Šestá hodnotící zpráva (AR6) Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) je šestou z řady zpráv, které hodnotí vědecké, technické a socioekonomické informace týkající se změny klimatu. Tři pracovní skupiny (WG I, II a III) pracovaly na následujících tématech: Fyzikální vědecké základy (WGI); Dopady, adaptace a zranitelnost (WGII); Zmírňování změny klimatu (WGIII). Z nich první studie byla zveřejněna v roce 2021, druhá zpráva v únoru 2022 a třetí v dubnu 2022, závěrečná souhrnná zpráva pak v březnu 2023.
Tato zpráva syntetizuje existující vědeckou literaturu a je napsána třemi vědeckými pracovními skupinami, které sdružují několik stovek autorů. Tyto tři skupiny, z nichž každá publikuje část zprávy, se zaměřují na to: 1) fyzické základy změny klimatu; 2) jeho dopad na lidstvo, zranitelnosti a adaptaci na změnu klimatu; a 3) zmírnění změny klimatu. Každá část zahrnuje „shrnutí pro tvůrce politik“, jehož obsah je přezkoumán, upravován — pouze se souhlasem autorů — a schvalován řádek po řádku vládními představiteli, z nichž někteří se snaží jeho rozsah zmenšit.
První ze tří pracovních skupin zveřejnila svou zprávu dne 9. srpna 2021 pod názvem Climate Change 2021. Na této první zprávě pracovní skupiny (WG I) se podílelo celkem 234 vědců z 66 zemí. Autoři vycházeli z více než 14 000 vědeckých prací a vytvořili zprávu o 3 949 stranách. Dokument Shrnutí pro tvůrce politik (SPM) byl vypracován vědci a odsouhlasen řádek po řádku 195 vládami v IPCC během pěti dnů předcházejících 6. srpnu 2021.
Podle zprávy WG I je možné zabránit oteplení o 1,5 °C nebo 2,0 °C pouze v případě, že dojde k masivnímu a okamžitému snížení emisí skleníkových plynů. Deník The Guardian na titulní straně zprávu popsal jako „dosud nejostřejší varování“ před „zásadními nevyhnutelnými a nezvratnými změnami klimatu“, obdobně reagovala i další média i političtí představitelé a aktivisté po celém světě. V skoro všech emisních scénářích, které jsou ve zprávě zastoupeny, dosáhne hodnota oteplení alespoň na určitou dobu hranice 1,5 °C. Pokud se však emise skleníkových plynů do roku 2030 sníží na polovinu a do roku 2050 budou čistě nulové, lze globální oteplování ještě zastavit. Pokud ale svět nezačne drasticky snižovat emise do doby vydání příští zprávy IPCC, již nebude možné oteplení o 1,5 stupně zabránit.
V únoru 2022 vyšla druhá část Šesté hodnotící zprávy nazvaná Dopady, adaptace a zranitelnost. Autoři při psaní vyšli z více než 34 tisíc vědeckých prací. Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres zprávu pojmenoval „atlasem lidského utrpení“. Zpráva dokazuje, že extrémní projevy podnebí poškozují produkci potravin, ohrožují biodiverzitu i lidské zdraví. „Změna klimatu způsobená člověkem způsobuje nebezpečné a rozsáhlé narušení přírody a ovlivňuje životy miliard lidí na celém světě, a to navzdory snahám o snížení rizik. Nejhůře jsou postiženi lidé a ekosystémy, kteří jsou nejméně schopni se s touto situací vyrovnat“, uvedlo IPCC při prezentaci této zprávy.
V dubnu 2022 vyšla třetí část Šesté hodnotící zprávy Zmírňování změny klimatu. Souhrnná zpráva Šesté hodnotící zprávy IPCC vyšla 20. března 2023.
Ve zprávě jsou uvedeny pokyny jak pro krátkodobé, tak dlouhodobé reakce. Podle zprávy je hlavním zdrojem nárůstu globálního oteplování nárůst emisí CO2, přičemž uvádí, že je pravděpodobné, nebo velmi pravděpodobné, že při vyšších emisích překročí 1,5 °C.
Podle zprávy WGI je možné zabránit oteplení o 1,5 °C nebo 2,0 °C pouze tehdy, pokud dojde k masivnímu a okamžitému snížení emisí skleníkových plynů. Guardian popsal zprávu jako „dosud nejvýraznější varování“ před „zásadními nevyhnutelnými a nevratnými změnami klimatu“, což je téma, které opakuje mnoho novin i političtí vůdci a aktivisté po celém světě.
