František Sekanina (15. února 1875, Žárovice – 4. března 1958, Smečno) byl moravský učitel, básník, spisovatel, překladatel a literární kritik.

Život náhled|Náhrobek rodiny Sekaninových na pražském hřbitově Malvazinky Narodil se svobodné matce Majdaleně Sekaninové (1851), dceři výminkáře Petra Sekaniny a Františky Marrianové. Oženil se s Miladou Vrlovou (1880–1932), se kterou měl tři děti: JUDR. Ivana Sekaninu (1900), Rostislava (1901) a RNDr. Evu Hertlovou (1906). Jeho švagrová byla Růžena Reichstädterová-Vrlová, snacha, manželka syna Ivana, Gertruda Sekaninová-Čakrtová.

Vystudoval České vysoké učení technické, působil jako učitel na středních školách v Praze. Vydal dvě, dnes už zapomenuté básnické sbírky: Za nocí chmurných i světlých (1896) a Lyrické intermezzo (1900), mnoho časopiseckých povídek a literárních kritik a literárně historických a životopisných spisů (a také mnoha příležitostných přednášek), předmluv k různým knihám, překládal také z francouzštiny (mj. Verlaina). Pozornost si zaslouží jeho 1000 nejkrásnějších novell 1000 světových spisovatelů, které redigoval (celkem 500 novel od 503 spisovatelů ve 102 knihách). V nich napsal 490 úvodů a 11 novel sám přeložil.

Od roku 1912 psal do listu Národní politika literární kritiky, v nichž proslul vždy pochvalným, pozitivním, nikdy odsuzujícím přístupem k recenzovanému autorovi. Jaroslav Hašek o této Sekaninově vlastnosti podrobně píše v Dějinách Strany mírného pokroku v mezích zákona. Byl také literárním poradcem rozhlasové stanice Radiojournal, kde měl často pořady o literatuře. Působil také jako nakladatelský redaktor, jako takový připravil k vydání např. úplné dílo J. K. Tyla.

Kromě Národní politiky přispíval do čelných českých listů, např. do Obzoru literárního a uměleckého, České revue, Zvonu aj. Od roku 1903 byl činným členem Spolku českých spisovatelů beletristů Máj, od roku 1912 do roku 1945 byl členem Moravského kola spisovatelů.

V období nacistické okupace vystoupil několikrát na podporu protektorátního režimu. Na oslavách 70. narozenin E. Háchy 12. 7. 1942 promluvil jménem básníků a spisovatelů a ve svém projevu vyzdvihoval těsnou a bratrskou spojitost českého národa s německou říší. V červenci 1944 byl ministrem Moravcem jmenován členem Národní rady české a v březnu 1945 se stal jejím předsedou. K 6. výročí vzniku Protektorátu Čechy a Morava uspořádala Národní rada česká dne 15. 3. 1945 slavnostní koncert, jenž byl přenášen rozhlasem. Sekanina při té příležitosti pronesl v rozhlasu projev, v němž děkoval německé říši, že umožňuje Čechům i ve válečných poměrech rozvíjet bohatý kulturní život.

Po osvobození byl v květnu 1945 zatčen a několik dní držen ve vazbě. Po propuštění z vazby se pokusil o sebevraždu. Řízení proti němu bylo vedeno trestní komisí Ústředního výboru hl. m. Prahy pro přestupek podle dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 138/1945 Sb., o trestání některých provinění proti národní cti (takzvaný malý retribuční dekret). V lednu 1947 bylo toto řízení zastaveno. Jednání Františka Sekaniny bylo odůvodněno osobní krizí po smrti syna Ivana, který zahynul v koncentračním táboru, pokročilým věkem a politickou dezorientací stupňovanou nátlakem ze strany okupačních úřadů. Byl však vyloučen ze Syndikátu českých spisovatelů.

Pseudonymy Používal pseudonymy: Vilém Krejsa, Vilém Krejza, František Žárovský.

Zajímavost Když byly 7. května 1939 slavnostně pohřbeny ostatky Karla Hynka Máchy na pražském Slavíně, nesli jeho rakev Josef Hora, Jaroslav Seifert, František Halas, Josef Knap, František Kropáč a František Sekanina.

Dílo

Básně Za nocí chmurných i světlých: (1894–1896) – předmluva František Stach. Praha: F. Stach, 1897 Lyrické intermezzo: (1896–1900) – Brno: Arnošt Píša, 1901

