náhled|upright=1.3|Procentuální zastoupení populace ve věku 65 let a více v Evropě v roce 2020 náhled|Věková pyramida Evropské unie v roce 2023 náhled|Vývoj věkové pyramidy Evropy v letech 1950 až 2023 Stárnutí Evropy, taktéž známé jako šednutí Evropy, je demografický jev v Evropě, který je charakterizován poklesem porodnosti, snížením úmrtnosti a prodloužením střední délky života evropské populace. Nízká porodnost a vyšší střední délka života přispívají k proměně tvaru věkové pyramidy Evropy. Nejvýraznější změnou je přechod k mnohem starší struktuře obyvatelstva, což má za následek pokles podílu obyvatelstva v produktivním věku a zároveň nárůst počtu důchodců. Podle projekcí se celkový počet starších obyvatel v příštích desetiletích výrazně zvýší, protože do starobního důchodu se postupně dostane stále větší podíl poválečných generací baby-boomu. To povede k vysoké zátěži pro obyvatelstvo v produktivním věku, které bude muset být schopno finančně a sociálně zajišťovat rostoucí počet starších obyvatel.

V průběhu dějin se mnoho států snažilo udržet vysokou porodnost, aby mohly být nastaveny mírné daně, větší hospodářskou aktivitu a více vojáků pro svou armádu.

Stárnutí populace lze pozorovat ve většině evropských zemí.

Celkové trendy Giuseppe Carone a Declan Costello z Mezinárodního měnového fondu v září 2006 předpověděli, že poměr počtu důchodců k počtu pracujících se v Evropě do roku 2050 zdvojnásobí na 0,54 (ze čtyř pracujících na jednoho důchodce na dva pracující na jednoho důchodce). William H. Frey, analytik think tanku Brookings Institution, predikuje, že průměrný věk v Evropě se zvýší z 37,7 let v roce 2003 na 52,3 let v roce 2050, zatímco průměrný věk Američanů vzroste na pouhých 45,4 let.

Bývalá evropská komisařka pro výzkum, inovace a vědu Máire Geogheganová-Quinnová v roce 2014 uvedla, že v roce 2020 bude čtvrtinu evropské populace tvořit věková skupina starší 60 let. Tento demografický posun drasticky změní ekonomiku, trh práce, zdravotní péči a sociální zabezpečení Evropy.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj odhaduje, že pracuje 39 % Evropanů ve věku 55 až 65 let.

Rakouský ministr sociálních věcí v roce 2006 uvedl, že do roku 2010 bude věková skupina 55 až 64 let v Evropské unii tvořit větší část než skupina 15 až 24 let. Výbor pro hospodářskou politiku a Evropská komise vydaly v roce 2006 zprávu, podle níž se počet obyvatel v produktivním věku v EU mezi lety 2010 a 2050 sníží o 48 milionů, což představuje 16% pokles, zatímco počet starších lidí se zvýší o 58 milionů, což představuje 77% nárůst.

Podle odhadů Amerického úřadu pro sčítání lidu z roku 2002 se v Evropské unii do roku 2030 sníží počet pracovních sil o 14 % a počet spotřebitelů o 7 %.

Feminizace stáří se projevuje rostoucím počtem žen ve věku 65 let a více. Delší délka života převládá u žen po celém světě. V Evropě činí průměrná délka života žen 81 let, zatímco průměrná délka života mužů pouhých 74 let, což představuje rozdíl 7 let. Průměrná délka života v 60 letech je u žen ve srovnání s muži o čtyři roky delší. Prognózy ukazují, že v Evropě dojde k navýšení o 24 let u žen a 20 let u mužů.

Příčiny

Stárnutí populace v Evropě je způsobeno především třemi faktory: klesající plodností, prodlužující se střední délkou života a migrací. Příčiny stárnutí populace se v jednotlivých zemích liší.

Plodnost náhled|Trendy v oblasti úhrnné plodnosti 1950–2010 Vysoký počet osob ve věku 60 let a více je v Evropě důsledkem vysoké plodnosti, ke které došlo v letech 1950–1960. Období po skončení druhé světové války se vyznačovalo dobrým sociálním a ekonomickým postavením obyvatelstva v plodném věku a vyústilo v „baby boom“.

Současná nízká úroveň plodnosti rovněž přispívá ke stárnutí Evropy. S poklesem plodnosti se mění věková struktura obyvatelstva a počet mladších skupin se snižuje v poměru ke starším věkovým skupinám. Míra plodnosti v Evropě je nižší než 2,1 dítěte na ženu (nižší než standardní „hodnota zachování“) a předpokládá se, že pod úrovní reprodukce zůstane i v budoucnu.

