František Josef Pelz (23. srpna 1848 Zbraslav u Prahy – 30. prosince 1922 Hostivice) byl český učitel, spisovatel, hudební skladatel a sokolský činovník, autor písně Lví silou, jež se stala oficiální sokolskou hymnou.
Život Narodil se na Zbraslavi nedaleko Prahy v rodině truhláře a modeláře Josefa Pelze a jeho manželky Marie, rozené Wildové, pocházející ze Zbraslavi. Roku 1866 vystudoval malostranský učitelský ústav. Následně pak působil jako učitel na území tehdejšího smíchovského okresu, na obecných školách ve vsích Slivenec a Únětice. S počátkem školního roku 1874/1875 pak nastoupil na obecnou školu v Hostivici, kde se usadil, a působil zde až do svého penzionování roku 1911.
Vedle své pedagogické činnosti se rovněž angažoval ve veřejném životě: byl členem hostivického Sokola a zdejšího sboru dobrovolných hasičů. Soustavně se věnoval komponování sokolských skladeb. Věnoval se také ornitologii.
František Josef Pelz zemřel 30. prosince 1922 v Hostivici ve věku 74 let. Pohřben byl na pražském Bubenečském hřbitově.
Roku 1932 u příležitoti 10 let od jeho úmrtí mu byla na zdi staré obecné školy na hostivickém Husově náměstí čp. 59 odhalena kovová pamětní deska. Během nacistické okupace musela být ukryta a znovuobnovena byla až roku 1969.
Dílo
Píseň Lví silou Pelzovým nejznámějším výtvorem bylo roku 1882 zkomponování a sepsání textu k sokolské písni Lví silou. a věnoval ji „čacké tělocvičné jednotě Sokol v Kralupech nad Vltavou“. Podtext názvu skladby zní „Slavnostní pochod Sokolů“. Píseň byla posléze uznána za oficiální sokolskou hymnu. V pozdějších letech byla několikrát hudebně upravována, mj. autorem slavných pochodových skladeb Františkem Kmochem. Opakovaně pak, vedle pravidelných Všesokolských sletů, zazněla ve chvílích nutnosti posílení národního sebevědomí: v době Pražského povstání v květnu 1945 ji opakovaně hrál Československý rozhlas a vybízel tak k pokračování v boji proti německým nacistickým okupantům.
Originální (Pelzův) text První sloka
Lví silou vzletem sokolím ku předu kráčejme a drahé Vlasti v oběti své síly snášejme! A byť i cesta daleká ta Sokolíka neleká. Jen mužně statně ku předu vždyť drahá Vlast čeká! Druhá sloka
Vlast, máti, až nás zavolá co věrné dítky své, tu mocná paže Sokola zlé škůdce v souboj zve. Tož, blahá bude naše slast za oběť svůj i život klást. To svaté heslo Sokola: "Za národ, drahou Vlast!" nebo: "Za národ, právo, Vlast!"Třetí sloka
Jen, bratři, silou hrdinnou svou hajme Vlast i řeč. To chloubou buď nám jedinou a pro ni/ně spějme v seč. A potom teprv v spásný den nám vzejde krásný, zlatý sen. Pak sluncem jasným bude plát nám povždy volnost jen!
Podbrdská Kde vletořícné Brdské stráně – drahý domov náš – tu matce Vlasti ku obraně naše bdělá stráž. Paž silná, mužná česká plec a čela jak náš Plešivec ; a jak ten věnec našich hor, tak mocný je náš vzdor. Na troskách našich slavných hradů bují nový květ, a z našich rolí, luhů, sadů, český skřivan vzlét. My máme píseň, český zpěv a v tepnách žhavou českou krev a hlavy skály, ocel páž – kraj český – věčně náš!Náš Jungmann Bohem požehnaný z našich vyšel chat; my jazyk svůj na pokřik planý nedáme si rvát. Na věky českým kraj je náš, a my jsme jeho věrná stráž, a hotovi jsme dát se v seč – za naši svatou, českou řeč.
Naděje Byť na nás přišla potopa, hoj, bratří, v pevný sraz a celý svět-li zatopí, my postavme jí hráz!Hráz ze svých těl a z lásky té, co hory přenáší, ne, nad zoufalstvím prapor náš se nikdy nevznáší. My byli často orváni, jak v zimě sirý strom, však jaro přišlo vždycky zas a zas se ozval hrom! Hrom, jímnž jsme kdysi vzbouřili Řím a půl Evropy, hej, kdo máš takou minulost, neboj se potopy! Hoj, letí mraky Sokolů, hoj, mračna Sokolic, ej, vzhůru, drahý národe, k svobodě s námi vstříc! Ej, vzhůru k metě vytčené, kdo chce, je vítězem! Poctiví, silní, doletí a zmetky pozři zem! náhled|266x266pixelů|Pamětní deska F. J. Pelze na Husově náměstí v Hostivici
Spisy O šetření užitečného ptactva (ornitologická práce)
Odkazy
Reference
Externí odkazy Sokolský zpěvník (1901–1925)
Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského za posledních 100 let (1885)
Kategorie:Čeští pedagogové Kategorie:Čeští hudební skladatelé Kategorie:Členové Sokola Kategorie:Čeští hasiči Kategorie:Čeští textaři Kategorie:Narození v roce 1848 Kategorie:Narození 23. srpna Kategorie:Narození na Zbraslavi Kategorie:Úmrtí 30. prosince Kategorie:Úmrtí v Hostivici Kategorie:Muži Kategorie:Čeští ředitelé škol Kategorie:Úmrtí v roce 1922 Kategorie:Čeští ornitologové Kategorie:Pohřbení na Bubenečském hřbitově