Jan Vilém Heřman hrabě z Nostic-Rienecku ( Johann Wilhelm Hermann Graf von Nostitz-Rieneck, uváděn též jako Hans) (6. dubna 1847, Baja, Uhersko – 15. října 1915, Vídeň) byl český šlechtic, generál rakousko-uherské armády a dvořan. V armádě sloužil od sedmnácti let a nakonec dosáhl hodnosti c. k. polního podmaršálka. Souběžně se uplatnil ve službách u císařského dvora a mimo jiné byl vychovatelem následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este.
Životopis náhled|vlevo|Hrabě Jan Nostic s manželkou Mauritií (Sport und Salon, 26. listopadu 1910); Vídeň, 1910 Narodil se v Uhrách jako starší syn c. k. podplukovníka hraběte Zikmunda Nostice (1815–1890) z falknovské větve šlechtického rodu Nosticů.Rodokmen rodu Nosticů dostupné online Byl potomkem vojevůdce napoleonských válek Jana Nepomuka z Nostic (1768–1840).Ottův slovník naučný, díl 18.; Praha, 1902 (reprint 1999), s. 437 ISBN 80-7185-057-8 Do armády vstoupil jako kadet v roce 1864 a v roce 1866 se již jako nadporučík 8. dragounského pluku zúčastnil prusko-rakouské války.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1868; Vídeň, 1868; s. 1025 dostupné online V roce 1875 byl přidělen ke dvoru arcivévody Karla Ludvíka, kde byl vychovatelem jeho synů Františka Ferdinanda a Otty.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1876; Vídeň, 1875; s. 44 dostupné online Později se vrátil k aktivní službě ve vojsku, v roce 1887 získal hodnost majora u 1. dragounského pluku v TerezíněKais. Königl. Militär Schematismus 1889; Vídeň, 1888; s. 525, 558 dostupné online a od roku 1890 byl podplukovníkem u 4. hulánského pluku ve Lvově.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1893; Vídeň, 1893; s. 592, 700 dostupné online Následně byl znovu povolán do Vídně jako první komorník (Kammervorsteher) (arcivévody Leopolda Ferdinanda (1895–1897),Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1896; Vídeň, 1895; s. 48 dostupné online formálně byl tehdy příslušný k 13. dragounskému pluku.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1896; Vídeň, 1895; s. 142 dostupné online V závěru 19. století žil jako důstojník s polovičním platem ve VídniSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1899; Vídeň, 1898; s. 188 dostupné onlinea nakonec se stal nejvyšším hofmistrem arcivévodkyně Marie Annunziaty (1900–1915), vdovy po Karlu Ludvíkovi.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1901; Vídeň, 1900; s. 40 dostupné onlineSport und Salon 26. listopadu 1910; Vídeň, 1910; s. 3, 6 dostupné online V aktivní službě dosáhl hodnosti plukovníka a v roce 1900 byl penzionován. Mimo aktivní službu ale později dosáhl ještě hodností generálmajora (1902)Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1903; Vídeň, 1902; s. 182 dostupné online a polního podmaršála (1911).Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1913; Vídeň, 1912; s. 224 dostupné onlineHodnostní postup in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816-1918; Wien, 2007; s. 128 dostupné online
Jeho bydlištěm byl dům v Waltergaße 6 ve čtvrtém vídeňském obvodu.Adolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt Wien; Vídeň, 1914; s. 927 dostupné online Zemřel ve Vídni 15. října 1915 ve věku 68 let a byl pochován v rodové hrobce ve Falknově.Nekrolog Jana Nostice in: Wiener Salonblatt 23. října 1915; Vídeň, 1915; s. 9 dostupné online
