Karel Wünsch (29. března 1932 Nový Bor – 18. září 2020 Sloup v Čechách) byl sklářský výtvarník, malíř a pedagog.
Život náhled|Rodný dům Karla Wünsche čp. 101 v Novém Boru s Galerií W a pamětní deskou Jiřího Harcuby Karel Wünsch se narodil v domě na náměstí v Haidě (Novém Boru), kde měl kdysi vzorkovnu výrobků výrobce skla a vynálzce lazur a lithyalinu Friedrich Egermann. Jeho rodina zde vlastnila prosperující rafinérii broušeného skla.Langhamer A, 2001, s. 54 Jeho otec Josef Wünsch je autorem unikátního oltáře ze 186 broušených benátských zrcadel ve zlacených rámech a broušených křišťálových svícnů v kapli Sv. Alžběty v Harrachově z let 1898-1902.Blanka Freiwilligová, V kapli v Harrachově zrenovovali unikátní oltář z benátských zrcadel a křišťálu, Novinky.cz, 10.1.2025 Po smrti otce se matka znovu provdala a dál vedla firmu, ale roku 1938 se po záboru Sudet musela odstěhovat k příbuzným do Prahy a rafinerie během války v nucené správě firmy Mechold & Co zkrachovala.Kaňa J, 2015, s. 58
V letech 1946–1950 studoval Karel Wünsch na Střední průmyslové školé sklářské v Novém Boru u Stanislava Libenského. Po ukončení školy dostal jako syn továrníka pracovní příkaz do podniku Státní lesy. Odtud se mu podařilo přejít na místo pomocného skladníka a nakonec dělníka v Severočeských sklárnách (před znárodněním sklárna Rückl v Kamenickém Šenově). Zde během tří let prošel všemi provozy výroby optického sklaWho´s Who in Contemporary Glass Art, 1993, p. 617 a dokonale se seznámil se sklářskými technologiemi a poznal osobně některé sklářské mistry.Dolejš J, in: Eva Brodská: Gobelíny, Karel Wünsch: Sklo, 1976 Jako dělník pak směl pokračovat ve studiích v letech 1953–1959 ve speciálním ateliéru pro foukané, leptané a malované sklo u prof. Josefa Kaplického na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Během školních prázdnin vykonával praxi ve sklárnách v Novém Boru, Květné a Karolince a své první návrhy malovaného a rytého skla s abstraktními vzory realizoval již v letech 1956-1959.Ricke H, 2005, s. 352-353
Po dokončení studia pracoval do roku 1969 jako výtvarník technicko-výtvarného střediska EXBOR v podniku Borské sklo, které vedl René Roubíček.Langhamer A, 1999, s. 170 Výrazně ovlivnil produkci tzv. Ateliérů borských skláren, kde se formovaly nové výrobní koncepce a realizovala náročná ruční výroba skla.Adlerová A, 1985, s. 5 Po srpnové okupaci prodělal na přelomu let 1968–1969 těžké onemocnění spojené s delší rekonvalescencí a na podzim 1969 spolupráci s EXBORem ukončil.Adlerová A, 1975, s. 10 Od roku 1970 byl výtvarníkem ve svobodném povolání.
S autorským sklem se Karel Wünsch prosadil doma už roku 1957 a poté zejména na zahraničních výstavách na Milánském trienále (1960)Hetteš K, 1964, č. 27, 28, v New Yorku a Tokiu (1964) a na Expo 67 v Montrealu.Kaňa J, 2015, s. 59Výstava Sklo 67, č. 15 Zúčastnil se sympozií hutního skla ve Škrdlovicích (1971, 1976, 1979)Langhamer A, 1999, s. 219, Mezinárodních sklářských sympozií v Novém Boru (1982, 1988)Karel Wünsch, hutně tvarované plastiky ze symp. v Novém Boru 1982, in: Arnošt F, České sklo, Crystalex 1985, s. 205 a ve Frauenau (1988 – jako lektor, 1991). Roku 1990 založil Sdružení tvůrců a přátel autorského skla Glass Forum Nový Bor. Roku 1994 otevřel v rodném domě v Novém Boru vlastní Galerii W (nyní sklářský ateliér a prodejní galerie skla DW), kde vystavovala řada sklářských výtvarníků. Žil v obci Sloup v Čechách.Art+: Karel Wünsch (1932–2020)
Roku 2008 obdržel Cenu hejtmana Libereckého krajeCena hejtmana Libereckého kraje 2008 a roku 2022 Čestnou medaili města Liberce in memoriam.Autor zrcadlové stěny, nádobí a textilu na Ještědu Karel Wünsch by oslavil devadesát let, Genus 25. 06. 2022
Ocenění 1964 1. cena MSP za kolekci rytého skla, 3. cena ÚUŘ za broušené sklo 1967 2. cena v soutěži pro Expo 67 za kolekci přejímaného skla 1968 krajská cena za výtvarnou práci ve sklářství
Dílo Kalel Wünsch se jako výtvarník prosadil při navrhování designu sklářských výrobků pro sériovou výrobu, uplatnil se při návrzích skla do architektury a společenských interiérů i jako originální tvůrce skleněných objektů, váz a plastik. V 60. letech se spolu s Ladislavem Olivou a Pavlem Hlavou podílel na prosazení moderního designu sklářských výrobků Borského sklaLanghamer A, 1999, s. 205 a jeho vzory ze 60. let patří k tomu nejlepšímu, co bylo v českém designu vytvořeno. Spolupracoval také s hutí a brusírnou Uměleckých řemesel. Je autorem sériových realizací z oborů malovaného, rytého, leptaného, vrstveného, broušeného, hutnického i nápojového skla a rovněž několika vitráží.
