Děpold hrabě Černín z Chudenic (uváděn též jako Děpolt, ; 1. května 1836 Praha-Nové Město – 6. listopadu 1893 Dymokury) byl český šlechtic, politik, důstojník a velkostatkář z rodu Černínů z Chudenic. Od mládí sloužil v rakouské armádě a jako důstojník jezdectva bojoval v několika válkách. Později se v různých sférách veřejného života zapojil do dění v Čechách, byl dlouholetým poslancem českého zemského sněmu (1870–1872 a 1883–1892), v roce 1887 byl jmenován členem Panské sněmovny. Byl majitelem velkostatků ve středních Čechách (Dymokury, Vinoř). Z jeho potomstva vynikl syn Otakar (1872–1932), který se uplatnil jako diplomat a za první světové války byl rakousko-uherským ministrem zahraničí (1916–1918).

Životopis náhled|vlevo|Zámek Vinoř, sídlo vinořské větve Černínů Pocházel ze starého českého šlechtického rodu Černínů z Chudenic, patřil k tzv. vinořské linii.Ottův slovník naučný, VI. díl; Praha, 1893; s. 627 (Černínové z Chuděnic) Narodil se v Praze jako nejstarší ze tří synů Otakara Černína (1809–1886) a jeho manželky Rosiny, rozené hraběnky Colloredo-Waldsee (1815–1874).Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1838; Gotha, 1838; s. 140 dostupné onlineRodina Otakara Černína na webu geni.com dostupné online Děpold studoval soukromě a v roce 1854 jako dobrovolník vstoupil do armády, ještě téhož roku byl povýšen na poručíka u 10. hulánského pluku.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1855; Vídeň, 1855; s. 510 dostupné online Od roku 1856 byl nadporučíkem u 7. pluku dragounůMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1857; Vídeň, 1857; s. 448 dostupné online a v roce 1858 byl povýšen na rytmistra u 8. kyrysnického pluku.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1859; Vídeň, 1859; s. 257 dostupné online Bojoval ve válce se Sardinií (1859) a později v prusko-rakouské válce (1866), za účast v těchto konfliktech byl dvakrát vyznamenán. V roce 1866 dosáhl hodnosti majora a nadále byl štábním důstojníkem 8. kyrysnického pluku příslušného do Győru.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1867; Vídeň, 1867; s. 426 dostupné online V roce 1869 z armády odešel, poté se věnoval politice a správě rodového majetku.

náhled|vlevo|Zámek Dymokury, majetek Děpolda Černína od roku 1874 V letech 1870–1872 byl poslancem českého zemského sněmu, kam byl zvolen za velkostatkářskou kurii.Seznam poslanců českého zemského sněmu 1870–1872 na webu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dostupné onlineZáznam jednání českého zemského sněmu dne 30. srpna 1870 dostupné online Znovu byl českým poslancem ve dvou volebních obdobích v letech 1883–1892.Seznam poslanců českého zemského sněmu 1883–1889 na webu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dostupné onlineSeznam poslanců českého zemského sněmu 1889–1895 na webu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dostupné online Jako jeden z pěti volených ředitelů Hypoteční banky na svůj poslanecký mandát rezignoval v září 1892.Záznam jednání českého zemského sněmu dne 9. září 1892 dostupné online V roce 1887 byl jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1888; Vídeň, 1888; s. 322 dostupné online Mimo jiné byl členem obecního výboru v RadonicíchStručná historie obce na webu radonice.cz dostupné online v sousedství velkostatku Vinoř a členem obecního výboru v Městci Králové nedaleko Dymokur. S titulem dvorního komisaře měl na starost také hospodářské záležitosti Tereziánského ústavu šlechtičen na Pražském hradě.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1893; Vídeň, 1893; s. 1011 dostupné online

Za účast ve válkách byl nositelem Vojenského záslužného kříže (1859)Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1860–1861; Vídeň, 1861; s. 51 dostupné online a Řádu železné koruny III. třídy s válečnou dekorací (1866). V roce 1867 byl jmenován c. k. komořímHof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1868; Vídeň, 1868; s. 135 dostupné online a v roce 1891 obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1892; Vídeň, 1892; s. 184 dostupné online

Zemřel v roce 1893 ve věku 57 let na zámku Dymokury,Gothaisches genealogisches Taschenbuch der deutschen gräflichen Häuser 1894; Gotha, 1894; s. 1252 dostupné online pohřben byl v rodové hrobce ve Vinoři.

Majetek náhled|vlevo|Interiér hrobky Černínů ve Vinoři Po rodičích zdědil dva velkostatky ve středních Čechách. Po úmrtí matky převzal v roce 1874 velkostatek Dymokury na Nymbursku. V dědickém řízení byla hodnota velkostatku vyčíslena na více než dva milióny zlatých, patřilo k němu 6 811 hektarů půdy, dva hospodářské dvory, pivovar a cukrovar.Ottův slovník naučný, díl VIII.; Praha, 1894 (reprint 1997); s. 309 ISBN 80-7203-136-8 Hned po převzetí Dymokur přistoupil k rozšíření zámeckého parku.Historie obce na webu dymokury.cz dostupné online V roce 1886 zdědil po otci velkostatek Vinoř poblíž Prahy v hodnotě téměř jeden milión zlatých. K Vinoři patřilo 1 350 hektarů půdy, hospodářský dvůr a cihelna.Ottův slovník naučný, díl XXVI.; Praha, 1908; s. 736 Přehled majetku Děpolda Černína in: PROCHÁZKA, Johann von: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen; Praha, 1891; s. 94–95 dostupné online Rodovými sídly byly zámky VinořHrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Praha a okolí; Praha, 1988; s. 95 a DymokuryHrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 103, v Praze rodina sídlila v pronajatém apartmánu v paláci Thurn-Taxisů v Letenské ulici č.p. 5.Adressář královského hlavního města Prahy a sousedních obcí; Praha, 1892; s. 81 dostupné online

