náhled|Kpt. Christopher Stricklin katapultovaný ze své F-16 během přehlídky na letecké základně Mountain Home ve státě Idaho 14. září 2003 během nepovedeného manévru „obrácená poloviční kubánská osma“. Nikdo nebyl zraněn.|alt=
Letecká nehoda je událost spojená s provozem letadla, která vyústila ve smrt nebo vážné poškození zdraví jedné nebo více osob, podstatné poškození nebo ztrátu letadla.
Mezi časté typy leteckých nehod patří srážka letadla s terénem (pádem na terén, nárazem do boku hory, budovy při vzletu a přistání), objektem na zemi (letištní budova, jiné letadlo na letišti, servisní letištní vozidlo) nebo ve vzduchu (střet dvou letadel, střet s ptákem). Takové letecké nehody mívají obvykle tragické následky. I přes toto je letecká doprava považována za jeden z nejbezpečnějších druhů dopravy.
Z pohledu statistiky je nejčastější označovanou příčinou nehody chyba pilotáže, ale toto tvrzení může být ovlivněno politickými vlivy, zájmovými skupinami (výrobci technologie) apod. V praxi se objevují případy, kdy až po několika letech byla nalezena pravá příčina nehody, která byla původně označena jako chyba pilotáže.
Letecké nehody v Česku
V českém právu náhled|Řízená havárie Boeingu 720 V ČR je vyšetřováním leteckých nehod pověřen ÚZPLN. Zákon o civilním letectví (49/1997 Sb.) k tomu definoval pojmy letecká nehoda a incident:
Letecká nehoda je podle § 55 událost spojená s provozem letadla, ke které došlo od okamžiku nastoupení kterékoliv osoby do letadla za účelem letu do okamžiku vystoupení kterékoliv osoby, pokud došlo ke smrtelnému nebo těžkému zranění kterékoliv osoby za vymezených okolností, nebo došlo ke zničení nebo poškození letadla některým z vymezených způsobů, nebo letadlo je nezvěstné nebo se nachází na nepřístupném místě.
Incident je jiná událost spojená s provozem letadla, která může ovlivnit bezpečnost leteckého provozu. Vážný incident je incident, jehož okolnosti nasvědčují tomu, že došlo téměř k letecké nehodě.
Letecké nehody a incidenty v mezinárodním právu Příloha 13 Chicagské úmluvy o civilním letectví Chicagská úmluva na stránkách ICAO stanovuje pro signatářské země doporučení při kategorizaci, šetření a informování o nehodách mezinárodních civilních letů. Podle těchto pravidel vede vyšetřování země, kde k nehodě došlo a vyšetřování se mají právo účastnit i zástupci země registrace, sídla dopravce, výrobce a konstruktérů letounu. Tito zástupci mají přístup na místo nehody, k troskám i všem ostatním důkazům, mají právo se účastnit čtení černých skříněk, mají právo na kopii všech dokumentů vztahujících se k nehodě atd. Předpis stanovuje, co má obsahovat a komu má být předána závěrečná zpráva a stanoví, že tato zpráva má být vydána do dvou měsíců od události. Pokud to z objektivních důvodů není možné, má být v tomto termínu vydána aspoň předběžná zpráva.
Nehody se dají rozdělit zhruba na: Fatální (Fatal Accidents): nehody s oběťmi na životech Onboard Fatalities: oběti na palubě letadla External Fatalities: oběti letecké nehody nepřítomné na palubě letadla Hull Loss Accidents: Nehody, při kterých bylo letadlo zcela zničeno, nebylo nalezeno nebo je vrak zcela nepřístupný
Konspirační teorie náhled|Havarovaný letoun Boeing 737-205 společnosti Air Guinee Express v Sierra Leone 11. srpna 2004. Nehoda byla beze ztrát na životech.|alt= V některých případech bývá různými neoficiálními zdroji uváděn i značně odlišný popis průběhu, příčin a okolností leteckých nehod, než jaký vyplývá z výsledků úředního šetření. Tyto teorie zpravidla předpokládají, že z politických nebo ekonomických příčin bylo vyšetřování ovlivněno, nebo zfalšovány jeho výsledky. Nejznámější konspirační teorie se vážou k letům KAL 007, TWA 800, Pan Am 103 či American Airlines 77. V Polsku vyvolala množství teorií nehoda PAF 101, v českých podmínkách existují spiklenecké teorie např. k nehodám letů ČSA 001, ČSA 540, JAT 367 nebo LZ 101.
Účinky a vlivy nehody na organismus nedostatek kyslíku (při dekompresi kabiny ve velkých výškách) dopad velkou rychlostí (přetížení lidského organismu při dopadu vlivem změny zrychlení resp. vlivem prudkého zpomalení) hoření (účinky vysokých teplot a dusivých, nebo toxických zplodin hoření) stres (v průběhu nehody) a úrazový šok (po nehodě) trauma (vzpomínky) sociální trauma (ztráta osob)
Historie K vůbec prvnímu leteckému neštěstí došlo dne 17. září 1908, kdy havaroval jeden z amerických průkopníků letectví Orville Wright, při tomto leteckém neštěstí zahynul jeho přítel a jediný pasažér Thomas Selfridge.http://technet.idnes.cz/prvni-letecka-nehoda-0lw-/tec_technika.aspx?c=A130916_194024_tec_technika_sit
Odkazy
Reference
Související články Seznam leteckých nehod a incidentů v civilním letectví Seznam leteckých nehod civilních strojů v Česku Seznam leteckých nehod civilních strojů v Československu Seznam leteckých nehod českých a československých strojů v zahraničí Seznam leteckých nehod vojenských strojů České republiky Seznam leteckých nehod vojenských strojů Československé republiky
Externí odkazy
Oficiální stránky Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod Statistiky leteckých nehod - přednáška ČVUT Bezpečnost letecké dopravy na stránkách mezinárodní organizace ICAO Informace o nehodách v databázi Aviation Safety Network Poslední nehody na Aviation Herald Poslední nehody na stránkách JACDEC
Kategorie:Dopravní nehody Kategorie:Letecké nehody Kategorie:Příčiny úmrtí