Uzbecká kinematografie je kinematografie Uzbekistánu, v letech 1924–1991 jako součásti Sovětského svazu, od roku 1991 jako samostatné postsovětské země.

Historie

Počátky Počátky kinematografie jsou spojeny na konci 19. století s rozvojem a masovým rozšířením fotografie. Poté, co se fotograf Chudajbergen Děvanov seznámil s fotografickou technikou v Rusku, natočil jízdu Isfandiyar Chána v kočáru roku 1910 a dochovaly se filmové pásy o památkách z roku 1913 a 1916. Děvanov, který promítal své krátké filmy na ulicích a bazarech, byl kvůli zpodobnění lidí na plátně mnohokrát vystaven pronásledování náboženskými fanatiky.

První kinematografické oddělení bylo zřízeno v roce 1920, tedy v období Turkestánské autonomní sovětské socialistické republiky. V roce 1924 vzniklo v Buchaře první filmové studio Buchara jako součást družstva zřízeného filmovým studiem Sevzapkino a osvětovým komisariátem Bucharské lidové sovětské republiky. Ve stejném roce byla rovněž založena společnost Buchkino, rusko-bucharská filmová společnost, která produkovala rovněž první uzbecký film Minaret smrti (1925) režiséra Vjačeslava Viskovského. Snímek získal velkou popularitu a byl distribuován nejen v SSSR, ale také v zahraničí. Později se Buchkino propojilo s Uzbekgoskinem a vzniklo studio Uzbekfilm v Taškentu. Studio dříve produkovalo převážně protiislámské propagandistické filmy v období protináboženské kampaně v letech 1928–1941.Cloé Drieu, "Cinema, Local Power and the Central State: Agencies in Early Anti-Religious Propaganda in Uzbekistan," Die Welt des Islams 50 (2010), 532-563.

Osobnosti Filmy v období Sovětského svazu byly natáčeny buď v ruštině nebo uzbečtině. Mezi nejoceňovanější snímky patří Maftuningman (1958), Mahallada duv-duv gap (1960) a Shum bola (1977).Cloé Drieu, Cinema, Nation, and Empire in Uzbekistan, 1919-1937, Bloomington and Indianapolis: Indiana University Press, 2019. Mezi přední osobnosti počátečního období uzbecné kinematografie patří režiséři Nabi Ganijev (1904–1952) a Sulejman Chodžajev (1892–1937). Zatímco Ganijev jako první uzbecký režisér obsazoval převážně místní herce a zapojil se aktivně do stalinské propagandy ve svých filmech, Chodžajev se stal obětí Stalinových represí. Jeho film Před soumrakem (1933) se kriticky vyjadřoval k carskému Rusku, které zobrazoval jako koloniální mocnost a Uzbecké bojovníky za svobodu představoval v hrdinském světle. Tento postoj byl pro sovětské úřady podezřelý. Film Přísaha (1937) režiséra Aleksandra Usolceva-Garfa byl prvním mluveným filmem natočeným v Uzbekistánu. Jedná se také o film, který uzavírá éru Velké čistky, kdy vznikalo jen velmi malé množství nových filmů.Drieu (2019).

Instituce

Uzbekfilm Studio Uzbekfilm založené v roce 1925, je nejstarším a největším filmovým studiem v zemi. Od roku 1966 toto studio produkovalo satirické týdeníky Skalpel (Naštar), které vytvářeli režiséři Samig Abdukachkar a Anatolij Kobulov. Tyto krátké filmy vznikaly šestkrát ročně a uváděly se vždy před celovečerními filmy v kinech.

Uzbecký státní institut umění a kultury Uzbecký státní institut umění a kultury v Taškentu byl založen v roce 1945 a jedná se o hlavní státní uměleckou a filmovou školu v zemi. Škola vznikla sloučením Uzbeckého institutu umění a Uzbeckého institutu pro kulturu v roce 2012.

