Withanie snodárná (Withania somnifera; , ašvagandha) je vytrvalá, subtropická až tropická keřovitá rostlina, druh rodu withanie, která bývá po několik tisíciletí využívána v systémech tradičního indického a perského lékařství Ájurvédě a Unani. Díky svému využití bývá přezdívána indický ženšen.

Rozšíření Nenáročná rostlina suchých stanovišť. Roste na kamenitých, suchých až vyprahlých půdách, od savan až do polopouští. Vyskytuje se na teplých, dobře osvětlených místech, na okrajích křovin, podél cest, na lidmi narušených stanovištích. Má široký areál výskytu v subtropech i tropech od Kanárských ostrovů, jižní Afriky, až po Blízký východ, Afghánistán, Pákistán, Indii, Srí Lanku, Nepál a Čínu. Jen s obtížemi lze určit, ve kterých oblastech je původní. Ještě před počátkem našeho letopočtu, a hlavně následně s nástupem cestování, byla šířena na mnohá území tehdy známých kontinentů. Dnes se díky tomu vyskytuje zplaněle i v Austrálii a teplých částech Evropy.

Popis Vytrvalá stálezelená dřevnatějící bylina nebo keř vysoký 50 až 200 cm. Větve má hustě porostlé hvězdicovitými chlupy, které rostlině dávají našedlou barvu. Jsou porostlé řapíkatými listy s vejčitými či podlouhlými čepelemi, dlouhými 3 až 10 cm a širokými 2 až 7 cm. Celokrajné listy s klínovitou bázi jsou na vrcholu špičaté, z lícní strany našedlé a řídce chlupaté a z rubové hustě šedě plstnaté.

Žlutozelené, pětičetné, oboupohlavné květy na krátkých stopkách vytvářejí v počtech čtyři až šest úžlabní svazečky. Srostlý kalich dlouhý je v době květu dlouhý 5 mm a má úzce trojúhelníkovité cípy, žlutozelená, zvonkovitá koruna je o málo větší kalichu a stejně jako kalich je na vnější straně chlupatá. V květu je pět tyčinek se žlutými prašníky. Dvouplodolistový, jednodílný svrchní semeník má jednu čnělku. Plodem je oranžová, lesklá, kulovitá, 5 až 8 mm velká bobule obalená vytrvalým kalichem. Obsahuje světle hnědá semena velká asi 2-5 mm. Plod je vizuálně podobný jako např. u rodu Physalis.

Pěstování I přes to, že je withanie tropická rostlina, na pěstování se řadí mezi méně náročné. Vhodná doba na vsazení semen je květen, kdy už nehrozí nízké ranní teploty spojené s ranními mrazíky. Lze je také předpěstovat na teplém parapetu v období mezi únorem a březnem. Semena rostliny jsou malá, a proto se vysejí pouze na povrch zeminy. Poté se jemně do půdy zatlačí a nakonec se přikryjí fólií. Venku se withanie nechává od jara do podzimu a v zimě je potřeba přesunout do domácího prostředí, kde přečká chladné počasí. Pokud by se nepřemístila, zahynula by. Rostlina se musí pravidelně hnojit organickým hnojivem tak, aby byla půda stále vlhká. Nesnáší ale přemokření, je proto důležité umístit drenážní vrstvu do spodu květníku.

V Indii je withanie pěstována na více než 10,5 tisících hektarech půdy, hlavně v regionu Madhjapradéš. Přesto indická produkce sušeného kořene v roce 2025 zdaleka nedostačovala rostoucí celosvětové poptávce.

Užití Rostlina obsahuje mnoho chemických sloučenin s potenciálním medicínským užitím – na 12 typů alkaloidů, včetně steroidních látek (steroidní laktony, dle rostliny zvané jako withanolidy) i tropanol a pseudotropin (typické pro skupinu Solanaceae). Studovány a potvrzeny primárně na zvířecích modelech jsou hlavně její antibakteriální, protizánětlivé a antioxidační účinky, tedy i pozitivní vliv na vyrovnávání se organismu se stresem. náhled|Kořen rostliny a prášek z něho umletý. V Ajurvédě bývá již více než 5 tisíc let užívána samostatně nebo jako součástí mnoha bylinných směsí a preparátů. Withanie snodárná je v Ajurvédě označovaná jako "Sattvic Kapha Rasayana", tedy jako bylina s omlazujícími a regeneračními účinky. V tradiční medicíně má ale velmi široké užití. V tomto systému tradiční medicíny se různé části využívají např.:

sušený kořen se doporučuje jako afrodiziakum a k léčbě nervových potíží hořké listy mají využití při otocích a léčbě horečky květy jako afrodiziakum a diuretikum semena jako anthelmintikum plody byly tradičně využívány k vnějšímu užití (na kůži) k léčbě nádorů, karbunklů a vředů

Moderní doplňky stravy obsahující tuto rostlinu bývají doporučovány hlavně jako stimulant proti vyčerpání, ke zlepšení vitality a fyzického výkonu. Nicméně výzkumné studie efektivity těchto doplňků stravy chybí. Zároveň je populární užití rostliny při zhoršené kvalitě spánku nebo stresu a úzkostech. Klinické studie provedené v Indii zjistily malý ale pozitivní vliv oproti placebu v těchto oblastech lidského zdraví, studií ale opět není dostatek a výsledky jsou z většiny založeny na tom, že pacienti sami hodnotili svůj stav.

