Kornatický mlýn v Kornaticích v okrese Rokycany je vodní mlýn, který stojí v severozápadní části obce na Kornatickém potoce.Kornatický mlýn. Vodní mlýny (vodnimlyny.cz). 2012–2017, Rudolf Šimek, Jan Škoda, 28.3.2019. [cit. 2021-11-29]. Dostupné online. V letech 1958–1977 byl chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky. Vodní mlýn. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000158809, rejstříkové číslo ÚSKP 54203/4-2528. [cit. 2021-11-29]. Dostupné online
Historie Mlýn je zmíněn roku 1680, kdy mlynář Hrdlička užíval dva strychy panských polí a měl za povinnost vychovávat jednoho panského psa. V roce 1808 mlýn vyhořel a o rok později za velké vody byla protržena hráz rybníka, ze kterého vedla ke mlýnu voda.
K roku 1850 je uváděn mlýn se dvojím složením a k němu pila; obojí v majetku mlynáře Hrdličky, který bydlel v č. 29 u Šlaufů. Pila byla v provozu v letech 1850–1870, zanikla do roku 1887.
Mlynář Karel Vodák bojoval v ruských legiích. Dcera Anna se roku 1922 provdala za Josefa Košana a mlýn dostala věnem. V roce 1930 prodal Košan mlýn za 132 000 Kč Josefu Vlnařovi. O tři roky později byla obnovena hráz rybníka, splav a stavidla.
Roku 1941 byl mlýn zaplombován a o dva roky později definitivně zastaven. Po válce se v roce 1946 Rudolf Vlnař vystěhoval do pohraničí.
Popis Na dvoře pozdně barokního mlýna stál roubený špýchar z roku 1774, který byl přenesen do skanzenu v Kouřimi (rok 1977). Špýchar na obdélném půdoryse má zvýšené přízemí. Půdní prostor uzavírá roubená klenba, na které leží sedlová střecha krytá taškami. Vchod do špýcharu je v boční stěně, přístupný po dřevěných schodech s pavláčkou a má původní barokní dveře.
Voda na vodní kolo původně vedla náhonem z rybníka přímo nad mlýnem; jeho hráz se však při povodni 1809 protrhla a nebyla obnovena. Později byla voda přiváděna novou strouhou z Flusařského rybníka. Kromě mlýna byla vodou z tohoto rybníka poháněna také panská pila a flusárna. Každý z těchto provozů měl jedno stavidlo a k mlýnu patřilo to prostřední. Po zániku pily mlýn přibíral vodu také z jejího stavidla.
V 60. letech 20. století existovalo ještě torzo polouměleckého složení – hřídel, palečné kolo, násypky a minimálně jedna válcová stolice. Kolem roku 1930 měl mlýn 1 kolo na svrchní vodu (hltnost 0,209 m³/s, spád 4,96 m, výkon 8,6 HP).
Odkazy Reference
Literatura HNOJSKÁ, Vendula. Toulky po vodě. 2, Mlýny na přítocích řeky Úslavy. Vyd. 1. Blovice: Muzeum jižního Plzeňska v Blovicích, 2011. 164 s. ISBN 978-80-87495-03-2. S. 158–160
Související články Seznam vodních mlýnů v Česku
Externí odkazy Kornatice na webu ČÚZK, Archivní mapy Kornatický mlýn na Obec Kornatice. Luděk Bouchner, 4. 7. 2017 Špýchar kornatického mlýna na Obec Kornatice, NPÚ, PhDr. Ivan Minář, Ph.D.
Kategorie:Kornatice Kategorie:Vodní mlýny v okrese Rokycany Kategorie:Kulturní památky v okrese Rokycany Kategorie:Povodí Úslavy