Současnost Několik nezávislých filmů natočených po roce 2000 v Uzbekistánu získalo mezinárodní ocenění. Podle některých ruských kritiků se jedná o filmy nevalné kvality, ačkoliv počet filmů stále roste. Mezi oceňované filmy z posledních let patří zejména Škorpión (2018), Horký chléb (2019), 2000 Faridiných písní (2020), Nejsem terorista (2021) nebo Neděle (2023). Film Neděle režiséra Šokira Cholikova získal hlavní cenu na Šanghajském filmovém festivalu. V roce 2019, kdy byl ředitelem Uzbekkina jmenován Firdavs Abduchalikov, byly spuštěny drastické reformy uzbecké kinematografie. V roce 2020 podepsalo více než 200 významných osobností filmu (Ali Chamarev nebo Kamara Kamalova) výzvu, ve které konstatují podporu probíhajícím reformám. V dubnu 2021 podepsal uzbecký prezident Šavkat Mirzijojev dekret na „zvýšení kvality filmového umění a rozvoje filmového průmyslu a zlepšení jeho státní podpory.“ Z dekretu vyplývá založení Národní kinematografické agentury Uzbekistánu, rekonstrukce hlavního státního kina a zahájení tradice Mezinárodního taškentského filmového festivalu, jenž navazuje na předchozí festival filmů Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Rovněž bylo založeno Centrum rozvoje uzbecké národní kinematografie, které má podporovat výrobu a uvádění filmů doma i v zahraničí. Ředitelem se v roce 2023 stal Furkat Usmanov.

Uzbečtí filmoví režiséři

Chudajbergen Děvanov Michail Doronin Kazimir Gertel Oleg Frelich Ali Chamrojev Latif Fajzijev Ajub Šahobiddinov Eljor Išmuhamedov Furkat Usmanov Georgij Jungvald-Chilkjevič Jaxongir Ahmedov Kamara Kamalova Melis Abzalov Muhammad Ali Iskandarov Rustam Sagdijev Šokir Cholikov Šuhrat Abbosov Yalkin Tujčev Yoʻldosh Aʼzamov

Seznam uzbeckých filmů Následuje seznam kritiky uznávaných uzbeckých filmů:

Šakalové z Ravatu (1927, r. Kazim Gertel) Druhá žena (1928) Čadra (1928) Dcera svatého muže (1931, r. Oleg Frelich) Nasreddin v Buchaře (1943, r. Jakov Protazanov) Posvátná krev (1956, r. Latif Fajzijev) Avicenna (1957, r. Komil Jormatov) Maftuningman (1958) Yor-yor (1964) Mahallada duv-duv gap (Všichni v sousedství o tom mluví, 1960) Taškent – město chleba (1968, r. Šuhrat Abbosov) Čekáme tě, chlapče (1972, r. Ravil Batyrov) Sama mezi lidmi (1974, r. Komil Jormatov) Shum Bola (Nezbedný chlapec, 1977) Toʻylar muborak (1978) Suyunchi (Babka generál, 1982) Kelinlar qoʻzgʻoloni (Vzpoura snach, 1984) Armon (Odejdou, nevrátí se, 1986) Abdullajon (Abdullajon čili Pocta Stevenu Spielbergovi, 1991) Sarvinoz (2004) Foyima va Zuxra (2005) Telba (2008) Yondiradi Kuydiradi (2011) Baron (2016) Virus (2016) Scorpion (Škorpión, 2018) Islomxoʻja (2018) Hot Bread (Horký chléb, 2019) 2000 Songs of Farida (2000 Faridiných písní, 2020) Ilhaq — (2020) I’m not a terrorist (Nejsem terorista, 2021) Meni Sev (Dej mi lásku, 2021) Oʻzbek qizi (Uzbecká dívka, 2022) Sunday (Neděle, 2022) Abdulla Aripov (2023) Kazbek (Asijský lev, 2023) Uch Qahramon (Tři hrdinové, 2023) Tamerlán: Zrození dobyvatele (Tamerlan: Rise of the Last Conqueror, 2026)

Odkazy

Reference

Kategorie:Kinematografie podle zemí Kategorie:Uzbekistán