Jan Mašín (srbochorvatsky Jovan Mašín, 13. července 1817 Cerhenice – 24. prosince 1884, Bělehrad) byl český lékař, chirurg a gynekolog dlouhodobě působící v Srbském knížectví, později přetvořeném v Srbské království. Působil jako dvorní lékař srbského knížete Michala Obrenoviće III. a později krále Milana Obrenoviće. Stal se zakladatelem v Srbsku společensky významné dynastie Mašínů.
Životopis
Mládí Narodil se 13. července 1817 ve vsi CerheniceBiografija na sajtu SANU, pristupljeno 27. 5. 2020 ve středních Čechách, nedaleko Nymburka. Jeho otec Jakub byl vrchním sládkem nymburského pivovaru.http://forum.alexanderpalace.org/index.php?action=profile;u=40320;sa=showPosts Po vychození obecné školy absolvoval gymnázium v Praze, následně pak odešel studovat medicínu na Univerzitu ve Vídni, magisterské studium chirurgie pak absolvoval v Pešti, magisterské studium gynekologie potom na univerzitě v Praze. Po krátkém působení jako městský lékař v Nymburce na radu Janka Šafarika přišel v roce 1844 do Srbska.
V Srbsku Jeho první lékařské zaměstnání v nově založeném Srbském knížectví bylo ve Valjevu a stal se chirurgem v nemocnici Zdravstveni centar Valjevo.http://www.zcvaljevo.rs/index.php?option=com_content&task=view&id=12&Itemid=26 (srbsky), http://www.zcvaljevo.rs/en/history.html (anglicky), http://www.zcvaljevo.rs/de/history.html (německy), http://www.zcvaljevo.rs/fr/histoire.html (francouzsky)Když byl v dubnu a květnu 1849 do východního Srbska přenesen dobytčí mor z rumunského Valašska a objevil se ve dvou vesnicích v kraji Ključ, byla ustanovena komise pro jeho potlačení, složená ze tří tehdejších okresních fyziků: Franz Bihele (okres Užice, diplomovaný veterinář), Dr. Aćim Medović (okres Požarevac) a Dr. Jan Mašin (okres Valjevo).Душан Дабовић, Владимир Бурсаћ, РАД ДР ЈОВАНА МАШИНА НА СУЗБИЈАЊУ ГОВЕЂЕ КУГЕ У КНЕЖЕВИНИ СРБИЈИ, Српско ветеринарско друштво, Ветеринарски специјалистички институт „Зрењанин“ Зрењанин. Odborná komise provedla klinické vyšetření postiženého skotu a po 60 pitvách mrtvol určila, že se skutečně jedná o mor skotu a že nákaza byla zavlečena z Valašska. Plným provedením předepsaných opatření bylo zabráněno dalšímu šíření infekce a v lednu 1850 byla epidemie zapuzena.Вељковић С. Судскомедицински случајеви у извештајима окружних лекара Кнежевине Србије, Студенички зборник, Инфинитас – Српско лекарско друштво, Београд, 2011, стр. 97–105
Poté, co se v roce 1850 v Caransebeși na hranici s Rakouským císařstvím vojenské opět objevil mor skotu, nařídilo ministerstvo vnitra srbského knížectví dr. Mašinovi, aby navštívil tuto část rumunského Banátu a navrhl vhodná opatření k potlačení epidemie.Душан Дабовић, Владимир Бурсаћ, РАД ДР ЈОВАНА МАШИНА НА СУЗБИЈАЊУ ГОВЕЂЕ КУГЕ У КНЕЖЕВИНИ СРБИЈИ, Српско ветеринарско друштво, Ветеринарски специјалистички институт „Зрењанин“ Зрењанин.
Dvorní lékař Posléze se stal osobním lékařem srbského knížete Michala Obrenoviće III. Jako člen jeho knížecí družiny odcestoval roku 1867 do Konstantinopole, kde navštívili osmanského sultána.Srpsko Nasledje , Приступљено 5. 4. 2013.
V roce 1872 se stal jedním ze (3 Čechů) spoluzakladatelů Srbské lékařské společnosti,http://www.sld.org.rs/en/istorijat.asp (srbsky), http://www.homeopatija-sld.org/drustvo.html (anglicky) a od jejího založení byl jejím místopředsedou. Hovořil několika cizími jazyky. Rovněž byl členem Společnosti srbské literatury a později Srbské učené společnosti.
Úmrtí Jan Mašín zemřel 24. prosince 1884 v Bělehradě ve věku 64 let.
Rodina Se svojí ženou Barborou,http://forum.alexanderpalace.org/index.php?action=profile;u=40320;sa=showPosts rozenou Všetečkovou ( Варавара Машин, Varvara Mašin) z Nymburka (30. dubna 1828 – 8. října 1892) měl tři syny, Svetozára, Aleksandara a Nikolu, a dvě dcery, Leposavu (Leposava) (15. listopadu 1847 – 1851) a Poleksii (Poleksija). Svetozár byl stavební inženýr, později první manžel pozdější srbské královny Dragy, Aleksandar byl vojenský důstojník, pozdější náčelník generálního štábu, ministr a vůdce spiklenců v tzv. Květnovém převratu. Nikola působil jako inženýr v Rusku.
Odkazy
Reference
Literatura
NAVRÁTIL, Michal. Almanach českých lékařů: s podobiznami a 1000 životopisy : na paměť 50letého jubilea Spolku a Časopisu lékařů českých. Praha: nákladem spisovatelovým, 1913, s. 188. Dostupné online
Související články Mašínovi v Srbsku
Externí odkazy
Kategorie:Čeští lékaři 19. století Kategorie:Srbští lékaři Kategorie:Narození v roce 1817 Kategorie:Úmrtí v roce 1884 Kategorie:Narození v Cerhenicích Kategorie:Úmrtí v Bělehradě Kategorie:Češi v Srbsku Kategorie:Narození 13. července Kategorie:Úmrtí 24. prosince Kategorie:Muži