Hrobka Thun-Hohensteinů v Děčíně je největší pohřebiště především děčínské větve původně jihotyrolského šlechtického rodu Thun-Hohensteinů v kryptě kostela Povýšení svatého Kříže v Křížové ulici v Děčíně I. Kromě přímých pohřbů sem byly přesunuty i tělesné nebo zpopelněné ostatky Thun-Hohensteinů z dalších rodových pohřebišť, a sice z hraběcí rodinné hrobky na městském hřbitově v Děčíně,Hraběcí hrobka na děčínském hřbitově vznikla s největší pravděpodobností v souvislosti s reformami císaře Josefa II., který v 80. letech 18. století pohřbívání v kostelních hrobkách výslovně zakázal. z děčínské Loretánské kaple a z hrobky pod a při kapli sv. Jana Nepomuckého v Děčíně-Chrástu.

Do krypty se sestupuje po žebříku vchodem v podlaze presbyteria, není však veřejnosti přístupná.

Seznam pohřbených napřímo pod kostelem V kryptě pod presbyteriem kostela byly jistě pohřbeny tři manželky Jana Josefa hraběte z Thun-Hohensteinu.

Chronologicky podle data úmrtí (výběr) V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených. Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Thun-Hohensteinů, žlutě jsou vyznačeny přivdané manželky, pokud zde byly pohřbeny. Jméno Thun se uvádí už v polovině 12. století, možná ještě o století dříve, zde jsou však generace počítány až od Kryštofa Šimona z Thunu (1582–1635), který byl v roce 1604 přijat do říšského stavu svobodných pánů, v roce 1629 byl povýšen do stavu říšských hrabat a který jako první příslušník rodu získal rozsáhlé statky v Čechách. U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.

Pořadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky Datum a místo úmrtí Matka 1. (5.) Marie Kristýna z Hohenzollern-Hechingenu 25. 3. 1715 Bayreuth Heřman Bedřich z Hohenzollern-Hechingenu 22. 11. 1733 Vídeň: Jan Josef z Thun-Hohensteinu 2. 7. 1711 Praha – 27. 5. 1788 (21. 5. nebo 24. 5. 1788 Praha) Pohřbena 10. srpna 1749 do rodinné hrobky v kryptě kostela Povýšení sv. Kříže v Děčíně. Porodila 13 dětí, z nichž deset se dožilo dospělosti. První tři synové byli pohřbeni v hraběcí hrobce na městském hřbitově v Děčíně, poté pod Jánskou kaplí v Chrástu. 1. František Jan Josef (1734–1800), zakladatel klášterecké větve 2. Prokop Josef (1735–1798) 3. Václav Josef Jan (1737–1796), zakladatel děčínské větve 4. Marie Kristýna Josefa, provd. Dietrichstein-Proskau-Leslie (1738–1788, pohřbena v Mikulově) 5. Zikmund Jakub (1739–1779) 6. Norbert (1740–1741) 7. Jan Nepomuk Josef (1742–1811, pohřben v Cholticích), zakladatel choltické větve 8. Marie Valburga Josefa, provd. Clary-Aldringenová (1743–1795) 9. Marie Terezie (1744–1769) 10. Marie Terezie Josefa, provd. Czerninová z Chudenic (1746–?, pohřbena ve Šťáhlavech) 11. Romedius (1747–1748) 12. Leopold Leonard Josef (1748–1826, pohřben na Malostranském hřbitově), biskup pasovský (1796–1826) 6. 8. 1749 Žehušice Marie Josefa Terezie z Öttingen-Spielbergu 2. (5.) Marie Alžběta Kolonicsová z Kollegrádu 22. 5. 1732 Vídeň Ladislav Kolonics z Kollegrádu 29. 7. 1751 Schwaden: Jan Josef z Thun-Hohensteinu Pohřbena 20. prosince 1754 v kryptě kostela Povýšení sv. Kříže. Narodily se jí následující děti: 1. Ladislav Josef (1752–1788) 2. Eleonora Josefa (1753–?) 3. Antonín Josef Vojtěch (1754–1840), zakladatel benátecké větve 18. 12. 1754 Praha Marie Eleonora Kolonicsová z Kollegrádu 3. 6. Jindřiška z Thun-Hohensteinu 20. 5. 1761 Jan Josef z Thun-Hohensteinu Pohřbena 26. 2. 1765. 24. 2. 1765 Marie Anna z Wildenstein-Wildbachu (č. 4) 4. (5.) Marie Anna z Wildenstein-Wildbachu 16. 9. 1734 Štýrský Hradec 11. 1. 1756 Praha: Jan Josef z Thun-Hohensteinu Pohřbena 21. května 1766 v kryptě kostela Povýšení sv. Kříže. Narodily se jí následující děti: 1. Karel (1757–1758) 2. Arnošt (1758–1759) 3. Arnoštka (1759–1767) 4. Jindřiška (1761–1765, č. 3) 5. Evžen (1762–1763) 6. Emanuel Kajetán (1763–?) 7. Vilibald Kajetán Josef (1765–), dvojče 8. Tereza (1765–), dvojče 9. Anežka Gonzaga (1766–1786) 18. 5. 1766 Praha

Ostatky z Loretánské kaple (1885) Loretánská kaple v Děčíně byla postavena v roce 1667 (nebo 1668, případně 1668–1670) nákladem Maxmiliána z Thun-Hohensteinu (1638–1701). V roce 1885 byla kaple zbořena, aby vznikl volný tržní prostor na hlavním (dnešním Masarykově) náměstí.