Úmrtnost Lidé žijí déle, podle prognóz by měla průměrná délka života v roce 2060 dosáhnout 84,6 let u mužů a 89,1 let u žen, což představuje nárůst o 7,9 let života u mužů a 6,6 let u žen ve srovnání s rokem 2010. Delší délka života má za následek změnu věkové struktury obyvatelstva, neboť se zvyšuje počet lidí ve vyšším věku. Průměrná délka života starší populace bude záviset na pokroku v medicíně v oblasti prevence nemocí, které jsou hlavními příčinami úmrtí. Mezi tři hlavní příčiny úmrtí patří ischemická choroba srdeční, cévní mozková příhoda a chronická obstrukční plicní nemoc.

Migrace Přistěhovalci a vystěhovalci ze země způsobí výkyvy zejména v počtu obyvatelstva v produktivním věku. Pokud do země přichází vysoký počet mladých přistěhovalců, vede to ke snížení podílu stárnoucího obyvatelstva. V následujících zemích se předpokládá, že přistěhovalectví zpomalí stárnutí populace: Lucembursko, Švýcarsko, Norsko, Německo, Švédsko, Finsko, Belgie, Dánsko, Rakousko a Spojené království. Emigrace by způsobila opačný efekt na stárnutí populace tím, že by zemi opouštěli lidé v produktivním věku a v důsledku toho by se stárnutí populace zrychlilo. Zvýšení podílu stárnoucí populace způsobené emigrací se předpokládá v Lotyšsku.

Účinky náhled|upright=1.3|Podíl obyvatel ve věku 65 let a více (% z celkového počtu obyvatel) v letech 2008–2018. Zdroj: Eurostat.

Obyvatelstva v Evropě reagují na demografické změny různými způsoby v závislosti na tom, co se v určité zemi odehrává. Jak stárnutí, tak emigrace a imigrace mohou v populacích jednotlivých zemí vyvolávat neklid. Demografické studie a z nich vyplývající zprávy vypracované Evropskou komisíEurostat, Population Projections, European Commission, 2012 poukazují na klesající plodnost obyvatelstva původních evropských národů. Tu by bylo třeba zvrátit ze současné úrovně, která se pohybuje kolem hodnoty 1,4, zpět na úroveň 2,1 nahrazení, aby se zabránilo poklesu populace původních evropských národů téměř o polovinu v každé generaci. Podle některých tvrzení je k vyrovnání nutné umožnit migrantům, aby se v Evropě usadili a zabránili tak nedostatku pracovních sil. Podle jiných tvrzení však takové přistěhovalectví vede k etnickým konfliktům, jako byly občanské nepokoje ve Francii v roce 2005.Steyn, Mark (2006) America Alone: The End of the World As We Know It Washington D.C., Regnery Publishing. On pages 10 and 54, birth rates among people of European ancestry populations in various nations are indicated that show all populations of European ancestry are reproducing at an average birth rate of only about 1.4, almost half the replacement rate of 2.1, and thus their population has a negative (declining) growth rate that will decline by almost half every generation."Childless Europe: What Happens to a Continent When it Stops Making Babies?" New York Times Magazine Sunday, 29 June 2008

Dlouhodobé snižování plodnosti a prodlužování střední délky života by mohlo mít škodlivé důsledky pro téměř všechny evropské země. Tyto demografické trendy vyvolaly diskusi o nejlepších druzích politiky, které mohou tyto trendy zvrátit a zmírnit jejich důsledky. Nezávislý neziskový výzkumný institut RAND Europe mohl tyto politiky shromáždit prostřednictvím výzkumu a analýzy. Z debaty vyplynuly tři obecné politické přístupy. První politikou je podpora plození dětí u mladších párů, která zahrnuje manželství a soužití. Druhá politika uvádí, že by mělo dojít ke zvýšení imigrace lidí v produktivním věku. Podle třetí by mělo dojít ke zlepšení sociální politiky obecně, aby se zmírnily negativní důsledky těchto trendů. Záměrem výzkumu je prozkoumat vztah mezi demografickými trendy a politikami evropských vlád a určit, které politiky mohou zmírnit důsledky nízké plodnosti a stárnutí populace.

