Jan Ferdinand Leopold hrabě Kinský z Vchynic a Tetova ( Johann Ferdinand Leopold Graf Kinsky von Wchinitz und Tettau; 17. ledna nebo 17. července 1713 Chlumec nad Cidlinou – 9. března 1760 Chroustovice) byl český šlechtic z rodu Kinských. Od mládí působi ve státních službách, v letech 1751–1760 zastával funkci nejvyššího lovčího Českého království. Patřil k největším pozemkovým vlastníkům v Čechách, jeho hlavním sídlem byl zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou.

Životopis náhled|vlevo|Zámek Karlova Koruna Narodil se jako syn hraběte Františka Ferdinanda Kinského (1678–1741) a jeho první manželky Marie Terezy svobodné paní z Fünfkirchenu (1676–1729).Ottův slovník naučný, díl XIV.; Praha, 1899 (reprint 1998); s. 243–244 (heslo Kinský) ISBN 80-7185-057-8Rodokmen chlumecké linie rodu Kinských in: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 620–621 Z jejich manželství se předtím narodili tři synové, kteří ale zemřeli v dětském věku (Václav Josef, 1707–1708, František Václav Kajetán */† 1708, Karel Josef, 1711–1717).Rodokmen Kinských na webu euweb.cz dostupné online Leopold se jako jediné dítě z otcova prvního manželství dožil dospělého věku.

Ve dvaceti letech byl vyslán na kavalírskou cestu po evropských zemích, kterou absolvoval v doprovodu čtyř osob služebnictva.HRBEK, Jiří: Náročné dospívání urozených. Kavalírské cesty české a rakouské šlechty (1620–1750); Pelhřimov, 2013; s. 65, 184–185, 371; ISBN 978-80-7415-071-5 Archivně dochované instrukce jeho otce dokládají poměrně přísný režim, který musel mladý hrabě dodržovat. Cesta trvala od jara 1733 do léta 1734, zahrnovala tříměsíční pobyt ve Francii včetně Paříže, nejdelší dobu strávil v Římě a nakonec navštívil Neapol, odkud pocházela rodina jeho předurčené nevěsty Capece di Rofrano. Po návratu z cest se oženil a v roce 1736 byl jmenován císařským komořím, zároveň se stal přísedícím zemského soudu.VOKÁČOVÁ, Petra: Příběhy o hrdé pokoře. Aristokracie českých zemí v době baroka; Nakladatelství Academia Praha, 2014; s. 408–411 Po otci v roce 1741 převzal správu rodového majetku ve východních Čechách a Dolním Rakousku. Za války o rakouské dědictví se během francouzské okupace Čech zúčastnil holdování české šlechty vzdorokráli Karlu Albrechtovi Bavorskému.JUŘÍK, Pavel: Kinští. Bůh, čest a vlast.; Praha, 2019; s. 41 ISBN 978-80-242-6220-8HLAVAČKA, Milan: Karel Albrecht. Příběh druhého zimního krále.; Praha, 1997; s. 100–101 ISBN 80-85770-50-4 V roce 1742 přivítal na náměstí v Chlumci nad Cidlinou pruského krále Fridricha II., přitom ale zůstal věrný Marii Terezii, která mu pak i v dalších letech zachovala přízeň.RICHTER, Karel: Sága rodu Kinských; Chlumec nad Cidlinou, 2008; s. 43 ISBN 978-80-254-3592-2 Před plánovanou korunovací Marie Terezie na českou královnu v roce 1743 obdržel pro svou rodinu dědičnou hodnost zemského hofmistra pro České království, která potomkům patřila až do roku 1918. Kromě zděděného titulu říšského hraběte získal v roce 1745 panský stav v Dolním Rakousku, kde také vlastnil statky.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1908; Gotha, 1908; s. 444 dostupné online

Od roku 1751 do své smrti zastával funkci nejvyššího lovčího v Českém království.dostupné online Pro tento úřad byl předurčen vlivem svých strýců Štěpána Viléma a Filipa Josefa Kinských již v předchozích letech. Svou roli v tom sehrála i tradiční myslivost v rodině Kinských a obrovské honební revíry na chlumeckém panství.TUMA, David: Zlatý věk obor. Z historie obornictví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; Národní památkový ústav Plzeň, 2018; s. 116–117 ISBN 978-80-85035-53-7 Jako nejvyšší lovčí zároveň získal titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence. Na jeho počest byla vyražena medaile se jménem, jejíž líc zobrazuje rodový erb Kinských bez nápisu, rub obsahuje propletenou iniciálu jména s korunou. Existují exempláře ve stříbře a mědi. Z jeho působení ve funkci nejvyššího lovčího je dochovaná bohatá korespondence s císařem Františkem Štěpánem Lotrinským.ˇÚřad nejvyššího lovčího za Leopolda Kinského (1751–1760); Východočeský sborník historický, 14/2007; Pardubice, 2007; s. 115–120 dostupné online Kinského lovecké zájmy jsou doloženy také inventářem mimořádně početné zbrojnice pořízeným v pozůstalostním řízení v dubnu 1760.PRCHAL, Vítězslav: Společenstvo hrdinů. Válka a reprezentační strategie českomoravské aristokracie 1550–1750; NLN Praha, 2015; s. 230, 236, 241–242 ISBN 978-80-7422-279-5