Překlady Jedni i druzí: komedie veršem – Paul Verlaine; ze sbírky "Jadis et Naguère". Dvě japonská dramata: historická tragédie o 1 jednání = Terakoya čili Vesnická škola — Takeda Izumo; Asagao: romantická hra v 1 aktě – Yamada Kakashi; přeložili Quido Jarník a F. Sekanina. Praha: Alois Hynek, 1900 Historie ze zásvětí: román dobrodružný – Jean Richepin; s úvodem od překladatele. Praha: Jan Otto, 1901 Výbor z poésie – Paul Verlaine; s úvodem překladatelovým. Praha: J. Otto, 1905 Příhody a dobrodružství Cyrana z Bergeracu – Henri de Gorsse a Joseph Jacquin; s předmluvou Edmonda Rostanda; ilustroval Édouard François Zier. Praha: František Šimáček, 1906 Rub světice: jeptiška, hra o třech dějstvích – François de Curel. Praha: J. Otto, 1908 Enšpíglova šibalství – a napsal historický úvod. Praha: Bedřich Kočí, 1909 Povídky dne i noci – Guy de Maupassant; ilustroval V. Bocchin. Praha: Josef Richard Vilímek, 1910 Marie-Claire: román – Marguerite Audoux; s předmluvou Octava Mirbeaua. Praha: J. R. Vilímek, 1911 Rangé a Papatua čili nebe a země – neznámý autor maorský; z francouzštiny; [z maorštiny přeložili Paul Lafargue a jeho žena Laura roz. Marxová]; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 4; napsal úvod. Praha: J. R. Vilímek, 1911 Gabriel Spenser – Marcel Schwob; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 8; napsal úvod. Praha: J. R. Vilímek, 1911 Asenat – neznámý autor starověký; z francouzštiny; [z latiny přeložil Jean de Vignay]; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 11; napsal úvod. Praha: J. R. Vilímek, 1911 Novela sedmdesátá – Markéta d'Angouleme; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 14; napsal úvod. Praha: J. R. Vilímek, 1911 Kůň – Cyriël Buysse; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 16; napsal úvod. Praha: J. R. Vilímek, 1911 Velký pátek – Emilia Pardo Bazánová; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 23; napsal úvod. Praha: J. R. Vilímek, 1912 Preparát – Gustav Meyrink; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 29; napsal úvod. Praha: J. R. Vilímek, 1912 Přípitek – Hugo Salus; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 48; napsal úvod. Praha: J. R. Vilímek, 1912 Svítilna – Jakob Schaffner; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 56; napsal úvod. Praha: J. R. Vilímek, 1913 Žena dvou mužů – Vuk Vrčevič; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 88; napsal úvod. Praha: J. R. Vilímek, 1915 Země – Gustaf Janson; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 98; napsal úvod. Praha: J. R. Vilímek, 1916 Gaskonští kadeti – Henri de Gorsse a Joseph Jacquin; ilustroval Heinrich Vogel. Praha: Šolc a Šimáček, 1925 Cikánský poklad – Pierre Perrault; s ilustracemi St. Hudečka a M. Lecoultrea. Praha: J. R. Vilímek,1927

