Cecilie Augusta Bádenská, provdaná Olga Fjodorovna (rusky: Ольга Фёдоровна; 20. září 1839, Karlsruhe – 12. duben 1891, Charkov) byla rodem bádenská princezna a sňatkem ruská velkokněžna.
Původ vlevo|náhled|Olga Fjodorovna v roce 1879 Cecilie se narodila jako osmé (nejmladší) dítě a třetí dcera bádenského velkovévody Leopolda I. a jeho ženy švédské princezny Žofie Vilemíny. Její otec a matka byli oba potomci prvního bádenského velkovévody Karla Fridricha. Cecíliin otec Leopold I. byl jeho mladším synem a její matka Žofie byla jeho pravnučkou (její matka Frederika byla bádenská princezna, vnučka Karla Fridricha).
Manželství, rodina Ve svých sedmnácti letech, , byla provdána za nejmladšího syna ruské cara Mikuláše I., velkoknížete Michaila Nikolajeviče (1832–1909). Cecílie po sňatku přijala pravoslaví a ruské jméno Olga Fjodorovna. Ač bylo manželství tradičně domluveno, bylo šťastné.
Pár spolu měl sedm dětí, z toho šest synů a jedinou dceru:
1. Nikolaj Michajlovič (26. 4. 1859 Carskoje Selo – 24. 1. 1919 Petrohrad), uvězněn a zavražděn bolševiky, svobodný a bezdětný 2. Anastázie Michajlovna (28. 7. 1860 Petrodvorec – 11. 3. 1922 Èze) ⚭ 1879 Bedřich František III. Meklenbursko-Zvěřínský (19. 3. 1851 Ludwigslust – 10. 4. 1897 Cannes), velkovévoda meklenbursko-zvěřinský od roku 1883 až do své smrti 3. Michail Michajlovič (16. 10. 1861 Petrohrad – 26. 4. 1929 Londýn) ⚭ 1891 hraběnka Sofie z Merenbergu (1. 6. 1868 Ženeva – 14. 9. 1927 Londýn) 4. Georgij Michajlovič (23. 8. 1863 Tetri Ckaro – 28. 1. 1919 Petrohrad), uvězněn a zavražděn bolševiky ⚭ 1900 princezna Marie Řecká a Dánská (3. 3. 1876 Athény – 14. 12. 1940 tamtéž) 5. Alexandr Michajlovič (13. 4. 1866 Tbilisi – 26. 2. 1933 Roquebrune-Cap-Martin) ⚭ 1894 Xenie Alexandrovna (6. 4. 1875 Petrohrad – 20. 4. 1960 Roquebrune-Cap-Martin) 6. Sergej Michajlovič (7. 10. 1869 Bordžomi – 18. 7. 1918 Alapajevsk), zavražděn bolševiky, svobodný a bezdětný 7. Alexej Michajlovič (28. 12. 1875 Tbilisi – 2. 3. 1895 Sanremo), podlehl souchotinám, svobodný a bezdětný
Společně založili nejmladší, ale největší a nejdéle existující větev carské dynastie Romanov-Holstein-Gottorp. Před Michailovou smrtí měli patnáct vnoučat, z toho dvanáct bylo v mužské linii a tudíž šlo o členy carské dynastie.
Jelikož byl velkokníže Michail po dvacet let (1862–1882) generálním guvernérem ruského Kavkazu, strávila rodina dlouhou dobu v Tbilisi.
Vývod z předků
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Bádenské princezny Kategorie:Zähringenové Kategorie:Ruské velkokněžny Kategorie:Narození v roce 1839 Kategorie:Úmrtí v roce 1891 Kategorie:Ženy Kategorie:Úmrtí v Charkově Kategorie:Pohřbení v chrámu sv. Petra a Pavla v Petrohradu Kategorie:Narození 20. září Kategorie:Úmrtí 12. dubna Kategorie:Narození v Karlsruhe