 obsahují liberalizaci poštovních služeb.
Vyjednávání dohody Vyjednávání dohody probíhá za zavřenými dveřmi, takže dodnes není úplně jasné, co vše má dohoda zahrnovat. Argumentem uzavřených jednání je údajná snaha "neukázat soupeři hned všechny své karty". Např. EU říká k 1. části dohody "Tyto dokumenty budeme uchovávat v tajnosti. Proč? Chceme ve finále dosáhnout nejlepší podmínky pro každého v EU…"
Důsledkem těchto tajných jednání je, že pouze pár povolaných ví skutečně, o co se jedná. Ostatní jsou odkázáni jen na různé dohady, tiskové zprávy a občasné "drobky z jednacího stolu", jejichž zveřejňování může být dáno pouze v rámci vyjednávacích taktik. Občas dochází k únikům některých textů z jednání – asi největší byl ten, který byl zveřejněný v deníku Die Zeit. Tato situace má potom za důsledek různé "fámy a vášně", jak ve prospěch dohody, kdy se říká, jak dohoda bude prospěšná pro celý svět, tak na druhou stranu vznikají i velmi silné tlaky proti dohodě, které tvrdí, že TTIP všechny omezí, všem přinese méně kvalitnější a zdraví škodlivé produkty a zakáže např. farmářské trhy v ČR.
Požadavky na zvýšenou transparentnost jednání vycházejí z širokého spektra zdrojů. V červenci 2014 vyzvala ombudsmanka EU, paní Emily O'Reilly, Evropskou komisi a Evropskou radu k zveřejnění dalších dokumentů k jednání a zahájila veřejnou konzultaci k problematice sjednávání TTIP. Výsledky těchto konzultací byly zveřejněny ve zprávě ombudsmanky. 6. ledna 2015 vydala ombudsmanka své rozhodnutí k této konzultaci, ve kterém vyzvala Evropskou komisi k 10 krokům, mj. také k zveřejnění co nejvíce informací k sjednávané dohodě.
Zveřejněné části návrhu smlouvy ze strany Evropské komise 7. 1. 2015 zveřejnila Evropská komise sadu materiálů k dohodě TTIP – nejedná se ovšem o zveřejní celého textu vyjednávané dohody, ale pouze o vybrané části: Návrhy konkrétních znění, tedy tzv. paragrafované znění – 8 dokumentů z 6 oblastí (technické bariéry obchodu, nezávadnost potravin, celní agenda, malé a střední podniky, hospodářská soutěž a řešení sporů mezi státy). Poziční dokumenty, tedy vyjednávací pozice Evropské komise – 13 dokumentů z 9 oblastí (finanční služby, chemické produkty, kosmetika, strojírenství, farmaceutické výrobky, textil, dopravní prostředky, udržitelný rozvoj, energetika a suroviny). Shrnutí faktů, tedy stručné shrnutí pozice Evropské komise – 28 dokumentů z 23 oblastí (mimo jiné také informační a komunikační technologie, ochrana práv duševního vlastnictví, tři shrnutí pro oblast ISDS, zeměpisné označení).
Protichůdné zprávy o stavu vyjednávání v srpnu 2016 V srpnu 2016 se objevily problémy při vyjednávání, kdy nejprve německý vicekancléř a ministr hospodářství Sigmar Gabriel uvedl, že rozhovory prakticky zkrachovaly, načež mluvčího Bílého domu Josh Earnest uvedl, že prezident Obama je odhodlán vyřešit některá ožehavá témata. Plynulý postup vyjednávání pak potvrdil mluvčí šéfa Úřadu obchodního zmocněnce USA Michael Froman a mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas. Nato vyšla po několika dnech zpráva Bílého domu, že USA nadále hodlají dosáhnout této dohody do konce letošního roku a následovalo vyjádření státního tajemníka pro zahraniční obchod na francouzském ministerstvu zahraničí, Matthiase Fekla, že jednání už nemají politickou podporu Francie a že francouzská vláda požádá v září Evropskou komisi, aby jednání zastavila.
Česko a TTIP Vláda ČR ve svém programovém prohlášení z 12. února 2014 k TTIP uvedla "Ambiciózní obchodní a investiční dohody se třetími státy považuje vláda za nedílnou součást evropské konkurenceschopnosti a její prioritou je dokončení jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství mezi Evropskou unií a USA." Vyjednávání dohody za ČR má v gesci Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které vydává zprávy k TTIP v rámci sekce Obchodní vztahy EU se třetími zeměmi. Samostatnou sekci, věnovanou dohodě TTIP a odkazující se na MPO jako zdroj, lze nalézt na portále Businessinfo.cz. Tento web má ovšem jednostranné zaměření článků na podnikatele a exportéry, jak přímo uvádějí autoři: "Server BusinessInfo.cz je primárně určený pro podnikatele a exportéry, čemuž odpovídá i koncept článků." Postoje jednotlivých českých politických stran ČSSD