Majetkové poměry vlevo|náhled|Palác Kinských v Nerudově ulici v Praze Po otci zdědil v roce 1741 panství Chlumec nad Cidlinou, které bylo na základě zřizovací listiny Václava Norberta Kinského z roku 1719 vázané statutem fideikomisu.KOBLASA, Pavel: Reálné fideikomisy aristokratických rodin Českém království a ve střední Evropě; Národní archiv Praha, 2025; s. 84–85 ISBN 978-80-7469-147-8 Chlumecké panství bylo v té době jedním z největších v Čechách, jeho součástí byly připojené statky Kratonohy a Vinary. K celému panství patřilo přes padesát vesnic ve dvou krajích (Bydžovský a Chrudimský) a v rámci Tereziánského katastru byla jeho hodnota vyčíslena na 1 757 000 zlatých s ročním výnosem přibližně 50 000 zlatých.VALENTA, Aleš: Lesk a bída barokní aristokracie; Praha, 2011; s. 257–259 ISBN 978-80-86829-62-3 Přesto se Jan Leopold potýkal s obrovským zadlužením, které mělo příčinu v řadě faktorů. Mimo jiné se jednalo o povinnosti vysokých fundací různým církevním řádům vyplývajících ze závětí předků nebo apanáže různým rodinným příslušníkům. Několik let například vedl soudní spor se svou nevlastní matkou Marií Augustinou, rozenou Pálffyovou. Kromě toho utrpěl značné hospodářské ztráty během pobytu pruských vojáků v Chlumci za války o rakouské dědictví v roce 1742 a finanční náhradu poté neúspěšné vyžadoval u dvorské komory.VALENTA, Aleš: Lesk a bída barokní aristokracie; Praha, 2011; s. 173–174 ISBN 978-80-86829-62-3

Hlavním rodovým sídlem byl zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou.KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II.; Praha, 1997; s. 401 ISBN 80-85983-14-1 Během své korunovační cesty do Čech zde v roce 1743 tři dny strávila Marie Terezie se svým manželem Františkem Štěpánem Lotrinským.HRBEK, Jiří a kolektiv: Panovnický majestát. Habsburkové jako čeští králové v 17. a 18. století; NLN, Historický ústav Akademie věd České republiky, Praha, 2021; s. 398–399, 545 ISBN 978-80-7422-804-9 S Františkem Štěpánem sdílel Leopold Kinský vášeň pro lov a díky jeho vlivu později získal úřad nejvyššího lovčího. František Štěpán na chlumecký zámek zavítal ještě v roce 1750, mezitím zde v letech 1744 a 1747 pobýval císařův mladší bratr princ Karel Alexandr Lotrinský.RICHTER, Karel: Sága rodu Kinských; Chlumec nad Cidlinou, 2008; s. 45 ISBN 978-80-254-3592-2

Po převzetí dědictví v roce 1741 měl Leopold Kinský s chlumeckým panstvím velké plány, na řadu projektů musel ale rezignovat z finančních důvodů a v důsledku hospodářského úpadku v době válek o rakouské dědictví. Skutečným rodovým sídlem byl v té době původní hrad, respektive starý zámek nedaleko od náměstí v Chlumci nad Cidlinou. Zde byla také v roce 1743 ubytovaná Marie Terezie, zatímco zámek Karlova Koruna byl určen jen pro konání slavností a recepcí. Po ničivém požáru v roce 1745 byl starý zámek natolik poškozen, že již nebyl obnoven a úlohu hraběcí rezidence ve městě nadále plnila budova tzv. Majorátu (Klicperovo náměstí č. p. 1, dnes Základní umělecká škola). Pro potřeby správy panství byl po roce 1745 postaven nový panský dům na předměstí (ulice Boženy Němcové č. p. 34).KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II.; Praha, 1997; s. 404 ISBN 80-85983-14-1 Na zámku Karlova Koruna realizoval Leopold Kinský výstavbu tzv. Tereziánského traktu pojmenovaného po manželce Marii Terezii (1745–1760). Až po jeho úmrtí byla dokončena jízdárna severně od hlavní zámecké budovy (1761).Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 150 V jejím sousedství byla již v letech 1741–1745 zahájena výstavba zámecké kaple sv. Jana Křtitele, dokončené taktéž až po Leopoldově úmrtí.Zámek Karlova Koruna na webu Národního památkového ústavu dostupné online

