Povodně v Česku začaly v pátek 13. září 2024 jako výsledek srážky dvou frontálních systémů nad oblastí střední Evropy, které přinesly vytrvalý déšť. Zasáhly většinu území Česka, jeho sousední země, a také Chorvatsko a Rumunsko.

V Česku během povodně dosáhlo 262 toků některého z povodňových stupňů. Stoletou vodu zaznamenalo 55 měřicích míst.

Příčiny Příčinné srážky byly způsobeny tlakovou níží Boris (v Německu pojmenovaná jako tlaková níže Anett), která se díky silnému jihovýchodnímu proudění přesouvala do oblasti střední a východní Evropy ze severní Itálie. Toto je typický scénář povětrnostní situace označované jako Vb (pět b), která je spojována s rekordními srážkovými úhrny ve střední Evropě. Stejně jako během povodňové situace v roce 1997 nastala neobvyklá situace, při které byla tlaková níže zablokována ve svém severovýchodním postupu dvěma oblastmi vysokého tlaku vzduchu (Reinhold nad západní Evropou a Quentin nad severozápadním Ruskem), což znamenalo dlouhodobé setrvání středu tlakové níže nad východním Maďarskem. Tato situace se nad Českem projevila výrazným frontálním rozhraním v týlu tlakové níže, které se vyznačovalo silnou konvergencí a vertikálním střihem větru. Výsledkem byly velmi intenzivní a dlouhotrvající srážky v oblasti severní Moravy a Slezska.

Sumy srážek výrazně ovlivnil i silný vítr, který umocnil návětrný efekt na českých horách. Zejména Jeseníky byly přímou překážkou v týlovém proudění, a na jejich hřebenech a návětřích byly zaznamenány vůbec nejvyšší sumy srážek za období od středy do pondělí, a to i přes 500 mm. Na stanici Švýcárna byl v sobotu 14. září naměřen úhrn srážek 385,6 mm, což je absolutní denní srážkový rekord pro území ČR. Vícedenní úhrny srážek v Jeseníkách zhruba odpovídaly povodňové situaci v červenci 1997, následné extrémní povodně místně překonaly i průtoky v roce 1997.

Nejvíce zasaženými povodími jednotlivých řek byly ty, které odvodňují severní a severozápadní oblast Jeseníků a Rychlebských hor, tj. povodí řek Bělé, Desné, Opavy, Opavice, Osoblahy a Vidnávky. Naopak méně dotčeným bylo povodí řeky Moravice, která odvodňuje jihovýchodní oblast Hrubého Jeseníku a během téměř celé srážkové epizody se její povodí nacházelo ve srážkovém stínu.

+ Nejvyšší 6denní úhrn srážek (400 mm a více) za období 11.–16. 9. 2024Tisková zpráva ČHMÚopendata.chmi.cz Stanice Okres Nadm. výška [m n. m.] Úhrn [mm] Švýcárna* Šumperk 1306 704,2 Adolfovice, vodárna* Jeseník 558 611,9 Lipová-lázně* Jeseník 500 558,4 Lipová-lázně, Pomezí* Jeseník 580 551,7 Rejvíz* Jeseník 795 517,4 Heřmanovice Jeseník 665 512,5 Červenohorské sedlo Jeseník 1010 491,9 Jeseník Jeseník 502 480,3 Šerák Jeseník 1328 474,7 Ramzová* Jeseník 670 474,0 Labská bouda Trutnov 1320 473,3 Pomezní boudy Trutnov 1050 472,3 Biskupská kupa* Jeseník 870 470,1 Filipovice Jeseník 676 465,0 Ramzová Jeseník 740 447,8 Zlaté Hory Jeseník 444 438,3 Jeseník* Jeseník 475 431,1 Paprsek Šumperk 1001 429,3 Slaměnka Ústí nad Orlicí 1105 426,4 Mikulovice Jeseník 321 413,7 Luční bouda Trutnov 1413 410,3 Dlouhé Stráně Šumperk 765 407,2 * stanice mimo standardní síť ČHMÚ, data nejsou pravidelně kontrolována

Oblasti zasažené povodněmi náhled|15. září 2024 07:01 SELČ: zaplavená území při povodni na severní Moravě a Slezsku|vlevo Povodněmi byly zasaženy téměř všechny kraje ČR, k nejhůře postiženým patřily Moravskoslezský a Olomoucký kraj. K nejrozsáhlejším rozlivům došlo v údolní nivě řeky Opavy od Krnova přes Opavu k soutoku s Odrou a na řece Odře samotné.

Zrušeny byly desítky kulturních a sportovních akcí, například Dny NATO v Ostravě. Kvůli podmáčenému terénu byly někde zrušeny akce i na další víkend.

