Bečevská brána je geomorfologický podcelek v okrese Přerov. Tvoří jihozápadní část Moravské brány, která je sama součástí pásma Západních Vněkarpatských sníženin v subprovincii Vněkarpatské sníženiny. Na východě na ni navazuje Oderská brána a na západě vyúsťuje do Hornomoravského úvalu. Nazývá se podle řeky Bečvy, která jí protéká.
Poloha a členění vlevo|náhled|Západní část Bečevské brány a její členění na geomorfologické mapě okolí Přerova Brána se nachází na východě České republiky, na Moravě v Olomouckém kraji. Tvoří nejužší část Moravské brány, která na severovýchodě pokračuje rozlehlejším podcelkem Oderská brána, kudy protéká řeka Odra s přítokem Luha.
Prostírá se na území měst Přerov, Lipník nad Bečvou a Hranice a dalších mezilehlých obcí (Prosenice, Osek nad Bečvou, Týn nad Bečvou, Jezernice aj.). Je to plochá pahorkatina až rovina vyplněná neogenními mořskými a pleistocenními říčními sedimenty.
Nejvyšším bodem oblasti je jižní úbočí kopce Obírka, kde vymezený podcelek dosahuje nadmořské výšky 382 m (zároveň je toto místo i nejvyšším bodem Moravské brány). Nejníže je tok Bečvy v Přerově (206 m).
Podcelek je téměř 30 km dlouhý a v průměru 5 km široký.
Bečevská brána se dále člení na tři geomorfologické okrsky:
Jezernická pahorkatina – zhruba severně od silnice I/47, plošně největší část Dolnobečevská niva – údolní niva podél řeky Bečvy Radslavická rovina – jižně od Bečvy okolo Přerova a Radslavic { "type": "FeatureCollection", "features": [ { "type": "Feature", "properties": {}, "geometry": { "type": "LineString", "coordinates": [ [ 17.426376, 49.461253 ], [ 17.447319, 49.441399 ], [ 17.5383, 49.497596 ], [ 17.615891, 49.519879 ], [ 17.74395, 49.55043 ], [ 17.792015, 49.560671 ], [ 17.751846, 49.605835 ], [ 17.695198, 49.595382 ], [ 17.705841, 49.577584 ], [ 17.577438, 49.553352 ], [ 17.534523, 49.544374 ], [ 17.507057, 49.530121 ], [ 17.516327, 49.520988 ], [ 17.43084, 49.471731 ], [ 17.42672, 49.461473 ] ] } } ] } Charakter a význam Bečevská brána je výraznou protáhlou sníženinou sevřenou mezi Nízkým Jeseníkem (Tršická pahorkatina a Oderské vrchy) a Podbeskydskou pahorkatinou (masiv Maleník). Obsahuje nejužší a nejvíce zahloubenou část Moravské brány; zejména Oderské vrchy do ní spadají prudkým svahem vysokým až 300 metrů.
Oblast je osídlena a komunikačně využívána od pravěkých dob, jak dokazuje významné naleziště Předmostí u Přerova na západním konci brány. Procházela tudy Jantarová stezka. Ve středověku zde byl pro kontrolu této strategické spojnice založen hrad Helfštýn a města Lipník a Hranice.
Branou prochází páteřní české dopravní komunikace mezinárodního významu – dálnice D1 (evropské silnice E442 a E462) a souběžně II. a III. železniční koridor (Olomouc / Přerov – Hranice – Ostrava).
Ochrana přírody V podcelku se nachází maloplošná zvláště chráněná území:
NPR Žebračka PR Škrabalka PP Malé laguny PP Týn nad Bečvou
Galerie
Odkazy Poznámky
Reference
Kategorie:Brány v Česku (geomorfologie) Kategorie:Geomorfologické podcelky v Česku Kategorie:Moravská brána Kategorie:Geografie okresu Přerov Kategorie:Geografie Hranic (okres Přerov)