Výzkumné studie prokázaly antibakteriální účinky rostliny na různých typech bakterií (Salmonella, E. Coli a další), protizánětlivé účinky i pozitivní efekt obsahových látek na zmírnění artritidy (zánětlivé onemocnění kloubů). Studie obsahové látky withaferin-A se zaměřují na její efekt na rakovinné buňky. Vliv byl prokázán např. na indukci apoptózy rakovinných buněk nebo vliv na buněčné dělení. Withaferin-A ovlivňoval rakovinné bujení i dalšími vnitrobuněčnými mechanismy včetně přímého vlivu na expresi genů (na zvířecích modelech in vivo nebo lidských buňkách in vitro). Prokázány byly i antidiabetické účinky extraktů z listů a kořene jako stabilizace krevního cukru při dlouhodobějším užívání nebo zlepšení citlivosti na inzulin. Obsahové látky v rostlině bojují s oxidativním stresem v nervové soustavě a napomáhají tak i regeneraci nervových buněk v mozku při jejich poškození. Je proto zjišťován možný účinek rostlinných extraktů při léčbě Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby.

Dávkování a toxicita Z rostliny se využívá nejčastěji sušený hlavní kořen sbíraný u rostlin starých 6-8 měsíců. Kvůli poklesu terapeutických účinků by neměl být usušený produkt starší dvou let. Malý kořen (5–10 milimetrů) se rozdrtí a z něj připraví odvar, kdy se přibližně 3–5 gramů přidají do mléka nebo vody a povaří. Nápoj by měl osvěžit, posílit a pročistit. Kořen má hořkou chuť. Odvar je možno si dochutit medem nebo cukrem. První účinky se objeví přibližně po měsíci pravidelného užívání.

Na zvířecích modelech byl sušený kořen rostliny prokázán jako netoxický a to i pro březí myši.Ministry of Ayush Goverment of India. Safety of Ashwagandha (Withania sommifera): Report of the expert committee. New Delhi. Dostupné online: https://ayush.gov.in/images/domains/quality_standards/safetyReportAshwagandha.pdf Krátkodobé užívání (do 3 měsíců) je potvrzeno jako bezpečné, ale u dlouhodobějšího užívání chybí výzkumná data. Zdravotnické organizace proto raději nedoporučují užívání této rostliny těhotným, kojícím, dětem a pacientům s onemocněním jater.German Federal Institute for Risk Assessment. (2024). Ashwagandha: food supplements with potential health risks. Dostupné online: https://www.bfr.bund.de/cm/349/ashwagandha-food-supplements-with-potential-health-risks.pdf   Zdůrazňují možné kontraindikace s některými léčivy (na úzkostné poruchy, vysoký krevní tlak a cukr nebo imunosupresivy), vedlejší účinky (jako zvracení a nevolnosti, průjmy, bolesti hlavy, závratě a vyrážky) i ojedinělé případy, kdy měl přípravek hepatotoxické účinky. Důvodem k opatrnosti je i to, že doplňky stravy nepodléhají stejnému testování jako léčiva, a proto nemusí být zcela bezpečné nebo efektivní. Stejně tak biologická aktivita a koncentrace látek se v produktech s obsahem této rostliny velmi liší, což následně ovlivňuje možný dopad na organismus.

Galerie

Etymologie Její latinské jméno somnifera znamená „spánek navozující“ a odkazuje na její antistresové účinky a potenciální vliv na kvalitu spánku. Její indické jméno ašvagandha vychází ze slov asva, tedy „kůň“, a gandha, jako „zápach/vůně“, což referuje k typickému zápachu kořenů. V sánskrtu bývá také nazývána hayagandha nebo vajigandha, v hindštině jako asgandh či punir a v jazyce urdu jako asgand.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Lilkovité Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy Kategorie:Flóra jihozápadní Asie Kategorie:Flóra Arabského poloostrova Kategorie:Flóra Indického subkontinentu Kategorie:Flóra severní Afriky Kategorie:Flóra západní tropické Afriky Kategorie:Flóra severovýchodní tropické Afriky Kategorie:Flóra východní tropické Afriky Kategorie:Flóra jižní tropické Afriky Kategorie:Flóra jižní Afriky Kategorie:Flóra Makaronésie Kategorie:Léčivé rostliny Kategorie:Afrodisiaka Kategorie:Rostliny používané v ájurvédě