Biokoridor Hloučela (též známý jako Lesopark Hloučela) je pás zeleně podél říčky Hloučela v Prostějově.
Historie Biokoridor Hloučela vznikl uměle. S nápadem osázet břehy Romže přišel profesor reálného gymnázia v Prostějově Rudolf Wolf v roce 1905. Povolení získal až v roce 1914. Záměr prosadil jako předseda Okrašlovacího spolku v Prostějově a společně se studenty provedl terénní úpravy bývalého rumiště a skládky. Během 14 dní osadili tito dobrovolníci od ulice Olomoucká až po ulici Kostelecká (cca 1,5 km) kolem osmi tisíc stromů. Zásluhu na realizaci vzniku lesoparku měl i lichtenštejnský správce lesů na Plumlově Antonín Anderka.
Lesopark byl silně poškozen za druhé světové války. Město Prostějov převzalo správu v roce 1966.
Současnost Přestože se jedná o uměle vytvořený lesopark, rostou v něm především autochtonní a zdomácnělé druhy. Mezi zastoupené druhy dřevin patří lípy, jilmy, jasany, javory, olše, habry, duby, topoly, vrby, hlohy, akáty, jírovce; výjimečně i ovocné stromy a jehličnany. Z ptáků se zde vyskytuje kalous ušatý, puštík obecný, skorec vodní, volavka popelavá a ledňáček říční.
V roce 2007 vznikla vně biokoridoru naučná stezka dlouhá přibližně 4 km s 11 informačními tabulemi, které návštěvníkům přibližují rostlinné a živočišné druhy zde se vyskytující. Navrhovatelem projektu bylo sdružení ČSOP Iris Prostějov, na financování se podílelo město Prostějov a společnost RWE Transgas Net v rámci programu Blíž přírodě.
Cyklostezka biokoridorem Hloučela V prosinci roku 2013 byl na místo polní cesty v úseku od ulice Krkonošská v Prostějově až po silnici III. třídy č.37762, která cyklostezku protíná, vybudován první úsek asfaltové zpevněné cesty pro pěší i cyklisty. Termín zahájení stavby započal o rok dříve, přičemž o samotném projektu se diskutovalo již po roce 2000, rozhodnutí padlo o deset let později. Tato část trasy dlouhá 2 km stála místo předpokládaných 6,5 milionů Kč 9,5 milionů korun.
Závěrečný kilometr úseku cyklostezky, od zmíněné silnice III. třídy až do Mostkovic, byl dokončený v roce 2020. V jednom místě ji protíná silnice II/150 a bylo zde nutné nainstalovat bezpečnostní prvky. Úsek vede po bývalé lesní pěšině, kdy část stromů musela ustoupit stavbě, což se ne u všech místních obyvatel setkalo s pochopením. Cena za vybudování této části asfaltového terénu a dalších úprav byla vypočtena na šest milionů korun. Cyklostezka je součástí Jantarové stezky, dálkové cyklotrasy.
Na konci cyklostezky v Mostkovicích a po na pojení na silnici č. 377 lze dojet až k části plumlovské přehrady.
Odkazy Reference
Literatura DAŇKOVÁ, Jana – ZATLOUKALOVÁ, Eva – ŠVÉCAROVÁ, Anna – KLABNÍK, Ladislav: Průvodce naučnou stezkou biokoridorem Hloučela. Prostějov 2008. ISBN 978-80-254-1215-2. ŠVÉCAROVÁ, Anna: Parky a dřeviny Prostějova. Prostějov 2007. ISBN 978-80-239-8970-0. -zv-: Biokoridor Hloučela je bohatší o naučnou stezku. Prostějovský Večerník, 3. 12. 2007, s. 2. -zv-: Biokoridor Hloučela v prostějovském muzeu. Prostějovský Večerník, 11. 2. 2008, s. 5.
Související články Hloučela
Kategorie:Prostějov Kategorie:Mostkovice Kategorie:Parky v Prostějově Kategorie:Povodí Hloučely Kategorie:Cyklistické trasy a stezky v okrese Prostějov Kategorie:Cyklistické trasy a stezky v Prostějově Kategorie:Naučné stezky v okrese Prostějov