Povodeň také narušila silniční i železniční dopravu, zejména v Moravskoslezském kraji. Přerušena byla i doprava mezinárodní, neboť byl zastaven provoz vlaků mezi Českou republikou a Polskem. Zastavení provozu mezi Českem a Polskem se týkalo vlaků Českých drah (na české straně) a PKP Intercity, dopravce Regiojet přerušil dopravu jen na dva dny, poté začal mezi Prahou, česko-polskou hranicí a dále do Polska jezdit odklonem přes Slovensko. Voda vnikla do pražského metra (z důvodu rekonstrukce stropní desky ve vestibulu stanice Muzeum při stavbě tramvajové trati na Václavském náměstí), ale jeho provoz nebyl přerušen. Přes 250 000 domácností se ocitlo bez elektřiny.

Moravskoslezský kraj náhled|Koryto řeky Opavy po opadnutí vody v obci Široká Niva Moravskoslezský kraj se stal nejvíce postiženým krajem. K velmi zasaženým městům patřila Ostrava, kde se protrhla říční hráz u soutoku Opavy a Odry, Opava nebo Krnov, který byl zaplaven z 80 %. Silně zaplaveno bylo i město Bohumín.

Olomoucký kraj Povodní byl velmi poničen Jeseník, záplavová vlna uzavřela Litovel. Výrazně zatopené byly i Hanušovice, Mikulovice, Písečná nebo Česká Ves. V některých obcích spadly pod náporem vody některé domy, poničeny či strženy byly i mosty v Jeseníku či České Vsi.https://www.novinky.cz/clanek/domaci-na-jesenicku-uz-padaji-domy-40488471

Jihočeský kraj

Malše Silné deště v oblasti Novohradských hor rozvodnily řeky Černou, Stropnici a Malši. Zaplaveno bylo několik domů v Benešově nad Černou, v Doudlebech a asi 35 objektů v obci Plav. V Českých Budějovicích se řeky nedostaly do obytných oblastí.

Lužnice V povodí Lužnice došlo v úterý 17. září k naplnění rybníka Rožmberk, v obcích pod ním voda kulminovala až koncem týdne, kdy již jinde voda opadla. U Frahelže dosáhla voda ve čtvrtek úrovně padesátileté vody. Lužnice tak byla posledním tokem, kde byl vyhlášen třetí stupeň. Ve Veselí nad Lužnicí i přes obavy voda nepřekonala bariéry.

Jihomoravský kraj Již necelý týden před povodněmi Brno začalo s protipovodňovými opatřeními. Např. na ulici Poříčí hrozilo, že se řeka Svratka vylije ze svého koryta, což se nestalo.

14. září 2024 začalo Brno s evakuací Nemocnice Milosrdných bratří, muselo se evakuovat přes 200 pacientů. Také hrozilo, že voda zaplaví nemocniční přístroje, což by ovlivnilo chod celé nemocnice. Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich situaci komentoval takto: „Řeka Svratka, jejíž hladina stoupá, by se sice podle aktuálních predikcí neměla vylít z koryta, nicméně může kanalizací vystoupat do suterénu nemocnice, kde je zdroj elektřiny.”

16. září 2024 voda zasáhla sklepy ve znojemské části Dobšice. Ještě v tento den zasáhla povodeň obec Podhradí nad Dyjí, kde byla situace nejkritičtější. Tam voda také zaplavila místní trafostanici. Obec se ocitla bez mobilního signálu a elektřiny.

Na Mlýnském nábřeží v brněnských Obřanech se pod mužem utrhl břeh. Jen šťastnou náhodou ho zachránili pracovníci brněnské městské policie.

17. září 2024 kolem desáté hodiny dopolední vznikla technická závada na elektrárně v Brněnské přehradě. Pracovníci ČEZ technickou závadu stabilizovali.

V Židlochovicích přetrvával 14. září 3. povodňový stupeň.

Zlínský kraj Třetí stupeň povodňové aktivity byl zaznamenán v neděli 15. září v Uherském Brodě na Olšavěhttps://ub.cz/zpravy/Upozorneni-na-3-stupen-povodnove-aktivity a ve Valašském Meziříčí na Rožnovské i Vsetínské Bečvě.https://www.echovalasska.cz/zpravodajstvi/harmonogram-povodnovych-udalosti-ve-valasskem-mezirici/

Oblasti zasažené výpadky dodávky elektřiny Zejména na počátku povodní v důsledku silných dešťů a větru byly první zasaženou oblastí v ČR východní Čechy, kde bylo podle údajů z 14. září 2024 k 8:00 na 1 400 obyvatel bez elektrické energie. V Jihomoravském kraji bylo bez elektrické energie na 3 000 domácností.

ČEZ evidoval na 44 000 míst bez elektřiny, telefonní společnosti O2 a Vodafone evidovaly výpadky signálu na jihu a severu Čech.

V neděli 15. září 2024 bylo v ranních hodinách bez elektrické energie něco okolo 260 tisíc odběratelů.