Rodina náhled|vlevo|Nejstarší dcera Eleonora (Nora, 1886–1922), dvorní dáma císařovny Zity (Wiener Salonblatt, 1917) Dne 18. listopadu 1885 se Wiesbadenu oženil s hraběnkou Mauritií z Walderdorffu (1861–1949),Gothaisches genealogisches Taschenbuch der deutschen gräflichen 1889; Gotha, 1888; s. 1086 dostupné online dámou Řádu hvězdového kříže. Manželé měli tři dcery.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der deutschen gräflichen 1896; Gotha, 1895; s. 787 dostupné onlineSport und Salon 5. února 1910; Vídeň, 1910; s. 3, 6 dostupné online Vdova Mauritia žila do druhé světové války ve Štýrsku.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1942; Gotha, 1942; s. 382 dostupné online
1. Eleonora ( zvaná Nora) (1886–1922), dáma Řádu hvězdového kříže, nositelka Alžbětina řádu I. třídy, dvorní dáma císařovny Zity,Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1917; Vídeň, 1917; s. 40 dostupné online ∞ 1917 JUDr. Ferdinand hrabě von Attems-Heiligenkreuz (1885–1946), podruhé se oženil s její mladší sestrou WandouRodokmen Attemsů dostupné online 2. Wanda (1887–1946, prohlášena za nezvěstnou v Jugoslávii), dáma Řádu hvězdového kříže, dáma Tereziánského ústavu šlechtičen v Praze 1913–1923), ∞ 1923 JUDr. Ferdinand hrabě von Attems-Heiligenkreuz (1885–1946, prohlášen za nezvěstného v Jugoslávii) 3. Elisabeth (1893–1983), dáma Řádu hvězdového kříže, ∞ 1922 JUDr. Karl hrabě Ledochówski-Thun (1891–1971), státní úředník, genealog a heraldik
Jan Nostic měl čtyři sourozence. Nejstarší sestra Henrietta (1846–1928) byla manželkou barona Jindřicha Zessnera von Spitzenberg (1839–1922), majitele velkostaku Dobříčany v severních Čechách.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1909; Gotha, 1908; s. 959 dostupné onlineHrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy; Praha, 1984; s. 93 Mladší bratr Franz (1850–1929) sloužil také v c. k. armádě a dosáhl hodnosti podplukovníka, další bratr August Albert (1851–1874) zemřel předčasně ve Švýcarsku. Nejmladší ze sourozenců byla sestra Elisabeth (1853–1930), dáma Tereziánského ústavu šlechtičen v Praze.ŽÁKOVÁ, Michaela: Chudé aristokratky. Strategie šlechtičen k uchování společenského postavení v dlouhém 19. století; Academia, Praha, 2023; s. 142, 403 ISBN 978-80-200-3381-9
Vysoké funkce v c. k. armádě a u dvora následníka trůnu Františka Ferdinanda zastával také jeho bratranec Albert Nostic (1843–1929).Albert Karel z Nostic-Rienecku in: Österreichisches Biographisches Lexikon dostupné online
Tituly a ocenění Užíval šlechtický titul říšský hrabě, který rodina získala v roce 1651. V roce 1875 byl jmenován c. k. komořímHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1877; Vídeň, 1877; s. 194 dostupné online a v roce 1900 obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1902; Vídeň, 1902; s. 213 dostupné online Během služby v armádě a působení u císařského dvora získal řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1914; Vídeň, 1914; s. 39 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Válečná medaile (1873) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy (1910)
Zahraničí 60x60pixelů velkokříž Vojenského záslužného kříže (Španělsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu sv. Michaela (Bavorsko) 60x60pixelů Řád červené orlice I. třídy (Německo) 60x60pixelů velkokříž Řádu koruny (Belgie) 60x60pixelů rytíř Řádu Albrechtova (Sasko)
Odkazy
Reference
Literatura POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 343–344 ISBN 978-80-85955-39-2 Externí odkazy Biografie Jana Nostice in: Österreichisches Biographisches Lexikon
Jan Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Tajní radové Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Španělsko) Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova Kategorie:Nositelé Řádu svatého Michaela (Bavorsko) Kategorie:Narození 6. dubna Kategorie:Narození v roce 1847 Kategorie:Narození v župě Bács-Kiskun Kategorie:Úmrtí 15. října Kategorie:Úmrtí v roce 1915 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži