Rudolf hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína (maďarsky Chotek Rezsö gróf) (12. února 1822, Milán – 3. prosince 1903, Futog) byl uherský šlechtic, politik a velkostatkář, zakladatel uherské větve starého českého rodu Chotků. Od mládí žil v Uhrách, kde po matce zdědil značný majetek, a aktivně se zapojil do veřejného dění. Po porážce maďarské revoluce (1848–1849) se stáhl do soukromí a věnoval se správě majetku. Jeho hlavním sídlem byl zámek Dolná Krupá, krátce vlastnil také majetek v Čechách (Ratměřice). Později získal dědičné členství v uherské Sněmovně magnátů.

Životopis náhled|vlevo|Zámek Dolná Krupá Pocházel ze starého českého šlechtického rodu Chotků, narodil se jako mladší syn plukovníka Heřmana Chotka (1786–1822) a jeho manželky Henrietty, rozené hraběnky Brunswikové z Korompy (1789–1857).Rodokmen rodu Chotků dostupné online Henrietta byla dědičkou panství Dolná Krupá (Korompa) v Horních Uhrách a Futog v dnešní Vojvodině, později ještě přikoupila v Čechách velkostatek Ratměřice-Jankov. Heřman Chotek prodělal vojenskou kariéru za napoleonských válek a zemřel v Miláně ve věku 37 let na následky těžkého nachlazení dva měsíce po Rudolfově narození.CERMAN, Ivo: Chotkové. Příběh úřednické šlechty; NLN, Praha, 2008; s. 422–424 ISBN 978-80-7106-977-5 Po otcově předčasné smrti strávil Rudolf dětství v Budíně a v rodině své matky byl vychován zcela v maďarském duchu. Vzdělání získal v Trnavě a Bratislavě, poté studoval filozofii a práva na univerzitě v PeštiŽivotopis Rudolfa Chotka dostupné online a absolvoval kavalírskou cestu, z pověření župy Bács-Bodrog studoval především kanalizační systémy v Nizozemí. Po návratu do Uher se aktivní zapojil do politiky v rámci župy Bács-Bodrog a dva roky byl delegátem na Uherském zemském sněmu,Rudolf Chotek in: Kislexikon dostupné online v roce 1847 byl jmenován c. k. komořím.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1891; Vídeň, 1891; s. 249 dostupné online V roce 1848 se po boku Gyuly Andrássyho aktivně zapojil do revoluce a stal se zapisovatelem uherského sněmu.Rudolf Chotek v Almanachu uherského parlamentu dostupné online Po porážce revoluce odešel do soukromí na své panství Futog a později se věnoval především správě majetku. Nakonec v závěru života díky vlastnictví statků v Uhrách získal dědičné členství ve Sněmovně magnátů.

Majetek a rodina náhled|vlevo|Zámek Futog Po matce převzal v roce 1857 majetek v Uhrách. Pobýval potom střídavě na zámcích Dolná Krupá a Futog. K panství Futog na Dunaji poblíž Noviho Sadu patřilo téměř 14 000 hektarů půdy, panství Dolná Krupá zahrnovalo 1 724 hektarů půdy. Hodnota majetku včetně vídeňského paláce byla počátkem 20. století vyčíslena na více než 7,5 miliónů korun.Uherská linie Chotků na webu Zámku Veltrusy dostupné online Zatímco na panství Futog se podnikalo především v zemědělství (7 hospodářských dvorů a 4 mlýny), v Dolné Krupé fungovalo několik průmyslových podniků (pivovar, lihovar a především cihelna). Zámek Dolná Krupá byl v té době centrem společenského života a disponoval bohatými uměleckými sbirkami především malířství (Tizian, Peter Paul Rubens, Jan Kupecký).Historie zámku Dolná Krupá na webu kastieldolnakrupa dostupné online Rudolf Chotek se věnoval také zkrášlování zámeckého parku, na počest narození svých dětí nechal vysadit čtyři sekvojovce obrovské. K výsadbě těchto dřevin jej inspiroval starší bratr Otto, který nechal vysadit sekvojovce v Ratměřicích. Ze čtyř dolnokrupských sekvojovců se dodnes dochoval jen jeden, který v roce 2008 získal na Slovensku druhé místo v soutěži Strom roku. Po starším bratru Ottovi zdědil Rudolf v roce 1889 velkostatek Ratměřice-Jankov ve středních Čechách.Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, VII. díl - Východní Čechy; Praha, 1989; s. 416 Tento majetek zahrnoval 1 900 hektarů půdy a zámek Ratměřice, hodnotu měl přibližně 400 000 zlatých.Přehled majetku Rudolfa Chotka v Čechách in: PROCHÁZKA, Johann von: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen, Praha, 1891; s. 77–78 dostupné online Velkostatek Ratměřice však kvůli vysokému zadlužení prodal v roce 1898. Součástí dědictví po bratru Ottovi byl také Chotkovský palác ve Vídni.Chotkovský palác ve Vídni na webu planet-vienna dostupné online

V roce 1862 se ve Vídni oženil s hraběnkou Marií Antonií Khevenhüller-Metschovou (1838–1892), dcerou knížete Richarda Khevenhüller-Metsche. Marie Antonie se později stala c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže.Rodina Chotků in: Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1896; Gotha, 1896; s. 226 dostupné online Z jejich manželství pocházely čtyři děti, dědicem a posledním členem uherské linie byl syn Rudolf Otto, po jeho úmrtí si dědictví rozdělily jeho starší sestry.POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 1999; Praha, 1999; 413 s. ISBN 80-85955-13-X

1. Marie Henrieta (1863–1946), dědička velkostatku Dolná Krupá (1921), čestná dáma Ústavu šlechtičen v Brně, zakladatelka rozária v Dolní Krupé 2. Anna (1865–1881) 3. Gabriela (1867–1933), dáma Řádu hvězdového kříže, dědička velkostatku Futog (1921), ∞ 1896 František hrabě Schönborn (1870–1942) 4. Rudolf Otto (1870–1921), c. k. tajný rada, komoří, dědičný člen uherské Sněmovny magnátů, majitel velkostatků Dolná Krupá a Futog, poslední potomek uherské linie Chotků

Jeho starší sestra Hermína (1815–1882) byla manželkou hraběte Franz Folliot de Crenneville (1815–1888), rakousko-uherského generála, císařského generálního pobočníka a nakonec císařského nejvyššího komořího. Přes svou manželku byl Rudolf spřízněn s rodinou Khevenhüllerů, jeho švagry byli kníže Jan Karel Khevenhüller-Metsch (1839–1905), majitel velkostatků v Rakousku a Čechách, a jeho bratr Rudolf Khevenhüller-Metsch (1844–1910), rakousko-uherský diplomat a velvyslanec ve Francii.

Odkazy

Reference

Literatura RISTOVSKÁ, Radoslava: Dolnokrupskí Chotekovci a ich potomkovia; Trnavská univerzita v Trnavě, 2021; 164 s. ISBN 978-80-568-0428-5 RISTOVSKÁ, Radoslava: Druhá polovica 19. storočia v hospodárských dejinách dolnokrupského velkostatku; Trnavská univerzita v Trnavě, 2019; 164 s. ISBN 978-83-8111-153-9

Rudolf Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Uherští šlechtici Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Členové Sněmovny magnátů Kategorie:Narození 12. února Kategorie:Narození v roce 1822 Kategorie:Narození v Miláně Kategorie:Úmrtí 3. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1903 Kategorie:Úmrtí v Jihobačském okruhu Kategorie:Muži