Wünschovy liniové rytinyLanghamer A, 1999, s. 178, č. 176 na tenkostěnných nádobách z 50. a 60. let i pozdější malby na skle se vyznačují nekonvenčností a patří k nejvýznamnějším inovacím dekorování skla. Je citlivým grafikem s vynikajícím smyslem pro kompozici plochy, který vyniká stejně ve skle řezaném, malovaném nebo leptaném.Hetteš K, 1964, s. 12, č. 27, 28 Jeho žardiniéra s rytým lineárním grafickým dekorem byla užita pro plakát výstavy v AmsterdamuLanghamer A, 1969 a vyráběla se ještě v roce 2001. O Wünschových leptaných dekorech se roku 1964 pochvalně zmínil přední světový odborník Paul Perrot v časopisu Craft Horizons.Adlerová A, 1985, s. 6 Wünschovy návrhy vycházejí z výtvarné koncepce Josefa Kaplického a jsou ovlivněny i jednoduchými, účelnými a vizuálně atraktivními designy arch. Otto Rothmayera.Petrová S, 2001, s. 71 V malbě na sklo dociluje jemných a harmonických dekorativních účinků užitím transparentních barev. Střízlivostí se vyznačuje i jeho ryté sklo, které vychází z jednoduchých motivů rozvržených v ploše a řezané vázy z barevného skla z 60. let, u kterých dociluje účinku členěním plochy a uměřeným dekorem.Šindelář D, 1970, s. 105Adlerová A, 1964, č. 82-85
U hutního skla dává přednost foukání základního tvaru do formy před volným tvarováním v ruce. Podnik Borské sklo zařadil do výroby jeho sklo zdobené lineární nebo smýkanou rytinou a vázy malované barevnými listry, proškrabované a kombinované s kresbou černou barvou.Adlerová A, 1975, s. 7 Z let 1962–1964 pocházejí jeho návrhy probrušovaného barevně vrstveného skla a vázy zdobené kontrastními barevnými sklovinami a rastrem tvořeným hranováním a probrušováním.Hlaveš M (ed.), 2007, s. 64-65 První vyvzorovaná série využívala optického zrcadlení broušených geometrických rastrů na protilehlých stranách a byl o ni zájem mezi zákazníky, ale nebyla zařazena do výroby a firma vzorky rozprodala. Stal se z nich vysoce ceněný sběratelský artikl. Druhý návrh, chráněný copyrightem, se pod názvem „DUAL 63“ vyráběl ještě v polovině 70. let,Adlerová A, 1975, s. 8 později byl doplněn tzv. TRIALEM s barevným jádrem.Rudolf Hais, Sklárna Jílek v Kamenickém Šenově - 110 let, Sklář a keramik 9-10, 2015, s. 207
Roku 1964 získal 1. cenu MSP za kolekci prototypů broušeného skla zdobených lineární rytinou, a 3. cenu v soutěži Ústředí uměleckých řemesel, ale nakonec žádný jeho návrh nebyl zařazen do výroby. V letech 1965–1966 vytvořil pro Expo 67 v Montrealu vázy v neprůhledném vrstveném skle s černým rubínem, zdobené jednoduchými výbrusy, které vytvářejí barevnou gradaci a znásobují optický účin.Karel Wünsch Bohemian Art Glass Vase, Expo 67 Patří k jeho nejlepším pracím.Adlerová A, 1975, s. 9 V letech 1967–1968 navrhl pro EXBOR nádoby z vrstveného skla ve více barevných variantách, zdobené zatavenou skleněnou fritou. Pro Skloexport vytvořil několik souborů hutnicky zdobeného skla (slepované vázy s optišovým dekorem, aj,.), které se vyráběly několik let. V návrzích do architektury z let 1965–1975 opustil barevnost a využil spíše optických a reflexních vlastností skla v reliéfu. Jeho posledními návrhy pro EXBOR byly vázy využívající kontrast volně modelovaných a broušených ploch.