Příprava zprávy
Autoři Autoři zpráv IPCC jsou převážně výzkumníci z akademické sféry, doplněni několika odborníky z nevládních organizací nebo soukromého sektoru. Jsou jmenováni předsednictvem IPCC (které je samo voleno valným shromážděním) na základě návrhů členských států. V případě Šesté hodnotící zprávy to bylo 787 dobrovolníků, z nichž 32 % tvořily ženy. Téměř dvě třetiny (61 %) z nich pocházejí z rozvinutých zemí, z Evropy pak 37 % autorů; pět nejvíce zastoupených zemí jsou Spojené státy, Spojené království, Německo, Austrálie a Čína.
Historie Po založení IPCC v roce 1988 byla v roce 1990 vydána První hodnotící zpráva (AR1), která byla aktualizována v roce 1992. V přibližně šestiletých intervalech následovala další vydání hodnotící zprávy IPCC: AR2 v roce 1995, AR3 v roce 2001, AR4 v roce 2007 a AR5 v roce 2014.
V dubnu 2016 bylo na 43. zasedání IPCC, které se konalo v keňském Nairobi, rozhodnuto o tématech tří zvláštních zpráv (SR) a jedné metodické zprávy o inventurách skleníkových plynů v rámci hodnotícího cyklu AR6, které byly dokončeny v přechodné fázi od dokončení páté hodnotící zprávy a zveřejnění výsledků šesté hodnotící zprávy.
Vydání Šesté hodnotící zprávy bylo zpožděno kvůli pandemii COVID-19; ta ovlivnila přípravu vědecké literatury, práci autorů i organizaci schvalovacích zasedání - nebylo možné konat osobní setkání, bylo potřeba přejít na virtuální režim, vznikly časové rozdíly a technické problémy, což snížilo efektivitu práce a prodloužilo proces schvalování.
Před vydáním Šesté hodnotící zprávy bylo vydáno několik zvláštních zpráv. Zvláštní zpráva o globálním oteplování o 1,5 °C v říjnu 2018. Zpřesnění pokynů IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 v květnu 2019. Zvláštní zpráva o změně klimatu, krajině a půdě v srpnu 2019. Zvláštní zpráva o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu v září 2019.
Struktura Šestá hodnotící zpráva se skládá ze zpráv tří pracovních skupin (WG I, II a III) a souhrnné zprávy, která hodnocení uzavírá.
Zpráva pracovní skupiny I „Fyzikální vědecké základy změny klimatu“ byla zveřejněna podle původního plánu v srpnu 2021. Příspěvek pracovní skupiny II „Dopady, adaptace a zranitelnost“ byla zveřejněna v únoru 2022 . Příspěvek pracovní skupiny III „Zmírňování změny klimatu“ byla zveřejněna v září 2022. Souhrnná zpráva by byla zveřejněna v březnu 2023.
Geopolitika Geopolitika byla do klimatických modelů zahrnuta poprvé, a to v podobě pěti Scénářů socioekonomického vývoje: SSP1 „Udržitelný vývoj (zelená cesta)“, SSP2 „Střední cesta“, SSP3 „Regionální rivalita (kamenitá cesta)“, SSP4 „Nerovnosti (rozdělená cesta) a SSP5 „Rozvoj založený na fosilních palivech (cesta po dálnici)“.
Tyto cesty předpokládají, že mezinárodní spolupráce a celosvětový růst HDP usnadní přizpůsobení se změně klimatu. Geopolitické cesty posloužily jako jeden ze zdrojů pro tvorbu Společných socioekonomických cest ve zprávě spolu s dalšími zdroji: Jedním z předpokladů je, že dostatečný HDP a technologie odvozené od rozvoje fosilních paliv umožní přizpůsobit se i nárůstu teploty o 5,0 °C. Zpráva, která je založena na vědeckém konsensu a kterou sepsaly stovky vědců, však předpoklad o adaptaci na 5 °C nepotvrdila. Někteří odborníci předpokládají, že ačkoli se dnes šance pro nejhorší scénář (5 °C) a nejlepší základní scénář (1,5 °C) zdají nižší, nejpravděpodobnější výsledek se pohybuje kolem 3,0 °C.
Zpráva výslovně uvádí: "Každá cesta je vnitřně konzistentním, věrohodným a integrovaným popisem socioekonomické budoucnosti, ale tyto socioekonomické budoucnosti nezohledňují dopady změny klimatu a nepředpokládají se žádné nové klimatické politiky. ... Vývoj hnacích sil a emisí v rámci scénářů SSP ze své podstaty nezohledňuje účinky změny klimatu."
Účast Stejně jako jiným významným mezinárodním vědeckým procesům bylo IPCC vytýkáno, že dostatečně nezapojuje vědce z globálního Jihu. Bylo například poukázáno na předsudky, které brání africkým vědcům v účasti, jako jsou požadavky na publikace a na to, aby se před vstupem do panelu přispěvatelů stal odborným recenzentem. Podobně ve zprávě o fyzikálních vědách bylo v autorském týmu pouze 28 % žen.náhled|upright=2|Historie globálních teplotních změn a příčin nedávného oteplování (graf ze Šesté hodnotící zprávy) náhled|Anomálie globální povrchové teploty od počátku našeho letopočtu (ve srovnání s lety 1850–1900), rekonstrukce a přímá pozorování. Křivka ukazuje oteplování bezprecedentní v předindustriální éře, které kolem roku 1960 prudce a stabilně zrychlilo a nakonec dosáhlo +1,21 °C.
