náhled|Ustupující ledovec na vrcholu Kibo náhled|upright|Senecie Kilimandžáro je velká spící sopka v Tanzanii. S nadmořskou výškou 5 895 m je nejvyšší horou Afriky a nejvyšší samostatně stojící horou světa. Od okolní náhorní plošiny se zvedá přibližně o 4 900 m. Je také nejvyšší sopkou na východní polokouli a čtvrtým nejprominentnějším vrcholem na Zemi.
Jižní a východní svahy Kilimandžára obývali Čhaggové, kteří zde vytvořili řadu menších království; ta byla zrušena v roce 1963 během reforem vlády Julia Nyerera. Původ a význam názvu Kilimandžáro není jistý; mezi navrhované výklady patří „hora velké velikosti“ nebo „nezdolatelná hora“. Ačkoli je hora popsána v antických pramenech, za prvního Evropana, který v roce 1848 zaznamenal její existenci, je považován německý misionář Johannes Rebmann. Po několika neúspěšných evropských pokusech dosáhl nejvyššího bodu hory v roce 1889 německý geograf Hans Meyer spolu s rakouským horolezcem Ludwigem Purtschellerem.
V roce 1973 bylo Kilimandžáro začleněno do Národního parku Kilimandžáro. Jako jeden z vrcholů Koruny planety je významnou destinací pro pěší turistiku a horolezectví. K vrcholu Uhuru, nejvyššímu bodu Kilimandžára, vedou různé výstupové trasy, z nichž sedm je považováno za hlavní. Výstup nevyžaduje technické horolezecké dovednosti jako výstupy na některé jiné vysoké hory, ale velká nadmořská výška představuje značné riziko výškové nemoci.
Kilimandžáro patří k několika velkým sopečným masivům vzniklým v oblasti Východoafrického příkopové propadliny. Jeho sopečná činnost začala před více než 2 miliony let a vytvořila tři hlavní vrcholy – Kibo, Mawenzi a Šira. Na svazích hory se nacházejí horské a mlžné lesy a řada charakteristických vysokohorských druhů, včetně obřího starčeka Dendrosenecio kilimanjari. Na Kibu se nacházejí ledovce a další trvalé ledové útvary, mezi něž patří ledovce Credner, Furtwängler a Rebmann. Rozsah ledového pokryvu se od počátku 20. století výrazně zmenšil; do konce 20. století z něj zmizela převážná část původní plochy. Podle některých odhadů by mohly současné ledovce během 21. století zcela zaniknout.
Název Další jména pro tuto horu jsou: Uhuru, Kilima Dscharo, Oldoinyo Oibor (v masajštině Bílá hora), a Kilima Njaro ( Svítící hora), v letech 1902 až 1964 Kaiser-Wilhelm-Spitze či Wilhelmskuppe (štít či vrch císaře Viléma, ).
Geografie
Geologie Kilimandžáro se nachází tři stupně jižně od rovníku, poblíž města Moshi, ve kterém je zároveň mezinárodní letiště. Leží ve Velké příkopové propadlině, což je zlom táhnoucí se v délce asi 5 000 km. Před půl milionem let zde probíhala intenzivní sopečná činnost, jejímž důsledkem byl mimo jiné vznik masivu Kilimandžára.
Vrcholový kráter Vrcholový kráter Kibo vypouští plyn přímo na straně vrcholu Uhuru. Kibo má vrcholový kráter o průměru 2,4 km s hloubkou až 300 metrů. Nejvyšší bod na okraji kráteru se nazývá Uhuru. Vědci zjistili, že v roce 2003 byla tekutá láva jenom 400 m pod špičkou kráteru. I když se žádná nová vulkanická činnost neočekává, přece jenom jsou na místě obavy z toho, že se části hory mohou zřítit. Místní legendy hovoří o činné aktivitě před 170 lety. Dva další zaniklé vulkány jsou Mawenzi (5 149 m n. m.), třetí nejvyšší vrchol Afriky (po Mount Kenya), a Shira (3 962 m n. m.)
Vegetace a klimatická pásma Na svazích Kilimandžára se nachází několik klimatických pásem s jim příslušnou vegetací. 1 400–1 800 m n. m. – kultivovaná krajina, v níž se díky vysokým srážkám a vulkanické půdě dobře daří zemědělským plodinám. 1 800–2 900 m n. m. – v tomto pásmu následuje divoký horský deštný prales s velmi vysokými srážkami. 2 900–3 300 m n. m. – v těchto výškách se nalézá pásmo vřesovišť. Ve spodní části pásma převažuje nevlídné počasí s mlhami a dešťovými či kroupovými přeháňkami. 3 300–4000 m n. m. – zde je již chladnější a jasnější počasí. Daleko více zde svítí slunce. Ustupují mlhy. Rostou zde unikátní rostliny. 4 000–4 800 m n. m. – v tomto pásmu jsou již velmi tvrdé podmínky. Teploty v noci klesají pod bod mrazu a ve dne se šplhají i na 35 °C. Rostou zde jen lišejníky a mechové porosty. nad 4 800 m n. m. – nad touto výškou panují již arktické podmínky. Částečně jsou zde ledovce a sníh, vegetace žádná. Ledovce stékají do výšky zhruba 4 270 m n. m.
