náhled|Plakát putovní francouzské královské menažerie, ve Frankfurtu nad Mohanem roku 1777 thumb|Předvádění krokodýla ve stabilním zvěřinci v roce 1894 Menažerie (z francouzského ménagerie) je označení pro zvěřinec,Lumír KLIMEŠ, Slovník cizích slov. SPN Praha 1981, s. 440 kde byla pro zábavu a poučení chována především exotická zvířata a velké šelmy. V Evropě byla zavedena koncem středověku, v hradních příkopech bývali nejčastěji chováni medvědi. Termín menažerie se používal až od 17. století.
Typy menažerií stabilní – soukromé sbírky vládců, aristokracie, soukromých badatelů či institucí. mobilní, tedy putovní zvěřince, největší z nich bývaly součástí cirkusů, varieté, menší patřily potulným skupinám či samostatným kejklířům na poutích. Ty sloužily ke krátkodobému sezónnímu předvádění zvířat veřejnosti, často šlo o zvířata k tomu vycvičená (medvěd, opice, hadi).
Stabilní menažerie mívaly na panském sídle v zahradě či v parku svou samostatnou zděnou budovu či budovy jako protějšek skleníku nebo oranžerie. Byly předchůdci moderních zoologických zahrad. Historické menažerie Velkými menažeriemi proslul například již římský císař Octavianus Augustus. Císař Karel Veliký údajně již roku 801 dostal slona a opici od Hárúna ar-Rašída, přivezené prostřednictvím Žida Izáka.Josef Kořenský, Dějiny a rozvoj zvěřinců a zahrad zoologických, in: Květy roč. 5, 1883, č. 7, s. 92–100; č. 9, s. 224–230 Císař Fridrich II. Štaufský měl na svém dvoře lvy, tygry, levharty a žirafy, jež získal většinou jako diplomatické dary od panovníků z Orientu. Chán Kublaj předváděl svou menažerii Marku Polovi, který zapsal výčet zvířat. Císař Maxmilián II. přivedl roku 1552 do Vídně slona, který později dožil v Ebersdorfu. Slavnou menažerii si při svém paláci ve Vídni dal vybudovat princ Evžen Savojský, po jeho smrti se přeživší zvířata dostala do nové zoologické zahrady, založené v Schönbrunnu. Z jeho zvířat se sup šedohlavý údajně dožil 117 let.Josef Kořenský, 1883, s. 95 Francouzský král Ludvík XIV. založil menažerii s vlastními budovami ve Versailles v roce 1664.
Menažerie v českých zemích thumb|Menažerie C. Kaufmanna, Praha, 1878 Podle Marignolovy kroniky měl císař Karel IV. v Praze „hrozné hady a šelmy“ a ještě za jeho syna Václava IV. se v letech 1395–1397 připomíná hlídač lvů (custos leonum).Josef Kořenský, 1883, s. 96–97 Smrt krále Ladislava Pohrobka v Praze roku 1457 údajně ohlásili lvi v „Pražské lvárně“, kteří několik dní vyli. Arcivévoda Ferdinand II. Tyrolský založil zvěřinec v Praze při královské oboře v Ovenci (Bubenči). Císař Rudolf II. měl hlavní zvěřinec na Pražském hradě při Královské zahradě a Jelením příkopu, rozdělen na lvinec (Lví dvůr), zděnou stavbu založenou roku 1581, oddíl pro lovná zvířata a voliéry pro ptáky; zvláště si oblíbil jednoho lva a bílého papouška kakadu.Josef Kořenský, 1883, s. 224
V 70. a 80. letech 19. století navštěvovaly Prahu putovní menažerie (C. Kauffmann, A. Kallenberger). Podle dobové inzerce se jednalo spíše o představení, ve kterých vystupovala exotická zvířata.
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Zoologické zahrady