Eva Vlasáková (* 10. dubna 1943 Tábor) je pedagožka, malířka, grafička, sklářská výtvarnice, designérka, typografka a ilustrátorka
Život Rodiče Evy Vlasákové byli učitelé, otec i spisovatel. Dědeček studoval na akademii malířství, ale kvůli starosti o rodinu musel školu opustit a stal se úředníkem. Eva Vlasáková po něm zdědila výtvarný talent a když její kresby viděl Jaromír Pečírka, doporučil aby šla studovat výtvarnou školu.Klára Říhová, Ženy, jimž cestování změnilo život, Novinky.cz, 2016 V letech 1957-1962 absolvovala Výtvarnou školu Václava Hollara (A. Viktorin, J. Vondráček) a poté v letech 1962-1967 studovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru knižní a užité grafiky prof. Františka Muziky a prof. Josefa Nováka. Od roku 1966 do roku 1973 si přivydělávala jako grafička časopisu Estetická výchova. Po ukončení studia odcestovala do Helsinborgu, kde do roku 1968 pracovala jako grafik v redakci časopisu Femina. V letech 1977-1978 v rámci stipendijního pobytu po dobu půl roku kreslila v n.p. Elite v Chrudimi.Langhamer A, 1978 Od roku 1982 se účastní Bienále grafiky v Brně.Vytisková E, 1991
Provdala se za Pavla Ježka, se kterým se seznámila během studia na VŠUP, a společně s ním se odstěhovala do Železného Brodu, kde působil jako pedagog a po roce 1989 byl ředitelem tamní sklářské školy. Ve škole i na sklářských sympoziích ve Škrdlovicích, kam ho provázela, poznala sklářské techniky užívané v ruční výrobě.Langhamer A, 2009, s. 46
Roku 1982 odcestovala s Pavlem Ježkem do USA, kde připravovala výstavu českých umělců. Vyzkoušela si tam práci se sklem a roku 1983 získala stipendium Pilchuk Glass School ve Stanwoodu (Washington). Roku 1985 se zde učila techniku taveného skla u Clifforda Rainey.Clifford Rainey, Education and Professional Experience Roku 1986 dostala cenu za grafiku v Barceloně a měla pak samostatnou výstavu i v Cadaqués. Roku 1991 se poprvé zúčastnila sklářských sympozií v Novém Boru a ve Frauenau.
Roku 1992 obdržela cenu Kristallnacht Project v Philadelphii. Roku 1993 pracovala jako designérka ve sklárně FEDERs v Mexiku a v roce 1994 vedla kurs "Image, Space and Phantasy" v Pilchuk Glass School v USA. V letech 1995 a 1996 učila vitrologii v Pratt Fine Arts CenterPratt Fine Arts Center v Seattle a na Toyama Institute of Glass ArtToyama Institute of Glass Art v Japonsku. Roku 1999 byla asistentkou Jiřího Harcuby v oboru ryté a umělecké sklo na Pilchuk Glass School.Miroslav Kudrna, Knižní značka 1, 2006, s. 7-8
V následujícím období se věnovala více papíru a grafice (symposia Papír v Předklášteří) a roku 1997 získala cenu Grafika roku v Praze. Nadále se zabývá i sklem a vystavuje své tavené plastiky, kresby a grafiky (Seattle, 2000). Výstavu Ztratit se do ticha roku 2001 věnovala památce svého zesnulého manžela Pavla Ježka. Roku 2001 se zúčastnila sympozia rytého skla v Harrachově a roku 2007 sympozia Smalt Art ve Vítkovicích.Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2009, s. 76 V letech 2006 a 2008 podnikla cesty do Jižní Ameriky a v létě 2007 a 2008 vedla kursy v Internationale Sommerakademie Bild-Werk ve Frauenau. Roku 2009 učila ve Vitrocoloru v San José na Kostarice a vystavovala tam a poté v San Salvadoru.
Je členkou SČUG Hollar, Jednoty umělců výtvarných a Nového sdružení pražských umělců. Eva Vlasáková žije a pracuje v Malé Skále. Z manželství má syna a dceru a také čtyři vnuky. Po smrti manžela tráví pravidelně dva zimní měsíce cestováním do exotických zemí. Navštívila Thajsko, Malajsii, Vietnam, Kambodžu, Laos, Indonésii, Argentinu, Chile, Bolívii, Peru, Ekvádor, Kolumbii, Panamu, Kostariku, Nikaraguu, Honduras, Salvador, Guatemalu, Mexiko, Egypt, Nový Zéland a Brazílii.
Ocenění Exlibris a drobná grafika: 1980, Dánsko, 1985 Zlatá medaile, Barcelona, 1986 Stříbrná medaile, Nancy, 1990, Binghamton, USA, 2005, 20. Trienále exlibris Chrudim 1987 Symposium malby RAWICZ ´87, Polsko 1988 Bronzová medaile, XIII. Biennale Brno, 2. cena, 60th Annual International Jurried Show, Harrisburg, PA, USA 1992 Bronzová medaile, Kristallnacht Project, The American Interfaith Institute, Philadelphia 1997 Grafika roku, Praha 1998 Medaile Masarykovy Akademie umění
Dílo Eva Vlasáková se zabývá grafikou, ilustrací a malbou, po roce 1983 také autorským taveným a v huti tvarovaným sklem, vitráží, vitrografií a malbou na porcelánu, prostorovými instalacemi vlastních prací i instalacemi výstav.
Grafika, kresba, malba, práce s papírem, instalace První kniha, kterou ilustrovala, byla Malá preludia (Dětství a mládí slavných skladatelů), Supraphon, n.p., Praha 1969. Kromě ilustrací se věnuje i úpravě knih a časopisů, návrhům obálek, tvorbě plakátů, značek a ex libris. Vytvořila dětské omalovánky a leporela pro nakladatelství Orbis a Panorama. Nástěnnými malbami vyzdobila Dětskou nemocnici v Litomyšli a radnici v Poličce. Je autorkou několika bibliofilských tisků (Ch. Morgenstern, P. Maudiargner, B. Schulz).Janáková I, 2006, s. 827
Grafická tvorba Evy Vlasákové navazuje na tvůrce 60. let a českou výtvarnou grotesku, která měla počátek v době jejího studia na grafické škole. Autorka určité prvky lidské nebo zvířecí fyziognomie záměrně zveličuje, aby vnesla do kompozice dynamický pohyb. Úskalí mezilidské komunikace je vyjádřeno v ironické podobě marného volání a nevyslyšených výkřiků. Její postavy se v nedefinovaném prostoru vznášejí nebo z něj unikajíZuzana Štěpanovičová, Oblastní galerie v Liberci 2009 a jejich nevysvětlitelné chování navozuje jistou existenciální tíseň. Civilizační exprese je vyjádřena bez sentimentality a určující složkou jsou osobní vztahy. Jde o stále stejného člověka uprostřed davu, o jeho osud tak, jak ho prožívá každý z nás.Pánková M, 1991
Grafické listy tvoří převážně technikou suché jehly a seskupuje je do volných cyklů.Janáková I, 2006, s. 827 V raných grafických cyklech Jobova noc (1975), Listy z deníku I a II (1975-1978, Podoby (1976-1978) a Hlavy (1977) je zřejmý zájem autorky zachytit složité vnitřní psychické procesy. Ženské téma zde má protikladné podoby jako Žena-láskyplná krajina i Žena-zpustošená krajina. Její kresba je expresivní a ve výrazech tváře a gestech rukou zachycuje celou škálu emocí.Klivar M, 1981, nestránkováno Ryze osobní je kresebný cyklus "Lásky a úzkosti" z roku 1985, který charakterizuje dvojznačnost její tvorby. To co je skryto a hlubinné povahy, vyplouvá na povrch jako metafory vlastních příběhů.Jan Rous, text k výstavě v Galerii Hollar, 2002
V grafické tvorbě a kresbách Eva Vlasáková čerpá z poetického světa svých představ a nápadů. Úspěchy slavila zejména její drobná grafika a ex libris, kterých vytvořila kolem 150 a získala za ně řadu ocenění.Jan Langhamer: Neposedná Eva Vlasáková, Knižní značka 2, 2013, s. 41-42 Tvoří až s marnotratnou lehkostí a spíše než vnější realitu zachycuje vlastní prožitek mezi skutečností a snem (ilustrace knihy Ch. Morgensterna Šibeniční písně, 1988, cyklus Magická noc, 1995).Oldřich Palata: Pavel Ježek a Eva Vlasáková, Ateliér č. 25-26, 1998, s. 13
Častým motivem kreseb je létání a vznášení, chaos lidského hemžení, drama jednotlivce i věčný svár obou pohlaví (cykly: Ti druzí, Milostné příběhy, Dlouhá noc, Záznamy, Noci a dny, Hry, zábavy a potěšení, Kdo jsou ti muži, Zápisky z dlouhých chvil, O čem se neví, ad. Její kresby byly až do roku 1989 převážně černobílé, později začala užívat jasné barvy. Nespoutaná živelnost její kresby nakonec vedla k tomu, že opustila plochu a vstoupila do trojrozměrného prostoru. Svou výstavu v ÚKDŽ roku 1991 na podnět Marcely Pánkové pojala jako prostorovou instalaci. Její výtvarné sdělení je často spojeno s improvizací a využívá spontánně nejrůznější předměty, které odpovídají tématu výstavy a vytvářejí napětí – včetně exponátů z galerijního depozitáře (Krajina létání ve výstavě Putování divnou zemí, Regionální muzeum a galerie v Jičíně, 2004).Jan M. Tomeš, in: Eva Vlasáková: Práce s papírem, instalace, obrazy, grafika, sklo, 2009, s. 22 Zcela opačnou polohou byla její střídmě pojatá prezentace šperků ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea, kterou podřídila výstavnímu záměru,Jan M. Tomeš, nebo graficky čisté a nápadité řešení katalogu Pavla Ježka.Oldřich Palata: Pavel Ježek a Eva Vlasáková, Ateliér 26, 1998, s. 13
Malba Evy Vlasákoví vychází z impulzivní kresby a vyjadřuje opojení ze zářivých barev, ale zobrazuje i podivné bytosti s pitvornými rysy, které nejsou jen groteskní. Autorka zobrazuje i absurdní situace nebo tíživé okamžiky, které odlehčuje kresbou.Jan Rous, 2009, s. 32 Inspirací jsou pro ni i zahraniční cesty (Pařížské zahrady, 1999).Antonín Langhamer: Eva Vlasáková - Zahrady ztracených rájů, Ateliér 12, 1999, s. 5
Sklo a kov Ke sklu přivedl Evu Vlasákovou její manžel Pavel Ježek. Možnost vyzkoušet si práci se sklem dostala během pobytu ve Spojených státech roku 1982, když spolu s Karin Webster připravovala výstavu českých výtvarníků v Seattle. Tehdy jí Marvin Lipofsky navrhl, aby přenesla své kresby na skleněné misky pískováním. V následujícím roce se zúčastnila letní sklářské školy v Pilchuku kterou vedl Erwin Eisch. Roku 1985 se v Pilchuku seznámila s tavenou plastikou v kursu, který vedl Clifford Rainey.Glass Art Centre, Glasswork František in Sázava: Eva Vlasáková Kromě taveného skla, které se stalo její hlavní technikou, se Eva Vlasáková věnuje i pískování na plochém i dutém skle, vitrografii (tisk ze skleněných desek) a vitráží vkládanou do olova.Langhamer A 2009, s. 48 Zařadila se tak k několika výtvarníkům (Milkov, Ambrůz, Nepraš), kteří vystudovali jiný obor a své zájmy rozšířili i na sklo.Petrová S, 2001, s. 180
Na taveném skle, které má nepřehlédnutelné sochařské kvality, uplatňuje i kresbu.Langhamer A, 1999, s. 254-255 Podobně jako grafika má i její sklo nezaměnitelné figurální motivy a je ojedinělé i svým provedením. Více než barevnost skla ji zajímá zobrazený příběh a tavenou plastiku někdy doplňuje rytou kresbou. Vlasáková překračuje vžité konvence a nepsaná pravidla. Pro zvýraznění grafického i sochařského projevu využívá i zbytků sádrových forem.Langhamer A 2009, s. 49
Realizace Skleněná vitráž z leptaného skla, Železárny Chomutov Skleněná vitráž z leptaného skla, radnice Kopřivnice Skleněná vitráž z leptaného skla, kancelář dolů Ostrava Skleněná vitráž z leptaného skla, Botana Skuteč
Zastoupení ve sbírkách Národní galerie Praha Uměleckoprůmyslové museum v Praze Moravská galerie v BrněMoravská galerie v Brně: Eva Vlasáková Památník národního písemnictví Praha Severočeské muzeum Liberec Oblastní galerie v Liberci Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou Sklářské muzeum Žďár nad Sázavou Art Institute Chicago Kunstsammlungen der Veste Coburg Graphische Kunstsammlungen, Dresden Frederikshaven Museum, Dánsko Museum Narodowe, Varšava Severočeská sbírka Romana KarpašeSeveročeská sbírka: Eva Vlasáková
Autorské výstavy (výběr) 1978 Eva Vlasáková: Kresby, Oblastní galerie Liberec, ELITE Chrudim 1982 Eva Vlasáková: Teckningar, grafik, Galleri Nordvästen, Helsingborg 1985 Eva Vlasáková: Grafika a kresby, Galerie Karolina, Praha 1987 Eva Vlasáková: Grafika, Dům kultury ROH, Liberec 1991 Eva Vlasáková: Grafika, Malá galerie Melantrich, Praha 1991 Eva Vlasáková: Kresba, instalace, Ústřední kulturní dům železničářů (ÚKDŽ), Praha 1991 Eva Vlasáková: Skleněné objekty, Galerie V Loubí, České Budějovice 1991/1992 Eva Vlasáková: Ráj světa a labyrint srdce, Oblastní galerie Liberec 1993 Eva Vlasáková: Tři přání aneb vrtkavosti života, Městské muzeum a galerie, Polička 1994 Eva Vlasáková: Letní radování, Muzeum a Pojizerská galerie Semily 1995 Eva Vlasáková: Instalace, Atrium na Žižkově – koncertní a výstavní síň, Praha 1996 Eva Vlasáková: Tři lesy, Městské muzeum a galerie, Polička 1997 Eva Vlasáková: Grafika / Artist Book, Rodný dům Václava Šolce (Šolcův statek), Sobotka 1999 Eva Vlasáková: Zahrady ztracených rájů / Les Jardins des Paradis Perdus, Galerie Křižovníků, Praha