Fyzikální vědecké základy změny klimatu (Zpráva skupiny WG I) Celkem 234 vědců ze 66 zemí přispělo k první ze tří zpráv pracovních skupin. Pracovní skupina 1 (WGI) publikovala knihu Climate Change 2021: The Physical Science Foundation. Autoři zprávy vycházeli z více než 14 000 vědeckých článků a vytvořili 3 949stránkovou zprávu. Vědci také vypracovali Souhrn pro tvůrce politik (SPM) jehož znění bylo schváleno zástupci 195 zemí během pěti dnů před 6. srpnem 2021. Byla publikována v pondělí 9. srpna 2021.
Podle zprávy je možné zabránit oteplení o 1,5 °C nebo 2 °C pouze tehdy, pokud dojde k masivnímu a okamžitému snížení emisí skleníkových plynů. Ve svém článku na titulní straně The Guardian označil zprávu za „dosud nejvýraznější varování“ před „zásadními nevyhnutelnými a nevratnými změnami klimatu“, což je téma, které opakuje mnoho novin po celém světě.
Technické shrnutí (TS) poskytuje úroveň detailu mezi Souhrnem pro tvůrce politik (SPM) a plnou zprávou. Kromě toho byl vytvořen interaktivní atlas „pro flexibilní prostorovou a časovou analýzu jak informací o změně klimatu podložených daty, tak zjištění hodnocení ve zprávě“.
Oproti předchozím hodnocením obsahuje zpráva mnohem více podrobností o regionálních dopadech změny klimatu, ačkoli je zapotřebí dalšího výzkumu změny klimatu ve východní a střední části Severní Ameriky. Vzestup hladiny oceánů do roku 2100 se bude pravděpodobně pohybovat od půl do jednoho metru, ale není vyloučeno ani zvýšení o dva až pět metrů, protože procesy nestability ledového příkrovu jsou stále nedostatečně pochopeny. náhled|Snížení emisí skleníkových plynů požadovaných pro cíle +2°C a +1,5°C.
Hlavní zjištění zprávy WG 1 Zpráva Pracovní skupiny 1 (WGI) s názvem Climate Change 2021: The Physical Science Basis obsahuje třináct kapitol a zaměřuje se na základní konsenzus klimatické vědy za příčinami a důsledky emisí skleníkových plynů u člověka. Ve srovnání s předchozími hodnoceními zpráva obsahovala mnohem více detailů o regionálních dopadech změny klimatu, ačkoli je potřeba více výzkumu o změně klimatu ve východní a střední Severní Americe. Zvýšení hladiny moře do roku 2100 bude pravděpodobně od poloviny do jednoho metru, ale dva až pět metrů není vyloučeno, protože jsou stále nedostatečně prozkoumány procesy nestability ledových příkrovů.
Ve všech Společných socioekonomických scénářích, které jsou ve zprávě zastoupeny, dosáhne hodnota oteplení alespoň na určitou dobu hranice 1,5 °C. Hlavní autor zprávy Joeri Rogelj však uvedl, že je možné se oteplení o 1,5 °C zcela vyhnout, ale k jeho dosažení bude svět potřebovat snížit emise o 50 % do roku 2030 a o 100 % do roku 2050. Pokud svět nezačne drasticky snižovat emise do doby vydání příští zprávy IPCC, již nebude možné oteplení o 1,5 stupně zabránit.
Zpráva vyčísluje citlivost klimatu na 2,5 až 4 °C pro zdvojnásobení koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, nejlepší odhad je 3 °C. Poprvé byla do klimatických modelů zahrnuta geopolitika, a to v podobě pěti Scénářů socioekonomického vývoje (SSP), přičemž SSP1-1.9 je novým scénářem, která modeluje, jak by lidé mohli udržet oteplení pod 1,5 °C s poměrně nízkým radiačním tlakem 1,9 W/m2 v roce 2100, která modeluje, jak by lidé mohli udržet oteplování pod hranicí 1,5 °C. Ale i v tomto scénáři globální teplota vrcholí na 1,6 °C v letech 2041–2060 a poté by měla klesnout. +Scénáře socioekonomického vývoje v šesté hodnotící zprávě IPCCSSPScénářOdhadované oteplení (2041–2060)Odhadované oteplení (2081–2100)Velmi pravděpodobný rozsah °C (2081–2100)SSP1-1.9velmi nízké emise skleníkových plynů: