náhled|Mezinárodní znak civilní ochrany, odpovídající doporučením v prvním protokolu z roku 1977, který doplňoval Ženevskou konvenci z roku 1949 (čl. 15 – )
Civilní obrana je zastaralé a neaktuální označení, kde dnes je užívaný pojem civilní ochrana, zkratka CO). Civilní ochrana se řídí zákonem 239/2000 o integrovaném záchranném systému a na evropské úrovni nařízením 1313/2013/EU. Jedná se o soustavu úkolů a opatření zaměřených na ochranu života, zdraví a majetku obyvatelstva, jakož i národního hospodářství. Tento termín zahrnuje i organizace a instituce provádějící tyto úkoly (civilní ochrana) a opatření (civilní ochrana obyvatelstva). Spočívá zejména v analýze možného ohrožení, v provádění opatření ke snížení nebo eliminaci rizik ohrožení a v odstraňování následků mimořádných událostí, včetně ohrožení civilního obyvatelstva během vojenských konfliktů. Pojem civilní obrana v české legislativě zanikl s vyjmutím odřadů civilní obrany, jakož to složky AČR a přeřazení do struktur HZS ČR. Civilní obrana se vyskytuje se pouze v koncepci ochrany obyvatelstva, vydávanou Generálním ředitelstvím HZS ČR a to ve smyslu přechodu státu do válečného stavu. Nicméně v platné české legislativě nemá oporu.
Historie Civilní obrana se začala rozvíjet počátkem 20. let a v průběhu 30. let 20. století. Významně ji urychlil rozvoj vojenského a především bombardovacího letectva, který způsobil během druhé světové války velké ohrožení civilního obyvatelstva i v hlubokém týlu bojujících armád.Velký, J. a kolektiv, 1978, Encyklopedie Slovenska I. A - D. Věda, Bratislava, s. 329 Později se rozvíjela v důsledku možnosti použití zbraní hromadného ničení, především jaderných zbraní, také jako ochrana při únicích nebezpečných látek, průmyslových nehodách a živelních pohromách. Opatření a postupy civilní obrany byly organizovány na všech úrovních společnosti v městech, vesnicích, závodech, školách, úřadech a podobně. Vytvářely se i objektové útvary, jejichž cílem byla ochrana obytných domů, škol či závodů.Bartoň, J., Bajer, M., Mejsnar, K., Chlup, M., 1962, Branná příprava. Naše vojsko, Praha, s. 99 Od konce studené války se ochrana civilního obyvatelstva již nesoustředila na obranu před vojenskými útoky, ale zaměřila se na ochranu před katastrofami a havarijními situacemi všeobecně.
Ochrana obyvatelstva v České republice V České republice je pro plnění úkolů civilní ochrany a obrany legislativně zakotvený termín "ochrana obyvatelstva", a to v zákoně 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému. Pojem zahrnuje základní úkoly, kterými jsou zejména varování, evakuace, ukrytí, a nouzové přežití obyvatelstva. Jednotlivé úkoly dále rozvádí vyhláška 380/2002 Sb. k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva.
Vývoj terminologie Historický vývoj terminologie započal v roce 1935 v období první Československé republiky, kdy byl přijat zákon 82/1935 Sb. o ochraně a obraně proti leteckým útokům, který zavádí termín "civilní protiletcká ochrana" (CPO). Tehdejší legislativní rozsah bral v potaz pouze ochranu proti leteckému útoku. V období druhé světové války dosavadní rozsah úkolu spadal pod Luftschutz, a byly převzaty především německé říššské zákony. Po druhé světové válce docházelo k likvidaci současného systému a až v roce 1948 byly všechny úkoly obnoveny.
V návaznosti na Ženevské úmluvy, zejména jejich dodatkový protokol z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů byl v ČSSR v roce 1951 zaveden pojem "civilní obrana" (CO), a její úkoly spadaly do gesce ministerstva obrany, přičemž byly opět sousředěny zejména na mimořádné události spojené s vojenským ohrožením. Ke konci 20. století byl rozsah úkolů civilní obrany pozvolna rozšiřován i na ochranu při mimořádných událostech nevojenského charakteru, ale teprve v 90. letech započal legislativní posun spjatý s využíváním ve stavu míru.
Pojem "civilní ochrana" (CO) byl zaveden v roce 1993 na základě usnesení vlády č. 126, v rámci právní úpravy opatření civilní obrany. V roce 1997, v souladu s usnesením vlády č. 710 došlo k rozhodnutí o převodu výkonu státní správy ve věcech civilní ochrany z gesce ministerstva obrany do gesce ministerstva vnitra, a byl položen základ tohoto převodu, který byl plně realizován až s přijetím zákona 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému, který přesunul tuto působnost zejména pod Hasičský záchranný sbor České republiky, který je primárním garantem.
V době nabytí platnosti tohoto zákona v roce 2001 byl přijat nový termín "ochrana obyvatelstva" (OOB), zahrnující úkoly civilní ochrany a úkoly civilní obrany vyplývající z mezinárodního humanitárního práva a Ženevských úmluv.
Odkazy
Reference
Literatura
Související články Branná výchova Ochrana člověka za mimořádných událostí První pomoc Siréna (technika) Zkouška sirén Zbraň hromadného ničení
Externí odkazy
Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2025 (ČR; v PDF příloze)
Kategorie:Integrovaný záchranný systém