Flora Ve výšce 3 300–4 000 m n. m. rostou senecie (stromové starčeky), lobélie (lobelky), protei a další rostliny. Senecie dosahují výšky až pěti metrů, což je světový unikát. Takto obrovské exempláře se vyskytují právě jen u afrických pětitisícovek.
Historie výstupů Historie hory Kilimandžáro sahá tisíce let zpátky a je bohatá na různé legendy a příběhy. První zmínky o hoře se datují do 19. století, kdy se začalo o ní mluvit v Evropě. První Evropané, kteří se vydali na výstup na Kilimandžáro, byli němečtí průzkumníci Johann Ludwig Krapf a Johannes Rebmann. V roce 1848 popsali své objevy a tvrdili, že se na vrcholu hory nachází sníh.
V roce 1861 podnikl první pokus o zdolání hory německý průzkumník a cestovatel Karl Klaus von der Decken a anglický geolog Richard Thornton. Velmi brzy je ale zastavilo špatné počasí. Von der Decken se následujícího roku do Tanzanie vrátil, tentokrát v doprovodu německého cestovatele Otto Kerstena. Společně vystoupili až do výšky víc než 4 000 m, ale poté byli nuceni se znovu vzdát z důvodu velmi nepříznivého počasí. Otto Kersten ve svých pamětech zmiňuje také neochotné nosiče.náhled|vlevo|219px|Vrchol UhuruVrchol byl poprvé zdolán armádním zvědem z kmene Marangu jménem Johannes Kinyala Lauwo (1871–1996), který vylezl na horu devětkrát, než si uvědomil, že se jedná o kráter. Lauwo byl průvodcem prvních „oficiálních“ pokořitelů hory Němce Hanse Meyera a Rakušana Ludwiga Purtschellera 6. října 1889.
Výstupové cesty K dosažení vrcholu Kilimandžára je možné využít některou z sedmi základních tras: Marangu (východní), Mweka (jižní), Umbwe (jižní), Lemosho/Shira (západní), Rongai (severní), Machame (jižní) a Northern Circuit (západní/severní). Velká část turistů vystupuje na vrchol po trase Marangu. Jako jediná je vybavena na všech svých stanovištích noclehárnami či velmi skromným ubytovacím zařízením. Při výstupu ostatními trasami se spí ve stanech.
Největším problémem pro lidi pokoušející se o výstup na Kilimandžáro je nedostatek kyslíku ve vyšších polohách. V těchto místech se musí postupovat velmi pomalu. Obvyklý výstup zabere 6 dnů. Lepší aklimatizaci a větší šanci na pokoření vrcholu ale poskytnou delší výstupy naplánované na 7-9 dnů. Výstup lze zvládnou i za 5 dnů, ale aklimatizace je během tak krátké doby horší a stejně tak šance na úspěšné zdolání vrcholu.
Výstup na Kilimandžáro je teoreticky možný po celý rok. Vzhledem k blízkosti rovníku nejsou velké rozdíly mezi letními a zimními teplotami. Některé měsíce jsou ale přesto vhodnější pro výstup na Kilimandžáro než jiné. Ideální podmínky panují v lednu, únoru, červenci, srpnu a září. Březen, červen a říjen jsou přechodové měsíce. Duben, květen, listopad a prosinec nejsou pro běžné turisty příliš vhodné, protože pravděpodobnost dešťů je vyšší. Je ale třeba si také uvědomit, že počasí na Kilimandžáru není spolehlivě předvídatelné. Proto je možné zažít déšť v období sucha a nebo může v období dešťů panovat skvělé počasí pro výstup.
Vláda Tanzanie zvažuje od roku 2019 výstavbu lanovky na vrchol Kilimandžára, aby zvýšila příjmy z cestovního ruchu.Turisté by měli dostat lanovku na Kilimandžáro
Odraz v kultuře náhled|194px|Pohled z keňského národního parku AmboseliKilimandžáro se vyskytuje v díle Julese Vernea Pět neděl v baloně. Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund napsali reportáž o svém výstupu na Kilimandžáro, vyšla knižně pod názvem S československou vlajkou na Kilimandžáro. Masiv Kilimandžáro je zmíněn ve vědeckofantastickém románu Roberta A. Heinleina Měsíc je drsná milenka. Ian McDonald napsal povídku s názvem Ke Kilimandžáru (anglicky Toward Kilimanjaro). Mike Resnick napsal povídku s názvem Kilimandžáro: Bajka o Utopii (anglicky Kilimanjaro: A Fable of Utopia). Ray Bradbury napsal povídku s názvem Stroj Kilimandžáro (anglicky The Kilimanjaro Device)
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Pětitisícovky v Tanzanii Kategorie:Národní parky v Tanzanii Kategorie:Stratovulkány Kategorie:Koruna planety Kategorie:Sopky v Tanzanii Kategorie:Horolezecké lokality v Tanzanii Kategorie:Hory a kopce s izolací nad 5000 kilometrů Kategorie:Ultraprominentní vrcholy v Africe