Od poloviny 60. let spolupracoval s architekty a navrhl a realizoval např. stěnu z modrého hutně tvarovaného skla pro jídelnu podniku Crystalex v Novém Boru.Langhamer A: Karel Wünsch, Nový Bor 2000 Z tohoto Modrého reliéfu vycházejí i Wünschovy pozdější autorské cykly hutně tvarovaných plastik (Růže, Vulkán) určených do interiéru.Adlerová A, 1985, s. 10 Po odchodu z Borského skla navrhl v letech 1969–1973 zrcadlovou stěnu a poté více než třicetidílný jídelní soubor, který byl kombinací skla, keramiky a dřevaVýstava ve výstavě: Karel Wünsch 80, Ještěd 40, Keramický zpravodaj 28, č. 6, 2012, s. 42–43, pro restauraci hotelu Ještěd v libereckém televizním vysílači arch. Hubáčka.Jana Švecová, Vzpomínka na Ještěd od jubilanta Karla Wünsche, Českolipský deník, 10.12.2012 Kromě toho byl autorem veškerého textilu – od oranžových ubrusů v restauraci až po modrobílé povlečení v pokojích.Milan Hlaveš, Sluníčkový prazáklad Karla Wünsche 1. část, Glassrevue 25/2004 Navrhl také restaurační nádobí pro nově budovaný obchodní dům v Liberci (1972–1974).
V letech 1969–1974 spolupracoval se sklářskou hutí Ústředí uměleckých řemesel ve Škrdlovicích (F. Špinar, Rudolf a Jaroslav Beránkovi) a pro jejich malosériovou výrobu navrhoval lahve a vázy. Ve spolupráci s Výzkumným ústavem užitkového skla v Novém Boru (J. Flek) se v letech 1970–1975 věnoval experimentálnímu vzorování a realizaci autorských originálů (Sluneční disky se zataveným sklem teplých barev).Adlerová A, 1975, s. 11Adlerová A, 1985, s. 9 V 70. letech se zaměřil na sklo tvarované ve sklářské huti a ve spolupráci s Josefem Rozinkem vytvořil sérii autorských čirých a modrých plastik foukaných do formy a ručně tvarovaných v huti.Holešovský K, 1980, s. 15 Později využil hutně předtvarované polotovary z několikrát barevně předjímaného a pískovaného skla k realizaci broušených plastik ve spolupráci s rytcem A. Schimmelem. Pro brusičskou dílnu Uměleckých řemesel v Praze navrhl kolekci barevného skla s opálovým jádrem a pro Crystalex dvě kolekce barevně vrstveného skla přebrušovaného na hladinářském brusu a soubor unikátních dekorativních číší.
Ve druhé polovině 90. let vytvořil sérii váz z vrstveného a pískovaného barevného skla.Langhamer A, 1999, s. 244, č. 251 Hledal jiné možnosti, než byly matematicky přesně vybroušené objekty z optického skla a experimentoval s křišťálovou sklovinou s barevným jádrem a s opálovou vrstvou na povrchu.Langhamer A, 2003, s. 19 Objekty mají obvykle jednoduchý válcový tvar a barevné jádro syté, někdy až planoucí barvy, je viditelné pouze v místech odbroušené opakní povrchové vrstvy.Adlerová A, 1985, s. 11 K nejpůsobivějším patří jeho broušené objekty z temně zbarveného kouřového skla. Wünschovy broušené objekty lze volně zařadit do skupiny „stabilů“ nebo „labilů“ podle rovné nebo zaoblené základny. Některé broušené objekty mohou připomínat vodou omleté kameny z přírody, ale Wünsch posouvá jejich smysl a vytváří z nich opticky, světelně a barevně působivé skleněné klenoty.
Zastoupení ve sbírkách The Corning Museum of Glass, USA Museum of Contemporary Crafts, New York City Museum Fodor, Amsterdam Moravská galerie v Brně Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou Pushkin State Museum of Fine Arts, Moskva Severočeské muzeum p.o., Liberec Ulster Museum, Belfast Stadtmuseum Hagen Uměleckoprůmyslové museum, Praha Východočeské muzeum, Pardubice
Realizace v architektuře (výběr) náhled|Karel Wünsch: Olympijské kruhy, 1978, Nemocnice Bulovka, Praha 1961 vitráž pro svatební síň v České Lípě 1964 vitráž pro Grandhotel v Novém Boru 1965/1968 prostorová stěna z ohýbaných a pokovených skleněných tabulí, Interhotel Bohemia, Ústí nad Labem 1967 vitráž pro Světovou výstavu Expo 67 v Montrealu 1967 nástěnný reliéf z kobaltového skla 14 x 4 m pro jídelnu podniku Crystalex 1968 prostorový objekt pro Naivní divadlo v Liberci 1970 prohnuté prostorové zrcadlo pro restauraci Ještěd 1975 skleněná stěna, Motel Dubenec 1976 svítidla, komunitní centrum Praha, školní zahrada, Liberec 1978 reliéf, nemocnice Bulovka 1981 3 skleněné stěny, kulturní centrum Kolosseum Liberec 1986 panel, Lázně Libverda 1989 2 okna s tématem Sunrise, Skloexport Liberec
Výstavy
Autorské (výběr)