Orienantius („východní/orientální enantiornit“) byl rod pravěkého ptáka ze skupiny Enantiornithes, žijící v období rané křídy na území dnešní východní Číny (provincie Che-pej).
Historie a popis Fosilie tohoto enantiornita (typový exemplář nese označení BMNHC Ph 1156a/b) byly poprvé objeveny v sedimentech geologického souvrství Chua-ťi-jing na území čínské provincie Che-pej. Stáří těchto vrstev je raně křídové; pocházejí z období geologického věku hauteriv (stáří zhruba 130,7 milionu let). Zkameněliny jsou velmi dobře dochované v trojrozměrné podobě, navíc se u tohoto druhu dochovaly i vzácné měkké tkáně. Ty ukázaly, že Orienantius i příbuzné druhy byly pravděpodobně schopné aktivního letu se silovým máváním křídly.
Jednalo se o praptáka dosahujícího velikosti dnešního skřivana polního. Objevené exempláře však byly ještě juvenilními a plně nedorostlými jedinci. Stejně jako ostatní enantiornité měl ještě zubaté čelisti.https://dinosaurusblog.com/2016/05/09/zobak-klicem-k-preziti-katastrofy-k-pg/ Typový druh Orienantius ritteri byl formálně popsán roku 2019 a druhové jméno je poctou německému přírodovědci Johannu Wilhelmu Ritterovi.Liu, D.; et al. (2019). Soft tissue preservation in two new enantiornithean specimens (Aves) from the Lower Cretaceous Huajiying Formation of Hebei Province, China. Cretaceous Research. 95: 191–207.
Systematika Orienantius byl zástupcem kladu Enantiornithes a jeho vývojovými příbuznými jsou například rody Mirarce, Pengornis, Iberomesornis nebo Falcatakely.O'Connor, P. M.; et al. (2020). Late Cretaceous bird from Madagascar reveals unique development of beaks. Nature. 588: 272–276.Clark, A. D.; et al. (2024). New enantiornithine diversity in the Hell Creek Formation and the functional morphology of the avisaurid tarsometatarsus. PLoS ONE. 19 (10): e0310686.
Odkazy
Reference
Literatura Zhou, Z.; et al. (2008). Insight into diversity, body size and morphological evolution from the largest Early Cretaceous enantiornithine bird. Journal of Anatomy. 212: 565–577. Hu, H.; et al. (2014). A subadult specimen of Pengornis and character evolution in Enantiornithes. Vertebrata PalAsiatica. 52: 77–97. Hu, H.; O'Connor, J. K.; Zhou, Z. (2015). A new species of Pengornithidae (Aves: Enantiornithes) from the Lower Cretaceous of China suggests a specialized scansorial habitat previously unknown in early birds. PLoS ONE. 10 (6): e0126791. Wang, M.; Hu, H.; Li, Z. (2015). A new small enantiornithine bird from the Jehol Biota, with implications for early evolution of avian skull morphology. Journal of Systematic Palaeontology. 14 (6): 1–17. Atterholt, J.; Hutchison, J. H.; O'Connor, J. K. (2018). The most complete enantiornithine from North America and a phylogenetic analysis of the Avisauridae. PeerJ. 6: e5910. Castro-Terol, J.; et al. (2025). Micro-CT reconstruction reveals new information about the phylogenetic position and locomotion of the Early Cretaceous bird Iberomesornis romerali. Geobios. 90: 17–30.
Externí odkazy Informace na webu Nova Taxa
Kategorie:Druhohorní ptáci Kategorie:Organismy žijící v křídě