Philipp Mainländer (5. října 1841 Offenbach am Main, Hesenské velkovévodství – 1. dubna 1876 Offenbach am Main, Hesenské velkovévodství, Německé císařství) byl německý filozof a básník. Narodil se jako Philipp Batz, později si však změnil jméno na „Mainländer“ na počest svého rodného města Offenbachu am Main.
Životopis
Mládí a studia Philipp Mainländer, vlastním jménem Philipp Batz, se narodil 5. října 1841 v německém Offenbachu nad Mohanem jako nejmladší ze šesti dětí bohaté obchodnické rodiny. Jeho otec Karl Batz byl obchodník a matka Helene Batzová pocházela z měšťanského prostředí. Dětství prožil v poměrně přísném protestantském prostředí, které v něm už od raného věku vyvolávala otázky o smyslu života, utrpení a smrti. Navštěvoval reálnou školu v Offenbachu, kde vynikal hlavně v jazycích a literatuře. Již jako mladík četl klasické autory, zejména Johann Wolfgang von Goethe, Friedrich Schiller a romantické básníky.
Po smrti otce byl rodinou veden k obchodní kariéře. V šestnácti letech odešel do Drážďan, kde se učil obchodnictví, a později pracoval v obchodním domě v Neapoli. Pobyt v Itálii měl na jeho život obrovský vliv. Zamiloval si tamní kulturu, hudbu, poezii i středomořský způsob života. Naučil se italsky a četl díla Danteho Alighieriho a Francesca Petrarca v originále. Přestože se mu v Itálii relativně dařilo, začal postupně trpět hlubokými depresemi a pocitem existenciální prázdnoty.
Profesní život a kniha Die Philosophie der Erlösung Zásadní obrat nastal kolem roku 1860, kdy objevil filozofii Arthur Schopenhauer. Mainländer později napsal, že četba Schopenhauera byla nejdůležitější intelektuální událostí jeho života. Schopenhauerovo pojetí světa jako místa utrpení na něj silně zapůsobilo, ale postupně dospěl k názoru, že Schopenhauer nezašel dost daleko. Zatímco Schopenhauer tvrdil, že základní silou světa je „vůle k životu“, Mainländer vytvořil vlastní teorii „vůle k smrti“. Podle něj vše ve vesmíru směřuje k zániku a neexistenci.
Po návratu do Německa se začal téměř úplně izolovat od společnosti. Žil střídavě v Offenbachu a v Berlíně, četl filozofii, psal básně a pracoval na svém životním díle. Smrt matky roku 1865 jeho pesimismus dále prohloubila. Několik let věnoval psaní rozsáhlého filozofického systému, který spojoval metafyziku, kosmologii, etiku i náboženské úvahy.
Výsledkem byla kniha Die Philosophie der Erlösung vydaná roku 1876. V tomto díle rozvinul originální a velmi temnou kosmologii. Tvrdil, že na počátku existoval jediný absolutní Bůh, který se rozhodl ukončit vlastní existenci. Aby mohl zemřít, rozpadl se na vesmír a všechny bytosti. Celý kosmos je tedy podle Mainländera procesem postupného umírání Boha. Hmotný svět, příroda i lidé jsou jen fragmenty této rozpadlé božské bytosti. Vývoj vesmíru podle něj nesměřuje k pokroku ani k vyšším formám života, ale k úplnému vyhasnutí a nebytí.
Mainländer spojoval svou filozofii s vědeckými představami své doby, například s tehdejšími teoriemi o ochlazování vesmíru a postupném energetickém vyčerpání světa. Smrt proto nepovažoval za katastrofu, ale za vysvobození z utrpení existence. V jeho systému má člověk etickou povinnost omezovat egoismus, vášně a slepou touhu po životě. Přesto jeho filozofie není jednoduchou obhajobou sebevraždy; spíše představuje metafyzickou teorii, podle níž celé bytí přirozeně směřuje k zániku.
Pozdní život a smrt Kromě filozofie psal také poezii a dramatické texty. Obdivoval hudbu Richarda Wagnera a zajímal se o německou literaturu i mystiku. Jeho styl je velmi emotivní, často až prorocký nebo nábožensky laděný. Někteří badatelé proto jeho dílo označují za „metafyzický nihilismus“.
V roce 1874 dobrovolně vstoupil do armády Německého císařství. Vojenská zkušenost ho však zklamala a ještě více utvrdila v přesvědčení, že lidský život je plný absurdity, násilí a utrpení. Po odchodu z armády dokončil první díl svého hlavního díla.
Krátce po vydání knihy, 1. dubna 1876, spáchal v Offenbachu sebevraždu oběšením. Podle známé historky položil čerstvě vytištěný exemplář své knihy pod hlavu, než zemřel. Bylo mu 34 let. Druhý díl jeho díla vyšel posmrtně díky jeho sestře Minně.
Za života zůstal téměř neznámý, ale později si jeho myšlenek všimli někteří filozofové a literáti. Friedrich Nietzsche jeho dílo četl, i když s jeho pesimismem nesouhlasil. Ve 20. století Mainländera znovu objevili badatelé zabývající se nihilismem, existencialismem a filozofií pesimismu. Dnes je považován za jednoho z nejradikálnějších pesimistických myslitelů evropské filozofie.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Němečtí filozofové Kategorie:Němečtí básníci Kategorie:Němečtí ateisté Kategorie:Němečtí komunisté Kategorie:Antinatalisté Kategorie:Filozofové pesimismu Kategorie:Sebevrazi Kategorie:Spisovatelé píšící německy Kategorie:Narození v roce 1941 Kategorie:Narození 5. října Kategorie:Narození v Offenbachu am Main Kategorie:Úmrtí v roce 1876 Kategorie:Úmrtí 1. dubna Kategorie:Úmrtí v Hesensku Kategorie:Sebevraždy oběšením v Německu Kategorie:Muži