Jaroslav Antonín Rajlich (4. února 1909 Šternov – 15. května 1997 Dírná) byl český pedagog, malíř, grafik, loutkář a knihovník.

Životopis Narodil se 4. února 1909 ve Šternově jako druhé dítě kováře Karla Vojtěcha Rajlicha a Marie, rozené Hejhalové. Krátce po jeho narození se rodina přestěhovala do Dírné, kde vyrůstal společně se třemi mladšími bratry. Byli jimi Karel (* 1910), Václav (* 1914) a Jan (* 1920). Po absolvování obecné školy v Dírné a měšťanské školy v Tučapech vystudoval v letech 1923 až 1927 učitelský ústav v Soběslavi, kde získal aprobaci pro výuku matematiky a kreslení.

Pedagogickou dráhu zahájil na obecné škole v Lubnici u Dačic, poté vyučoval na měšťanských školách ve Starém Hobzí a Starém Městě pod Landštejnem. Poté absolvoval tříleté působení na české menšinové škole v chorvatském Lipovljane. Později se stal odborným učitelem v Nové Bystřici.

V roce 1936 se oženil s Marií Šimkovou z Dírné. Manželům se narodili dva synové – Jaroslav Petr Rajlich (* 1938), pozdější strojní inženýr a odborník na metrologii, a Tomáš Bohumil Rajlich (* 1940). Po záboru českého pohraničí v roce 1938 musela rodina Novou Bystřici opustit a přestěhovala se do Jankova na Benešovsku, kde Jaroslav Rajlich pokračoval v učitelském povolání. Po skončení druhé světové války se vrátili zpět do Nové Bystřice.

V pozdějších letech vyučoval na školách v Jindřichově Hradci a až do odchodu do důchodu působil na základní škole v Tučapech. Po návratu do rodné Dírné se aktivně zapojil do veřejného života. Pracoval ve sboru dobrovolných hasičů, spolku zahrádkářů, vedl místní lidovou knihovnu a vykonával funkci matrikáře.

Během života vytvořil více než tři tisíce kreseb, obrazů a grafických listů. Pravidelně se vzdělával na prázdninových malířských kurzech pro učitele vedených českými výtvarníky a své práce vystavoval v řadě jihočeských měst, mimo jiné ve Starém Městě pod Landštejnem, Jankově, Voticích, Nové Bystřici, Dírné, Soběslavi, Jindřichově Hradci, Tučapech a Starém Hobzí. Posmrtné výstavy jeho děl se uskutečnily v Dírné a ve Sněžném na Moravě. Za celoživotní kulturní činnost obdržel v roce 1980 titul Zasloužilý pracovník v kultuře. Vedle malířství se intenzivně věnoval také grafice, zejména tvorbě ex libris, která vystavoval doma i v zahraničí. Byl rovněž vášnivým sběratelem knižních značek, jihočeských lidových pořekadel, pranostik a rčení. Jeho zálibami byly také sportovní rybolov, houbaření, zahrádkaření a sadařství.

V době pobytu v Jankově a Nové Bystřici vedl amatérský loutkářský soubor a napsal několik loutkových her, například Hodný vodník, Les, Hloupý Honza se žení nebo O doktoru zachránci aneb Tažení proti veřejnému nepříteli, které byly vydány tiskem ve 40. letech 20. století.

Zemřel 15. května 1997 v Dírné ve věku 88 let. Jeho manželka Marie jej přežila o dva roky. Oba jsou pohřbeni na novém hřbitově v Dírné.

Reference

Kategorie:Čeští pedagogové Kategorie:Čeští malíři 20. století Kategorie:Čeští grafici Kategorie:Čeští loutkáři Kategorie:Čeští knihovníci Kategorie:Narození v roce 1909 Kategorie:Narození 4. února Kategorie:Narození v Divišově Kategorie:Úmrtí v roce 1997 Kategorie:Úmrtí 15. května Kategorie:Úmrtí v Dírné Kategorie:Pohřbení v Dírné Kategorie:Muži