Akropolis (divadlo) byl divadelní prostor v Paláci Akropolis v Praze na Žižkově, na rohu ulic Kubelíkovy a Víta Nejedlého (čp. 1548),Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 577 ve kterém bylo v letech 1927 až 1940 provozováno divadlo postupně pod vedením několika divadelních podnikatelů.

Vznik divadla a jeho etapy 1927–1935 Architekt Rudolf V. Svoboda nechal postavit ve dvoře suterénní budovu se sálem a jevištěm. Nepodařilo se mu však získat pro tuto scénu Vlastu Buriana, o němž uvažoval, že by zde mohl zřídit pobočnou scénu svého divadla.Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 3,

Provoz divadla zahájil Prokop Laichter Mahenovou Uličkou odvahy v únoru 1928. Dramaturgem a režisérem byl Jaroslav Tumlíř, v souboru vystupoval např. také Václav TréglKolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 164 Pro nezájem diváků však Laichter divadlo brzy opustil.

O obnovení chodu divadla se ještě v sezóně 1927/1928 pokusil ředitel Rudolf Linc uvedením Offenbachova Orfea v podsvětí, avšak také neuspěl.

Na podzim 1928 se divadla ujal Karel Třešňák, bývalý herec Švandova divadla. K. Třešňák se pokusil angažovat kvalitní herce a rozvinout činoherní repertoár orientovaný na lidové publikum. Hvězdou souboru se stala Laura Želenská, rovněž Třešňák hrál a režíroval. Dále byli v souboru Rudolf Böhm-Hrušínský (v letech 1929–1933), Vojta Záhořík, Rudolf Deyl ml., Viktor Očásek, Hermína Vojtová, Rudolf Princ, Majva Červená, Antonín Zacpal, Běla Tringlerová, Ludvík Letenský, Bedřich Bozděch. Hostoval zde Josef Beyvl.Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 64, Později přeorientoval divadlo na operetu. V divadle vystupovala také subreta Hana Zieglerová. Třešňák udržel divadlo do roku 1935, kdy po finančních problémech odešel sám do Uranie.

1935–1940 Další pokus o oživení divadla provedl Břetislav Hrska (psáno též Hrstka), který převzal i část Třešňákova souboru. V soboru byli angažováni také mj. Rudolf Hrušínský, Jarmila Májová, Marie Halová a Zita Kabátová. Divadlo uvádělo zpěvohry, činohru a lidové operety. V divadle vystupoval také Valentin Šindler jako Stréček Křópal z Břochovan. Hrska však z finančních důvodů skončil v roce 1938.

V období podzim 1938 – jaro 1939 se divadla ujal Josef Alois Šnajberk. Převzal část Hrskova souboru a doplnil jej mj. o Ninu Balcarovou, J. Jírů, Josefa Polmana a další. K režii pozval např. bývalého režiséra ND Milana Svobodu. Divadlo uvádělo činohru i zpěvohru. Po Šnajberkovi vedl chvíli divadlo J. Polman.

V listopadu 1939 se do divadla vrátil Karel Třešňák a uvedl zde Šamberkovu hru J. K. Tyl a dále několik činoherních inscenací pro lidové publikum. Angažoval např. mladou Janu Ebertovou.https://www.csfd.cz/tvurce/29001-jana-ebertova/

Zánik divadla Divadlo se pod druhým Třešňákovým vedením v sezóně 1939/1940 postupně dostalo opět do finančních potíží a dne 1. května 1940 bylo nakonec uzavřeno.Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 4, V divadelním sále pak v letech 1940–1944 působilo Moderní divadlo vedené podnikatelem a režisérem Velké operety Jiřím Koldovským, který byl po osvobození v roce 1945 odstraněn z vedení. Moderní divadlo bylo nakonec stejně v tomtéž roce zrušeno.Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 298,

Citát

Repertoár, výběr 1928 Jiří Mahen: Ulička odvahy 1928 Ugo Falena: Poslední vévoda 1928 Molière: Lakomec 1928 František Zavřel: Vítěz nad oceánem 1931 Ignát Herrmann, František Cimler: Matka KráčmerkaDagmar Mocná: Případ Kondelík, Karolinum Press, Praha, 2002, str. 297, 1938 F. E. Šaman: Na jedné lodi, režie Milan Svoboda 1938 Rudolf Piskáček: Táta dlouhán 1938 Rudolf Piskáček: Tulák 1939 Ignát Herrmann, Růžena Pohorská: Kondelík a zeť Vejvara 1939 Jan Gollwell: Anička neviňátko 1939 F. F. Šamberk: Josef Kajetán Tyl 1940 Vilém Werner: Zuzana hraje vabank 1940 K. Lužanská: Kutilová žení syna 1940 Malé štěstí ve velkém městě (25 repríz)

Odkazy Reference

Literatura Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 3–5, 298, Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 162, 164, 576–7 Bořivoj Srba: O nové divadlo, Panorama, Praha, 1988, str. 179, 180, 190 Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 64–5, 68–9, 71, 72,

Externí odkazy Palác Akropolis: http://www.palacakropolis.com/work/21730

Kategorie:Zaniklá divadla v Praze Kategorie:Vzniklo 1927 Kategorie:Zaniklo 1940