V Praze vlastnil Leopold Kinský palác Kinských v Ostruhové ulici (dnešní Nerudova č. p. 15). Z finančních důvodů byl již od roku 1745 pronajímán, jeho obyvatelkou byla mimo jiné Marie Anna Bádenská.FUČILOVÁ, Petra: Pražské domy chlumecké linie rodu Kinských v 18. století; Univerzita Pardubice, 2008 (bakalářská práce); s. 44–46 dostupné online

Dále vlastnil několik panství v Dolním Rakousku, byl majitelem zámku MatzenZámek Matzen na webu burgen-austria.com dostupné online a zámku Eckartsau.Zámek Eckartsau na webu burgen-austria.com dostupné online Panství Eckartsau koupil v roce 1760 císař František Štěpán Lotrinský.

Rodina Jan Leopold Kinský se 6. září 1734 ve Vídni oženil s markýzou Marií Terezií Capece de Rofrano (1715–1778), dcerou italského šlechtice Girolama Capece di Rofrano (1661–1724) a Marie Terezie Koloničové (1694–1754).Rodina Capece di Rofrano na webu geneanet.org dostupné online Girolamo Capece di Rofrano působil ve službách Habsburků jako nejvyšší poštmistr v italských državách (Neapolsko). Díky vazbám na vídeňský dvůr koupil v roce 1721 panství Chroustovice ve východních Čechách se zámkem a 21 vesnicemi. Tento majetek přinesla jako věno do manželstvíJUŘÍK, Pavel: Kinští. Bůh, čest a vlast.; Praha, 2019; s. 43 ISBN 978-80-242-6220-8 a nadále je jako majitel uváděn Jan Leopold Kinský.Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 168KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II.; Praha, 1997; s. 469–470 ISBN 80-85983-14-1 Zámek v Chroustovicích postavený v 17. století rodem Kolovratů sloužil jako příležitostné sídlo a zde také Jan Leopold zemřel. V Chroustovicích Marie Terezie mimo jiné financovala barokní přestavbu kostela sv. Jakuba Staršího (1743).KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II.; Praha, 1997; s. 470 ISBN 80-85983-14-1 Po Leopoldově předčasném úmrtí zajišťovala správu dědictví za nezletilé děti, jako spoluporučník byl určen jejich strýc Josef Jan Maxmilián Kinský. Z jejich manželství se narodily čtyři děti, dva synové a dvě dcery:

1. František Ferdinand II. (1738–1806), c. k. plukovník, dědic panství Chlumec nad Cidlinou, ∞ 1761 princezna Marie Kristina z Lichtenštejna (1741–1819) 2. Marie Terezie (1740–1806), ∞ 1761 Andrzej Poniatowski (1734–1773), polní maršál císařské armády 3. Filip (1742–1827), dědic panství Chroustovice, po knížecí linii dědic panství Rychmburk, ∞ 1787 Marie Terezie z Ditrichštejna (1768–1822), rozluka 1788, podruhé provdaná 1807 za Maximiliana von Merveldt (1764–1815)Rodokmen rodu Ditrichštejnů na webu euweb.cz dostupné online 4. Marie Anna (1744–1829), ∞ 1763 Václav Arnošt ze Schaffgotche (1733–1764)

Ovdovělá Marie Terezie Kinská se v roce 1763 podruhé provdala provdala za polního podmaršálka hraběte Ludvíka Josefa z Brechainville (1732–1799), pozdějšího zemského velitele v Čechách.Louis Joseph de Brechainville na webu napoleon-series.org dostupné online

Z otcova druhého manželství s Marií Augustinou Pálffyovou (1714–1759) měl nevlastního bratra Františka Josefa (1739–1805), který v armádě dosáhl hodnosti polního maršála a byl dlouholetým ředitelem Tereziánské vojenské akademie ve Vídeňském Novém Městě.Biografie Františka Josefa Kinského dostupné online

Odkazy Reference

Literatura VALENTA, Aleš: Dějiny rodu Kinských, České Budějovice, 2004; 352 s. ISBN 80-86829-05-7

Jan Leopold Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Čeští lovčí Kategorie:Čeští hofmistři Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Hrabata Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Osobnosti válek o rakouské dědictví Kategorie:Osobnosti sedmileté války Kategorie:Narození 17. ledna Kategorie:Narození v roce 1713