náhled|upright=1.2|Požár Pražského hradu. Dobová ilustrace, pohled přes Jelení příkop k Prašnému mostu Požár Malé Strany a Hradčan v roce 1541 byl nejničivější požár v historii Prahy. Podrobnou zprávu o průběhu požáru a obětech na životech sepsal Václav Hájek z Libočan ve spisu „O nešťastné příhodě, kteráž se stala skrze oheň v Menším městě Pražském a na hradě Svatého Václava i na Hradčanech etc.“
Popis požáru Požár propukl dne 2. června 1541 v domě Na Baště čp. 7 na Malostranském náměstí, jehož majitelem byl Ludvík z Gutštejna.
Mikuláš Dačický z Heslova připomněl požár ve svých Pamětech, kde uvedl, že dne 2. června 1541 vyhořel celý Pražský hrad vyjma Černé věže a Daliborky. Shořely kostely, „hrobové svatých“ a další drahé věci i Zemské desky. Kromě sedmi domů byla vypálena všechna stavení na Hradčanech i Malá Strana. Zbyla pouze jedna třetina domů.
Celkem na Malé Straně a Hradčanech shořelo 197 domů. Na samotné Malé Straně shořelo 155 domů a zůstalo zachováno jen 78 stavení, což činilo ztrátu 66 %. K zachráněným stavbám patřil klášter Panny Marie a Újezd. Zachráněny byly domy stojící na jižní a východní straně náměstí. Požár se rozšířil i na Pražský hrad. Poškozen byl i chrám svatého Víta a královský palác včetně kaple Všech svatých, kde se propadla klenba. Poničen byl také nedlouho předtím dokončený Vladislavský sál, kde zůstala klenba zachována. Požár poškodil také Ludvíkovo křídlo. V kostele a klášteře svatého Jiří shořely krovy.
Oběti požáru Při tomto rozsáhlém neštěstí uhořelo nebo zemřelo na následky požáru celkem 52 osob. Václav Hájek z Libočan ve svém spise pečlivě zpracoval seznam obětí.
Zemské desky Při požáru shořel archiv Zemských desek, pozemkových knih české šlechty, a tím také zanikl důležitý historický pramen českých dějin. Ještě koncem roku 1541 byl založen archiv nový. Sněm uložil obnovení starých zápisů na základě svědeckých výpovědí.
Obnova města Zničení středověké zástavby Malé Strany otevřelo prostor pro uplatnění renesanční architektury a pro scelování parcel za účelem výstavby paláců v blízkosti panovnického sídla. Renesance se začala projevovat již za vlády Ferdinanda I. Habsburského. Podle návrhu architekta Paolo della Stelly vznikla první renesanční stavba – Letohrádek královny Anny.
V roce 1562 vydali tiskaři Jan Kozel a Michael Peterle z Annaberku vedutu Prahy po požáru tzv. Vratislavský prospekt (dřevoryt), který označili jako Praha hlavní město Čech. Vzhledem k autorské přesnosti lze již vidět více zastavěnou Malou Stranu, částečně i Hradčany a Pražský hrad po požáru. Požár přinesl bezpečnější pohled na stavbu domů, když ulice vedoucí k řece musely zůstat nezastavěné a další opatření jako například noční hlídky na věži kostela svatého Mikuláše. Byly zrušeny až v roce 1892. V roce 1562 byla postavena nová vodárenská věž. Obnova Malé Strany byla dokončena v druhé polovině šestnáctého století. Nové budování města trvalo dlouhá desetiletí a největší zástupce této výstavby, Valdštejnský palác, byl postaven až v letech 1623–1630.
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy
Související články Francouzský požár Prahy (1689)
Kategorie:Dějiny Prahy 16. století Kategorie:Hradčany Kategorie:Malá Strana
Malá strana Praha Kategorie:Události v Praze 1