Země Belgie

alt=|náhled|upright=1.3|Věková pyramida Belgie v roce 2023 Studijní výbor pro stárnutí obyvatelstva při Vysoké radě pro finance Mezinárodního měnového fondu (MMF) v roce 2007 předpověděl, že počet obyvatel Belgie se do roku 2050 zvýší o 5 % v důsledku přistěhovalectví, vyšší plodnosti a delší průměrné délky života. Studie MMF však uvádí, že počet starších osob vzroste o více než 25 % na více než 63 % celkové populace země.

Belgická vláda vydala v roce 2005 9,1 % HDP na důchody a 7,1 % na zdravotní péči. Do roku 2050 se podle odhadů celkové sociální výdaje zvýší o 5,8 % za předpokladu, že se nezmění věk odchodu do důchodu. Většina těchto vyšších sociálních výdajů připadá na důchody a zdravotní péči, které vzrostou o 3,9 % na 13,0 % HDP a o 3,7 % na 10,8 % HDP.

Úbytek pracovní síly bude částečně kompenzován snížením nezaměstnanosti, což následně sníží náklady na péči o děti. MMF rovněž předpovídá, že do roku 2050 vzroste podíl belgické populace starší 65 let z 16 % na 25 %.

V roce 2017 bylo v Belgii 24,6 % obyvatel starších 60 let a podle projekcí tato hodnota do roku 2050 vzroste na 32,4 %. Předpokládaná střední délka života při narození v letech 2010–2015 činí 83 let u žen a 78 let u mužů.

Finsko

alt=|náhled|upright=1.3|Věková pyramida Finska v roce 2020 Finsko má jednu z nejstarších populací v Evropě. Generace tzv. baby boomu narozená v letech 1945–1949 již odešla do důchodu a podíl osob starších 65 let na obyvatelstvu se zvýší z 20 % na konci roku 2010 na 26 % do roku 2030 a na 29 % do roku 2060. Ve srovnání se severskými sousedy je podíl Finů starších 61 let stále nízký. Vláda se v návaznosti na doporučení OECD zaměřila na zvýšení jejich podílu na pracovním životě. Předpokládá se, že rostoucí podíl starých lidí v následujících desetiletích značně zatíží finský sociální a důchodový systém a zvýší tlak na zvyšování daní. Propad míry plodnosti z hodnoty 1,81 na nebezpečně nízkou hodnotu 1,34 v průběhu druhého desetiletí 21. století předpovědi do budoucna ještě zhoršil, protože podíl obyvatel v produktivním věku se tak do roku 2050 sníží o statisíce. Nerovnoměrné je také regionální rozložení starých lidí: periferní finské provincie budou mít mnohem vyšší podíl starých lidí než rozrůstající se regiony jako Uusimaa a Pirkanmaa.

Podle odhadu z roku 2019 začne počet obyvatel Finska do roku 2031 klesat a v roce 2050 bude přibližně o 100 tisíc nižší než v roce 2019, a to za předpokladu, že migrace zůstane stabilní.

Francie

alt=|náhled|upright=1.3|Věková pyramida Francie v roce 2021 Francie v roce 2007 předstihla Irsko na pozici členského státu Evropské unie s nejvyšší mírou plodnosti. Podle prognóz bude mít Francie v roce 2050 se 75 miliony obyvatel nejvyšší počet obyvatel v EU, předstihne i Německo, ale zůstane na druhé pozici v Evropě, protože odhad počtu obyvatel Spojeného království pro rok 2050 vykazuje vyšší číslo. V roce 2011 byla Francie jediným členem Evropské unie s mírou plodnosti na úrovni reprodukce, s průměrnou mírou 2,08 dítěte na ženu, zatímco v Irsku míra plodnosti klesla na 2,01 dítěte na ženu, což je mírně pod úrovní reprodukce. Důvodem nárůstu počtu dětí jsou státní rodinné dávky, které jsou těmto rodinám poskytovány. Ty dostávají příspěvek v závislosti na příjmu a počtu dětí v domácnosti.

Úhrnná plodnost klesla v roce 2013 na hodnotu 1,99 dítěte na ženu z hodnoty 2,01 v roce 2012 a 2,03 v roce 2010. Míra 2,1 dítěte na jednu ženu je považována za nezbytnou pro udržení růstu populace s vyloučením migrace.14 Jan 2014 (Reuters) "French birth rate falls below two children per woman"

V roce 2017 činil podíl obyvatel ve věku 60 let a více 25,7 % a podle prognóz se tento podíl do roku 2050 zvýší na 32,2 %. Předpokládaná střední délka života při narození v letech 2010–2015 činí 85 let u žen a 79 let u mužů.

Německo