Evakuace obyvatel náhled|Informace Ministerstva vnitra k evakuaci Na mnoha místech došlo k evakuaci obyvatel, do 15. září bylo evakuováno 10 500 obyvatel. V Brně se evakuace týkala Nemocnice Milosrdných bratří, nemocnici evakuoval také Bohumín. Odejít ze svých domů a bytů museli ve velkých počtech také obyvatelé Krnova nebo Opavy. Město Vodňany evakuovalo dolní části Vodňan (Jatky, Jednoletky a Chaty).

Oběti a pohřešovaní lidé Jedna žena utonula v potoce Krasovka na Krnovsku, další v Kobylé nad Vidnavkou na Jesenicku. Dva muži zemřeli v Krnově. Dne 18. září 2024 oznámil ministr vnitra Vít Rakušan bez dalších podrobností pátou oběť a sdělil, že osm lidí je pohřešováno; čtyři z nich už od 14. září – tři po pádu auta do řeky Staříč v obci Lipová-lázně na Jesenicku, jeden muž spadl do rozvodněného Jankovického potoka v okrese Uherské Hradiště. V srpnu 2025 bylo potvrzeno sedm obětí.

Povodňové škody Škody byly odhadovány na přibližně 70 miliard korun. Jen v Opavě poškodila povodeň přes 6 tisíc staveb. Na konci září 2024 odhadovala Česká asociace pojišťoven odškodnění na téměř 20 miliard korun. Ministerstvo pro místní rozvoj, Olomoucký a Moravskoslezský kraj v roce 2025 dotovaly speciální slevové vouchery, které měly za úkol podpořit turistický ruch v zasažené oblasti. Na pomoc zasaženým domácnostem se k září 2025 podařilo vybrat od dárců 950 milionů korun.

Protipovodňová opatření Ne všechna protipovodňová opatření, která byla plánována po povodních na Moravě a Odře v roce 1997, byla uskutečněna. Některé projekty jsou brzděny místními protesty (přehrada Nové Heřminovy, výstavba povodňové hráze v Bohdíkově na Šumpersku a další), problémy s výkupem pozemků, nerozhodností (obec Troubky) nebo pomalou přípravou.

Vliv povodní na dopravu

Silniční doprava Do 13. září byla situace jak v silniční, tak v železniční dopravě relativně stabilní. Vyjma popadaných stromů nedocházelo k omezením dopravy.

V noci ze 13. na 14. září se první problémy projevily zejména v okresech Jeseník, Šumperk, Bruntál a Opava. Docházelo k zaplavování zejména místních komunikací vlivem rozbouřených toků. Situace se začala dramaticky zhoršovat 14. září ráno, především v okrese Jeseník, kde došlo k zaplavení silnice I/44 mezi Jeseníkem a Písečnou. Následně došlo k zaplavení i ostatních silnic vedoucích přes Jeseník, čímž prakticky došlo k odříznutí Jeseníku od zbytku silniční sítě.

Podobná situace se o pár hodin později odehrála i v Krnově a Opavě, kde došlo k zaplavení mnoha silnic, zejména ležících při řece Opava (resp. Opavice). Už 14. září podvečer byla silnice I/57 obtížně sjízdná, k zastavení dopravy došlo do půlnoci dne 14. září. Do Opavy a Krnova se bylo, ač obtížně, možné dostat jenom z výše položených silnic z jihu, resp. jihozápadu.

V sobotu 14. září se situace dramaticky zhoršovala také v Ostravě, Bohumíně a Karviné. Nejdříve docházelo k zaplavování podjezdů a jiných míst, kde prosakovala spodní voda, nicméně vlivem stoupání Odry, Ostravice a Porubky došlo k zalití zejména níže položených silnic a ulic. Došlo také k zaplavení dálnice D1 u Bohumína, dálnice D56 nedaleko Paskova, a mnoha dalších cest. Silnice se však navzdory velmi kritické situaci dařilo držet v provozu, hlavně ve směru na Frýdek-Místek a Český Těšín.

V Krkonoších byla uzavřena prakticky celá silnice II/252 procházející Malou Úpou na polské hranice, a to kvůli podmáčení a popadaným stromům.https://hradecka.drbna.cz/z-kraje/trutnovsko/19756-malou-upu-v-krkonosich-odrizly-od-ceskeho-vnitrozemi-sesuvy-pudy.html

Železniční doprava náhled|Zaplavená železniční stanice Ostrava-Svinov, 15. září 2024. náhled|Zaplavená železniční stanice Ostrava hlavní nádraží, 16. září 2024. náhled|Odjezdová tabule na ostravském hlavním nádraží s informací o zrušení téměř všech spojů. Fotografie pochází ze 16. září 2024, tabule ale zobrazuje vlaky z předešlého večera, než byl provoz informačního systému zcela zastaven.