Rodina V roce 1870 se v Praze oženil s hraběnkou Annou Marií Westphalenovou z Fürstenbergu (1850–1924), dcerou hraběte Otty Westphalena z Fürstenbergu (1807–1856).Rodina Otto Franze Westphalena z Fürstenbergu na webu geni.com dostupné online Přátelské a příbuzenské vazby na rodinu Westphalenů byly staršího data, protože Děpoldova mladší sestra Rosina (1837–1904) byla od roku 1863 manželkou hraběte Friedricha Westphalena z Fürstenbergu (1830–1900), majitele velkostatku Chlumec a poslance českého zemského sněmu.Friedrich Westphalen zu Fürstenberg na webu rakouského parlamentu dostupné online Rosina Josefa Westphalen zu Fürstenberg na webu geni.com dostupné online Anna Marie byla dámou Řádu hvězdového kříže a jako vdova později sídlila na zámku Hlušice,Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1922; Gotha, 1922; s. 230 dostupné online který rodina koupila v roce 1899 od dědiců Martina Wagnera. Z jejich manželství se narodilo sedm dětí.Děpold Černín z Chudenic na webu geni.com dostupné onlineGothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1896; Gotha, 1896; s. 253 dostupné online

náhled|upright=0.75|vpravo|Děpoldův syn Otakar Černín (1872–1932), rakousko-uherský ministr zahraničí (1916–1918) 1. Děpold Josef (1871–1931), majitel velkostatků Dymokury a Hlušice, c. k. komoří, doživotní člen rakouské Panské sněmovny,Děpold Josef Černín na webu rakouského parlamentu dostupné online ∞ 1903 Marie Anna hraběnka Kinská z Vchynic a Tetova (1885–1952), dáma Řádu hvězdového křížeRodokmen rodu Kinských na webu euweb.cz dostupné online 2. Otakar (1872–1932), majitel velkostatku Vinoř, diplomat, rakousko-uherský ministr zahraničí 1916–1918,Československé dějiny v datech; Praha, 1987; s. 583 c. k. tajný rada, komoří, doživotní člen rakouské Panské sněmovny, ∞ 1897 Marie Klotylda hraběnka Kinská z Vchynic a Tetova (1878–1945), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže 3. Marie Rosina (1874–1918) 4. Otto Rudolf (1875–1962), diplomat, rakousko-uherský vyslanec v Bulharsku 1917–1918,Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1917; Vídeň, 1917; s. 52 dostupné online I. ∞ 1903 Lady Lucy Katherine Beckett (1884–1979), rozvod 1914, II. ∞ 1939 Marialisa Pfeiffer, ovdovělá Mérey (1899–1983) 5. Bedřich (1877–1907), c. k. komoří, nadporučík 6. Pavel Bedřich (1879–1938), c. k. komoří, rytmistr, okresní komisař v Hodoníně, místodržitelský rada v Dolním RakouskuHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 413 dostupné online ∞ 1901 Gabriela hraběnka Orsini-Rosenberg (1879–1951), dáma Řádu hvězdového křížeRodokmen rodu Orsini-Rosenberg na webu almanachdegotha dostupné online 7. Josef Děpold (1888–1907)

Děpoldův mladší bratr Josef (1842–1923) sloužil v armádě a později byl také poslancem českého zemského sněmu. Nejmladší bratr Eugen (1851–1907) vystudoval práva a byl dlouholetým poslancem rakouské říšské rady.JUDr. Eugen Czernin na webu Rakouského parlamentu dostupné online

Děpoldovým švagrem byl hrabě Wilhelm Wolkenstein-Trostburg (1836–1915), majitel statků v západních Čechách, poslanec českého zemského sněmu a říšské rady.Wilhelm Wolkenstein-Trostburg na webu Rakouského parlamentu dostupné online

Odkazy

Reference

Literatura JUŘÍK, Pavel: Czerninové; Praha, 2021; 160 s. ISBN 978-80-242-7274-0 POUZAR, Vladimír a kolektiv: Almanach českých šlechtických rodů 2024; Praha, 2023; s. 100–125 (kapitola Czernin z Chudenic) ISBN 978-80-85955-53-8

Externí odkazy Děpold Černín na webu rakouského parlamentu Rodokmen vinořské linie Černínů z Chudenic

Kategorie:Černínové Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Tajní radové Kategorie:Rakousko-uherští politici české národnosti Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Osobnosti prusko-rakouské války Kategorie:Narození 1. května Kategorie:Narození v roce 1836 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 6. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1893 Kategorie:Úmrtí v Dymokurech Kategorie:Pohřbení ve Vinoři Kategorie:Muži