V kryptě Lorety bylo pochováno dvacet osob, mezi nimi stavebník Maxmilián, jeho tři manželky, třináct dětí a tři přivdané manželky. Před stržením Lorety byly rakve vyjmuty a 13. března 1885 uloženy v kryptě kostela Povýšení svatého Kříže. Rakve Maxmiliána Josefa, Josefa Arnošta, Evžena Josefa a Jindřišky Josefy byly natolik porušené, že musely být zhotoveny nové. Průvod vozů doprovázel děčínský děkan Kropsbauer. Nebožtíci byli uloženi na kamenné podestě u severní zdi směrem ke Křížové ulici. Na stěně podesty byl zhotoven pamětní nápis o převozu ostatků.

Podrobnější informace o zemřelých jsou v tabulce v hesle Loretánská kaple v Děčíně.

Pořadí Jméno Rok narození a úmrtí Pořadí Jméno Rok narození a úmrtí 1. Marie Františka Emerencie z Lodronu 1640–1679 11. 2. Marie Maxmiliána z Liechtensteinu 1659–1687 12. 3. Maxmilián z Thun-Hohensteinu 1638–1701 13. 4. Marie Adelheid z Preysingu ?–1748 14. 5. Maxmilián Josef ?–? 15. 6. Josef Arnošt ?–? 16. 7. Evžen Josef ?–? 17. 8. Jindřiška Josefa ?–? 18. 9. 19. 10. 20.

Ostatky z krypty kaple sv. Jana Nepomuckého v Chrástu (1995) Původní poutní barokní kaple sv. Jana Nepomuckého v Chrástu byla vysvěcena v roce 1723. V letech 1834–1835 byla pod kaplí zřízena hraběcí hrobka, kam byly nejdříve převezeny ostatky z hraběcího pohřebiště na městském hřbitově. Poté se do ní pohřbívalo napřímo. Stavba byla stržena a v letech 1869–1872 nahrazena velkolepou novogotickou kaplí, zároveň byla rozšířena krypta. Naposledy se do hrobky pochovávalo v roce 1935.

Po druhé světové válce museli Thun-Hohensteinové odejít z Československa a kaple začala chátrat. Opakovaně se do ní vloupávali vandalové, kteří dokonce zneuctili ostatky mrtvých. V roce 1992 byly ostatky zpopelněny a 6. dubna 1995 bylo 31 uren jednotného vzhledu uloženo v kryptě kostela Povýšení sv. Kříže. V kostele odsloužil pater Pavel Procházka mši za zesnulé.

Následující seznam osob vychází z přehledu v publikaci Příběh Jánské kaple aneb Duše Chrástu na straně 347, který sestavili Hana Slavíčková a Milan Rosenkranc, ovšem v seznamu figuruje Josefína (1815–1895) dvakrát. Chybějící 38. osobou by mohl být Jan Nepomuk (1742–1749), jehož ostatky měly být do Chrástu převezeny v roce 1835, avšak v běžně dostupných rodokmenech takováto osoba není k dohledání.

Mezi pohřbenými byli majitelé děčínského panství a později velkostatku Jan Josef z Thun-Hohensteinu, Václav Josef, František Antonín I., Bedřich František, kníže František Antonín III. a Jaroslav.

Podrobnější informace o zemřelých jsou v tabulce v hesle Hrobka Thun-Hohensteinů (Děčín-Chrást).

