Zbyněk Mikulík (13. května 1947 Praha – 13. září 2012 Mala Stiniva, Chorvatsko) byl český filmový zvukař a pilot.
Život Narodil se roku 1947 v Praze do rodiny Jarmily Jeřábkové a Ing. Ladislava Mikulíka.
Vystudoval střední průmyslovou školu spojové techniky, po níž pokračoval na Českém vysokém učení technickém v Praze, které ovšem nedokončil. Zvukařské práci se věnuje od roku 1968. Pracoval pro Krátký film Praha, v němž spolupracoval předně s kameramanem Janem Malířem na dokumentárních filmech. Pro svůj snímek Praha – neklidné srdce Evropy (1978) si ho vybrala režisérka Věra Chytilová a podílel se také na časosběrném dokumentu Hledání cest (1988), který připravovala režisérka Helena Třeštíková. Pod režisérským vedením Paula Kleeho se spolu s kameramanem Ervinem Sandersem spolupodílel na natáčení série dokumentů pro Organizaci spojených národů (OSN), jež se věnovaly poštovním známkám, vodě či zaměstnaným ženám. Připravoval i multimediální programy pro světové výstavy ve Vancouveru, Brisbane nebo v Ósace.
Od roku 1990 působil na volné noze. Byl majitelem koncese na privátní leteckou školu a pořídil si soukromé letadlo, které využíval i k pořizování filmových záběrů. Letoun použili například Jan Svěrák při natáčení snímků Jízda nebo Kolja, či Filip Renč u filmu Válka barev.
Dílo Mikulík se podílel například na: Faunovo velmi pozdní odpoledne (1983) Ropáci (1988) Tankový prapor (1991) Dědictví aneb Kurvahošigutntag (1992) Akumulátor 1 (1994) Jízda (1994) Válka barev (1995) Kolja (1996) Tmavomodrý svět (2001)
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Čeští zvukaři Kategorie:Čeští letci Kategorie:Narození v roce 1947 Kategorie:Narození 13. května Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 2012 Kategorie:Úmrtí 13. září Kategorie:Úmrtí ve Splitsko-dalmatské župě Kategorie:Muži