Spisy Henryk Sienkiewicz: literární studie – Praha: vlastním nákladem, 1901 Vzpomínky členů Máje [Adámek Bohumil – Borecký Jaromír – Havlasa Jan – Havlík Josef – Holeček F. S. – Jahn Metoděj – Jeřábek Viktor Kamil – Klecanda Jan – Konrád J. D. – Kronbauer R. J. – Leger Karel – Mrštík Alois – Osten Jan – Sekanina František – Šmaha Josef – Tréval Emil] Praha: Máj, 1904 Sebrané spisy Karla H. Máchy – k vydání upravil Jar. Šťastný; úvodem opatřil F. Sekanina. Praha: B. Kočí, 1906 Knihovna českých klassiků belletristů. Svazek I. František Jar. Rubeš – Praha: B. Kočí, 1906 O umělecké výchově: historie umění ve škole střední – Praha: s. n., 1908–1909 Dvě povídky o práci – Karel Rožek, F. Sekanina napsal o autorovi. Praha: František Topič, 1909 Legenda o krásném Pécopinovi a o krásné Bauldour – Victor Hugo; napsal úvodní studii; přeložil Jiří Vardener. Praha: Alois Hynek, 1910 Dvě povídky – Jens Peter Jacobsen; z dánštiny přeložil Quido Jarník; předmluvu napsal F. Sekanina. Praha: A. Hynek, 1910 Z literárního díla Karla Hynka Máchy – uspořádal a napsal úvod. Praha: A. Hynek, 1910 Premie spolku Máje na rok 1911: vydaná v jubilejním roce stých narozenin Karla Hynka Máchy: obsahuje fotolitografický otisk původního vydání Máje se všemi důležitějšími literárními ohlasy, jež báseň od svého vydání vyvolala – vydal a napsal Pořadatelovu poznámku. Praha: Máj, 1910 1000 nejkrásnějších novell 1000 světových spisovatelů. Sv. 1 – 2 – … – 102 – pořádal a literárními úvody doprovázel. Praha: J. R. Vilímek, 1910– Jaroslav Vrchlický: 17. února 1853 Louny – 9. září 1912 v Domažlice – Praha: Městská rada, 1912 Jaroslav Vrchlický: sbírka článků o J. Vrchlickém od V. Dyka, F. Sekaniny, A. Sovy, A. Krause, G. Pallase, P. M. Haškovce aj. Praha: Springer, 1912 Sarajevská tragedie: drama života a smrti rakouského následníka trůnu a jeho choti vévodkyně Žofie Hohenbergové – Vilém Krejsa; o autorovi. Praha: Šolc, 1914 Český svět: obrazový týdeník – Praha: Emil Šolc, 1916–1917 Antonín Jaroslav Puchmajer v rámci našeho národního probuzení: přednáška pronesená dne 8. srpna 1920 v Týně nad Vltavou u příležitosti stého výročí Puchmajerovy smrti – Týn: Tomáš Macháček, 1920 Kytička poesie – Fr. S. Procházka; k výročí šedesátých narozenin básníkových upravil a napsal úvod. Praha: Česká grafická unie, 1921 Alois Jirásek – Praha: Melantrich, 1921 K jubileu stých narozenin K. H. Borovského – Praha: Šolc a Šimáček, 1921 Život a osudy Davida Copperfielda – Charles Dickens; přeložili František Hofman a František Heller; napsal předmluvu Československo v obrazech: města, hrady, kroje, zemědělství, průmysl a příroda – redaktor Klement Urban; úvodní slovo napsal Fr. Sekanina; obrazovou část vedl Rudolf Špillar. Praha: Ústřední nakladatelství a knihkupectví učitelstva českoslovanského, 1927 Dorritovic maličká – Charles Dickens; překlad Antonín Boh. Šrámek, napsal úvod. Praha: Gutenberg, 1928 Mikuláš Nickleby – Charles Dickens; napsal předmluvu; přeložil A. B. Šrámek. Praha: Gutenberg, 1928 Mistr Jan Hus, mučedník a vítěz kostnický – ilustroval František Vrobel. Mladá Boleslav: Karel Vačlena, 1928 Básně a drobná prosa – Dekret kutnohorský – Kusy mého srdce – Osmero povídek – Patero dramat – Pět povídek historických – Pět povídek novověkých – Poslední Čech – Rozina Ruthardova – Tři dramata [Josef Kajetán Tyl; upravil a úvody doprovodil. Praha: L. Mazáč, 1928] Alois Jirásek: Hronov nad Metují 23. srpna 1851 – Praha 12. března 1930 – Praha: Máj, 1930 Básník František Ulrich – Hradec Králové: Spolek českých bibliofilů, 1933 Moji přátelé – Jakub Deml; recense k této knize od Josefa Hory a F. Sekaniny. Tasov: Jakub Deml, 1935 Josef Richard Vilímek: jubileum života a práce – Praha: Průmyslová tiskárna, 1935 Upomínka na odhalení pamětní desky dramatickému spisovateli, novináři a prvnímu řediteli Národního divadla v Praze ... Františku Adolfu Šubertovi ... – slavnostní řeč. Praha: Politika, 1935 Petr Bezruč – Praha: Státní nakladatelství, 1937 Vzpomínkou na Františka S. Procházku – Domažlice: Josef Hofmann, 1939 Životní dílo Karla Havlíčka Borovského – napsal a upravil. Praha: Rebec, 1940 Babička: obrazy z venkovského života – Božena Němcová; napsal předmluvu. Praha: Máj, 1940 Veliké dílo Jana Nerudy – napsal úvod; kresby provedl Jaroslav Jareš. Praha: Rebec, 1941 Deset let od smrti Aloisa Jiráska: projev F. Sekaniny při slavnostní valné schůzi Společnosti Aloise Jiráska v sále městské pražské ústřední knihovny v neděli 10. března 1940. Praha: Rebec, 1941 Romance běloveská: Jakub a Ida – Běloves: Lázně Běloves, po 1941 Dr. Emil Hácha – Praha: Školní nakladatelství pro Čechy a Moravu, 1943 Humoresky – František Jaromír Rubeš; jazyková úprava a doslov napsal František Oberpfalcer; ilustrace Věra Mužíková-Šetková, obsahuje studii F. Sekaniny "O životě a díle F. J. Rubeše". Lázně Bělohrad: Krbal, 1944 Pohádka o Bezručovi, o jeho rodu, osobnosti a díle – Liberec: Cíl, 1947 Básnické návštěvy prostějovské: do věnce vzpomínek v životě nejšťastnějších – Prostějov: Osvětová rada, 1948 Z českých mlýnů: výbor z nejlepších humoresek – Karel Tůma; 361 perokreseb K. L. Thumy; výbor pořídil a doslov napsal F. Sekanina; přehlédl dr. Vítězslav Tichý. Praha: J. R. Vilímek, 1948

Jiné Sebrané spisy Františka Jaroslava Rubeše – dle prvotisků a spisovatelových rukopisů srovnal František Sekanina; životopisný přehled a chronologický rozvrh díla od vydavatele. Praha: B. Kočí, 1906 Sebrané spisy I–III – Josef Kajetán Tyl; uspořádal. Praha: B. Kočí, 1906–1909