Pořadí Jméno Rok narození a úmrtí Pořadí Jméno Rok narození a úmrtí 1. Jan Nepomuk z Thun-Hohensteinu 1742–1749 17. František Antonín I. z Thun-Hohensteinu 1786–1873 2. Jan Josef z Thun-Hohensteinu 1711–1788 18. Bedřich František z Thun-Hohensteinu 1810–1881 3. Marie Josefa ze Schrattenbachu 1769–1794 19. Eduard z Thun-Hohensteinu 1860–1885 4. Václav Josef z Thun-Hohensteinu 1737–1796 20. Hugo Felix z Thun-Hohensteinu 1826–1887 5. Josef Václav z Thun-Hohensteinu 1785–1797 21. Ladislav z Thun-Hohensteinu 1835–1887 6. Prokop Josef z Thun-Hohensteinu 1735–1798 22. Bedřich František z Thun-Hohensteinu 1888–1888 7. František Josef z Thun-Hohensteinu 1734–1800 23. Antonín Vincenc z Thun-Hohensteinu 1834–1888 8. Eleonora z Thun-Hohensteinu 1753–1816 24. Anna Marie Gabriela ze Schwarzenbergu 1854–1898 9. Josefína Mladotová ze Solopisk 1804–1827 25. Leopoldina z Lambergu 1825–1902 10. Marie Anna Liebsteinská z Kolowrat 1750–1828 26. Karolína z Wüllerstorfu a Urbairu 1879–1910 11. Antonín Josef z Thun-Hohensteinu 1754–1840 27. Hannah Beessová z Chrostiny 1882–1911 12. Terezie Marie Anna z Brühlu 1784–1844 28. František Antonín III. z Thun-Hohensteinu 1847–1916 13. Johanna Nepomucena z Thun-Hohensteinu 1792–1849 29. Karolína z Thun-Hohensteinu 1848–1926 14. Marie Terezie Wratislavová z Mitrowicz 1766–1851 30. Jaroslav z Thun-Hohensteinu 1864–1929 15. Terezie (Tereza) z Thun-Hohensteinu 1846–1859 31. Marie Pia Chotková z Chotkova a Vojnína 1863–1935 16. Bedřich z Thun-Hohensteinu 1861–1863

Ostatky z vnějších hrobek při kapli sv. Jana Nepomuckého v Chrástu (2007) V roce 1889 byly při východní straně kaple sv. Jana Nepomuckého zřízeny dvě vnější hrobky, protože František Antonín II. (1809–1870) se v důsledku nerovnorodého sňatku vzdal práv prvorozeného syna a nesměl být s neurozenou manželkou pohřben přímo v kapli. S iniciativou založení vnějších hrobek přišel Františkův bratr Leopold (Lev) (1811–1888). Navíc, aby nebyl František osamocen, bylo šlechetným přáním Lea, aby byl pohřben v hrobce vedle. Výstavbu hrobek pro své strýce finansoval František Antonín III. (1847–1916).

Protože dlouhodobě kaple sv. Jana Nepomuckého i hrobka trpěly útoky vandalů, byly v sobotu 10. listopadu 2007 z vnějších dvou hrobů do kostela Povýšení sv. Kříže přeneseny zpopelněné ostatky sedmi členů rodu. Slavnostní mše se zúčastnili i příslušníci rodu Thun-Hohensteinů. Město Děčín zároveň předalo kostel do užívání katolické církvi.

Mezi nově pochovanými byli zmiňovaní sourozenci František Antonín II. (František mladší), který se angažoval ve Společnosti vlasteneckých přátel umění, Krasoumné jednotě a Jednotě pro dostavění chrámu svatého Víta, jeho mladší bratr hrabě Lev, český a rakouský politik, prezident českého gubernia v revolučním roce 1848 a dlouholetý rakouský ministr kultu a vyučování, a hraběnka Josefína Alžběta, zvaná Juža (1815–1895), které skladatel Fryderik Chopin (1810–1849) při své návštěvě Děčína v roce 1835 věnoval valčík As-dur, opus 34, číslo jedna, který je znám pod označením Děčínský.

Podrobnější informace o zemřelých jsou v tabulce v hesle Hrobka Thun-Hohensteinů (Děčín-Chrást).

Pořadí Jméno Rok narození a úmrtí Pořadí Jméno Rok narození a úmrtí 1. František Antonín II. z Thun-Hohensteinu 1809–1870 5. Marie Magdalena Königová 1810–1899 2. Leopold Lev z Thun-Hohensteinu 1811–1888 6. Zdenko (Zdeněk) František z Thun-Hohensteinu 1842–1906 3. Josefína Alžběta z Thun-Hohensteinu, zvaná Juža 1815–1895 7. Josefina Marie z Thun-Hohenstein-Castell Fondo 1843–1914 4. Karolína Marie z Clam-Martinic 1822–1898

Odkazy Poznámky

Reference Příběh Jánské kaple, s. 73 Příběh Jánské kaple, s. 150 Příběh Jánské kaple, s. 151 Příběh Jánské kaple, s. 155 Příběh Jánské kaple, s. 195–196 Příběh Jánské kaple, s. 327 Příběh Jánské kaple, s. 330 Příběh Jánské kaple, s. 331 Příběh Jánské kaple, s. 332 a 335 Příběh Jánské kaple, s. 348

Literatura

Související články Kostel Povýšení svatého Kříže (Děčín) Hrobka Thun-Hohensteinů (Děčín-Chrást) Hrobka Thun-Hohensteinů (Choltice) Hrobka Thun-Hohensteinů (Klášterec nad Ohří) Loretánská kaple v Děčíně

Thun-Hohensteinů (Děčín) Thun-Hohensteinů (Děčín) Kategorie:Kulturní památky v Děčíně Kategorie:Stavby v Děčíně Kategorie:Postaveno v Česku 1691 Kategorie:Thun-Hohensteinové