Kounicův palác v Brně je novorenesanční budova z let 1871–1873 v centru Brna, tvořící blok mezi Žerotínovým a Moravským náměstím a ulicí Brandlovou. Roku 1908 ji její majitel Václav Robert hrabě z Kounic u příležitosti sňatku s Josefou Horovou věnoval spolku českých vysokoškolských studentů. Po roce 1990 se stal palác sídlem rektorátu Masarykovy univerzity.
Historie paláce náhled|vlevo|Svatba Václava Kounice a Josefy Horové, při níž darovali palác studentskému spolku Novorenesanční budova vznikla na náklady dědičného člena panské sněmovny Albrechta hraběte z Kounic (1829–1897) v letech 1871–1873 jako nájemní dům. Autorem návrhu byl architekt Karel Exner, projekt realizoval Josef Arnold. Sochařské a kamenické práce dodal Adolf Loos starší, otec architekta Adolfa Loose.
Dne 12. května 1908 při své svatbě v Praze darovali JUDr. Václav Robert hrabě z Kounic (1848–1913) se svou druhou ženou Josefou rozenou Horovou palác Spolku Kounicovy studentské koleje Českých vysokých škol v Brně, aby tak podpořili nemajetné studenty. Samotná budova nebyla ke zřízení kolejí pro studenty vhodná, proto byl palác nadále pronajímán jako obytný dům. Z výnosů pak byly vystavěny nové koleje – v roce 1923 Kounicovy studentské koleje, v roce 1931 Dívčí dům Kounicových studentských kolejí. vlevo|náhled|Palác ve 20. letech 20. století Dne 1. května 1920 byla v prostorách paláce otevřena studentská menza zajišťující stravování nemajetného brněnského vysokoškolského studentstva.
Po únorovém puči 1948 byl objekt znárodněn a získala jej Masarykova univerzita. Od roku 1958 spravoval budovu Podnik bytového hospodářství. Ke dni 23. března 1964 byl palác zapsán do státního seznamu kulturních památek (veden pod rejstříkovým číslem 37184/7-89) podle památkového zákona z roku 1958.
Pro potřeby studentstva byl palác vrácen po roce 1990, kdy jej opět nabyla Masarykova univerzita. V letech 1993–94 proběhla celková rekonstrukce paláce.
Popis budovy vlevo|náhled|Výzdoba portálu náhled|Busta hraběte Kounice před palácem Novorenesanční budova s atikou má půdorys pentagonu s čelním rizalitem na zkosené západní jihovýchodní straně. Nároží na ostatních stranách pak zdůrazňují mělké rizality s vertikální plastickou bosáží.
Původní dispozice paláce vycházela zřejmě z Městského dvora na Šilingrově náměstí. Jednotlivá křídla obklopují ústřední pětistranný průchozí dvůr, přístupný z pozdějšího Moravského náměstí a Brandlovy ulice. V každém křídle bylo čtyřramenné schodiště vedoucí ke dvěma bytům, jejichž rozloha se pohybovala od tří- až po sedmipokojové. V přízemí byly obchody a velká nárožní kavárna.
Na fasádě se pod atikovou balustrádou a korunní římsou, nesenou systémem konzol s mutuli, objevuje průběžný štukový vlys s ústředním motivem ženských a mužských maskaronů. Nad okny jsou střídavě frontony a návojové římsy. V osách průčelí obrácených do Brandlovy ulice a Moravského náměstí je patrná Loosova figurální sochařská dekorace bohatě zdobených portálů se znakem rodu Kouniců doprovázeným po stranách ženskými okřídlenými postavami antických bohyň Níké.
Ze západní strany obrácené do Žerotínova náměstí byl dodatečně proražen moderní vstup s využitím šedého a černého mramoru.
Reference
Externí odkazy
Kounicův palác v Brněnském architektonickém manuálu Kounicův palác v Památkovém katalogu NPÚ Kounicův palác na webu Hrady.cz Svatba Václava Kounice a Josefíny Horové ve Vyškovském deníku 18. 5. 2008
Kategorie:Novorenesanční paláce v Brně Kategorie:Kulturní památky v Brně Kategorie:Postaveno v Česku 1873 Kategorie:Masarykova univerzita Kategorie:Brno-město Kategorie:Moravské náměstí